Dneska to venku vypadá, že skončilo léto. Konečně. Doufám, že brzo začne sněžit. Nezbývá tedy nic jiného, než oslavit snad už definitivní konec hnusného vedra a přivítat příchod podzimu recenzí na pěkně zlou, pomalou a temnou desku, který vyjde za dva týdny.

Jak nejlépe uvést LEECHFEAST? Snad tím, že se původně jednalo o pětici, ale jeden z kytaristů chtěl hrát trochu rychleji, na což ostatní nepřistoupili, takže skončil. Zbyli teda mladej cruster s chlupatejma zádama třímající kytaru, vysokej basák ujíždějící si na hrozivých aparátech, namakaný zrzoun za bicími a zpěvák s mrtvolnými pohyby i hlasivkami, který se snad už narodil s dready na hlavě. Všichni jsou ze Slovinska a dva z nich hráli v MELETE a teď hrajou v PAPERPLANECRASH. I když LEECHFEAST mají se jmenovanými kapelami stejný přístup k věci, hudebně jsou diametrálně jinde. Sludge, doom, stoner, zloba, mrtvolný zápach, nehybný vzduch…

Album Hideous Illusions je vinylovým debutem LEECHFEAST. Nějaké nahrávky už kluci dříve vypustili, ale spíš šlo o dema. Když slyším novou nahrávku, tak je mi jasné proč. Je totiž nekompromisní a suverénní a vinyl si stoprocentně zaslouží. Na desce jsou čtyři zničující skladby a jen jedna má pod sedm minut. Bicí jedou neúprosně pomalý rytmus a frekvence úderů se zrychlí jen když přichází přechod. Kytarové linky jsou nasáklé starým doomem a konopí je cítit na míle daleko, přestože kytarista drogám neholduje. Riffy nebezpečně zavání nějakým rockem, což mě až na výjimky (třeba demo MOONLESS) vůbec nebaví, ale dostatečně pomalý rytmus a vkusné extrémní podlazení vše napraví. Basa se drží přísloví, které tady platí dvojnásob – tvrdí muziku. No a zpěvák do toho celou dobu chrčí. Podle mě si před nahráváním vzal krk zevnitř rašplí, aby vytvořil dobrou kombinaci Abbatha z IMMORTAL a Bryana z THOU.

U kapel jako LEECHFEAST hodně vnímám zvuk, kterej tě společně s monotónním odbíjením bicích dostává do tranzu. Na podobném principu podle mě funguje i dub. Téhle nahrávce vévodí monumentální a hrozivé brnění basy. Ten zvuk je prostě všude a nemůžeš se mu schovat. Takhle nějak si představuju uvěznění v tekutém písku. Nevím, jestli toho Jure docílil svým mega subwooferem, nebo jestli je to dílo jakéhosi efektu aplikovaného po nahrání. Kytara sice tak prostorová není, ale dohání to luxusním praskajícím přebuzeným zvukem, který zní, jako by ten zesák byl na něco hodně (hodně!) naštvanej. Ptáčci na stromech povídali, že jedna ze stop se nahrávala na Sunn Model-T vyhulenej na maximum. Docela bych tomu věřil. Jo a abych nezapomněl, celou desku si kluci nahráli sami.

Co mě hodně dostalo je úplný začátek desky. Nejdřív začnou hrát nějaké bubínky a pak se ozve strašlivé sténání, napínání lan, feedback... Zřejmě nějaké scéna z filmu o mučení. Nebo anglická verze Kladiva na čarodějnice? No, název songu – Persecution – by tomu napovídal. Každopádně z toho mrazí v zádech. Podobnou atmosféru dotvářej i texty o přeměně lidstva v masu hnusu, o pocitu ze světa přirovnanému k plavání v moři plném vlasů… No prostě pohoda k nedělnímu obědu.

Hideous Illusions LP oficiálně vychází 16.9., kdy si ho LEECHFEAST vyzvedávají v Praze a pokračují na dvoutýdenní turné. A když už budou v Praze, nesmí samozřejmě chybět koncert. Ten bude v Café na půl cesty a otevřou ho svým prvním pražským vystoupením páni a paní z mordorských temnot – V RUKOU OSUDU.

Tady si můžeš poslechnout závěrečný track z desky: