(Domino / Day After)

Ne, desky Lou Barlowa, potažmo Sebadoh a Folk Implosion, mi nikdy nezachránily život. To dokázaly desky jako třeba „Impurity“ od New Model Army nebo alba od Fugazi. Ale když začínám psát tuhle recenzi, vlastně si silně uvědomuju, že desky Lou Barlowa mě skoro vždycky vytáhly z nějakýho průseru. Pamatuju si, že když vyšlo „Bubble and Scrape“ od Sebadoh, postavilo mě to na nohy v těžký situaci. A nebo třeba na konci loňskýho roku, když mi moc nešla karta, a dostalo se ke mně „Goodnight Unknown“: taky vítaná záchrana...

„Goodnight Unknow“ je totiž úplně senzační. Možná to znáte: kupujete si desky svý oblíbený kapely a po několika letech zjistíte, že ta kapela je sice pořád strašně fajn, ale už vás ty alba úplně nevzrušujou. Přiznejte se: taky to u něčeho takhle máte, ne? Máte prostě všechny desky, tak sháníte i ty nový, ale není už v tom to nadšení. Já to takhle třeba mám se Sonic Youth. Nic proti nim, ale žádný „Daydream Nation“ už od nich nečekám. No a podobně jsem to měl s Louem – než vyšlo „Goodnight Unknown“. To je totiž jako kdyby Sonic Youth teď vydali ještě něco LEPŠÍHO než „Daydream Nation“. Úplnej, totální, a hlavně nečekanej majstrštyk.

Lou Barlow je na svý poslední desce v nejlepší formě svýho života – nekecám. Spokojenej, vyrovnanej, podle mýho názoru i šťastnej z comebacku Dinosaur Jr. – a tohle všechno je na „Goodnight Unknow“ skvěle slyšet. Je to krásný, krásný, krásný album, kde není JEDNA slabá píseň, a který je vyrovnaný od začátku do konce. Nevím proč, ale silně cejtím, že tahle deska se mě strašně týká, že tohle je teď z velký části můj život... zachycenej v na první poslech jednoduchejch písničkách s úžasnejma melodiema a podtrženej Louovým melancholickým hlasem.

Měl jsem štěstí, že když tady Dinosaur Jr. V roce 2008 hráli, strávil jsem s Barlowem, jeho ženou a jejich dcerou Hanne příjemný odpoledne na Vyšehradě – i já jsem tam měl dceru, protože jinak to tehdy nešlo zařídit, byl to hektickej den. Děti si hrály, my jsme zevlovali a kecali o všem možným kromě muziky a bylo to moc fajn. Ten chlapík si absolutně na nic nehraje, je trochu stydlivej (přesně jako jeho písničky) a je šťastnej, že může v životě dělat to, co ho baví. Je to banálně jednoduchý a úplně čistý. Koncert Dino pak neměl chybu. A vím, že chybu nebude mít ani sólo Lou Barlow, kterej bude se svojí kapelou hrát 7. února v divadle Dobeška. Domluvilo se to na poslední chvíli, přijďte se podívat! Koncert je nekuřáckej, začíná Gaffa ve 20.00 a vstup je 300 Kč.

Lou Barlow: www.myspace.com/loubarlow