(Kämäset Levyt)

Ve Finsku se vždy dařilo podivným metalovým kapelám a stejně tak punkovým kapelám, které neustále inspirují širokou škálu kapel po celém světě. Řekněme, že bylo je a bude (doufejme), především pro všechny kdo tak rádi užívají profláklé formule, že dnešní punk už nemá co nabídnout. ha!
Lapinpolthajat jsem si všiml díky jejich druhému LP, které je dle mého soudu taky jejich nejlepší nahrávkou, i když zůstanu se soudy až do doposlechu jejich nejnovějšího třetího LP raději nohama na zemi.
Na "Wahlroosin Unelma" jste smečováni ihned při úvodní chytlavé skladbě Sosiaali- Ja Terveyspoliittinen Strategia, s naprosto uhrančivou náladou. Další skladby jsou už více v klasickém finopunkovém kolovrátku, ale kdo sakra jsem? Ne nadarmo se kuoláry hemží přirovnáními k Apendix, Lama, s kapkou 013 výrazné kytarové linky a Kollaa Kestää. Jenomže jednou věcí je přirovnání a druhou to že kapela má svůj zvuk, svoji náladu, v neposlední řadě taky svůj styl vyjádření a tohle sakra jede jako žiletka po předloktí, to je sakra důležitější než cokoliv jiného co by je mohlo vynést do pomyslného punkrockového nebe a nekonečného uctívání zdechlinou zmanipulovaného nitra otroků naváděcích linek.
Nic normálního, smeč do sluchovodů, rozbít se pod pódiem imaginárního klubu obývacího pokoje. Mistrné zvládnutí aspektů hudebních nástrojů včetně zpěvu.
Když slyším, jak dobře se dá využít v jednoduchosti zpěvu, jsem zatraceně rád a všem těm co se bojí otevřít se bych rád vzkázal: Opravdu musíš zpívat tak jakobys na tom pódiu ani nechtěl být? ha!
Jsem kazatelem moderní doby? Vyliž si! Hej tohle je sakra dobré, dobré tak, že umět finsky rozumím každé slovo. Bubny tepou a zachovávají ten raw punkový ráz který mistrně posouvá dílo vpřed a byť kytara solí punkrockovou linku nepostrádám to syrové jádro jako u mnoha moderních kapel ze studií 21 století. Basa chytlavě duní a mezi linkou si uvědomuji jak krásně zní věta "vykašleme se na nudné unizono". Punk rock ještě není mrtvej, alespoň ne teď a tady, Lapinpolthajat jsou sakra živej důkaz jak nehrát kostrbatě bez špetky života.
Na CD je veškerá tvorba z let 1997 - 2013 hezky pohromadě, takže si tu postupně můžete vyslechnout jejich první singl, dvě LP, song z kompilace Hardcore 013 a poslední dvě skladby jsou ze split 7" s Pää Kii. Tak nějak mám pocit, že tohle sedne kdykoli a kdekoli.
Pokud chcete Lapinpolthajat slyšet a vidět na živo, tak na jejich koncert můžete zabrousit 14.6. do Modré opice v Praze nebo o tři dny později 17.6. do Brna (Schrott klub).

Pořípadě mrkněte sem, stojí to za to.

CD vydal: Kämäset Levyt