|
(Samuel records / Music For Liberation)
"Pořád je ještě čas nemít strach, než kola na hladině nadobro zmizí, než tvoje vlasy ztratí barvu, než tvůj úsměv ztratí hlas." Část textu z tohoto EP, kde ČAS hraje svoji hlavní roli a kde čas je poražen na plné čáře. Deset let dělí od vzniku této kapely a deset let uplynulo od doby, kdy Samuel dělal Lakmé koncert. Deset let je doba za kterou se proměnili borci na otištěných dvou fotkách.
Ryzí umanutost pana vydavatele dospěla k tomu, že se zrodil tenhle "malý" vinyl a na něm jsou vylisovány poslední tři skladby, které kapela nahrála v roce 2008. V roce, kdy se i rozpadla. Tentokrát jde o první vlisování do asfaltu. Všechny tři skladby se však už objevili na nosiči a to ještě menším a placatějším, souborném CD-R Anthology (Pure Heart records). Nikdy jsem si nevedl deník se zápisky a když tím časem teď listuju, napadá mně, že ty nejpravidelnější otisky doby najdu ve své sbírce desek, kterou krmím už pěkných pár let a kde každý obal v sobě drží nějaký příběh a zážitek. A právě tohle EP je další stránkou ve vzpomínkách. Tři kapitoly nadepsány: "Labutí píseň", "První píseň o naději" a "Krajina živoucí smrti". Žádný křišťál, ale špinavé emoce projíždějící nahoru dolu jako po zrezivělé horské dráze. Řev, mluvené slovo a i ty sbory. Přetlak i vybrnkávačky. Rychle a pomalu. Tradice 90tkovýho ema naprosto splněna a naplněna. Zmíněný čas, mě donutil prohrábnout se staršíma deskama Lakmáčů a začíst se do přiložených průvodců. Ty mě vždycky dost bavili, stejně tak skvělý Markovi texty. Posmrtný 7" tentokrát krom textů a zmíněných fotek, není dovybaven velkými esejemi, jen krátkým a silným ohlédnutím. "Pořád je ještě čas nemuset litovat", končí nejsilnější "První píseň o naději" tohoto skvělýho vzpomínkového počinu. POŘÁD JE JEŠTĚ ČAS!
Samuel records
Music For Liberation
Bandcamp
Lakmé
|
