(Day After)
Netrpělivě očekávané album „Mondo“ je konečně venku a po nekonečných průtazích s touto nahrávkou, získává název kapely významovou obdobu se špaňelským „mańana“. Myslím že snad každý k tomuto počinu bude přistupovat s otázkou, zda-li jsou „nový“ Lvmen stejně tak dobří jako ti „staří“? Hned po spuštění vás musí ohromit excelentní zvuk. Protože tahle nahrávka zní tak jak má a tak tedy zvoní, cinká, řeže a zároveň ve vypjatých pasážích to má koule. V minimalistickém digipack obalu se zlatou ražbou (kdy vnitřní motiv působí jako pěst na oko) se střetáváme se starým osvědčeným číslováním skladeb. Na ploše 40ti minut jsou pro vás připraveny výlety do krajiny smutku, tajemství, křehkosti, zoufalství a omamné nálady s označením IX. až XIII. Gradující stavba jednotlivých skladeb zůstala zachována, ale jakoby tentokrát začátky jsou křehčí, aby výsledná exploze byla o to ničivější. Hbité bicí si ve svých polohách udržují „rituální“ atmosféru a dávají prostor kytarovým cyklujícím motivům, kdy zvuk basy umocňuje tíživě toužebný výsledek. Husarovy samply a klávesy trefně dokreslují očekávanou atmosféru a tentokrát zdá se dostali i větší prostor k projevu a jak už se stalo pravidlem na předešlých nahrávkách, dojde i na zvukové filmové otisky, jenž se časem stanou natolik profláklé, že kdo je dokáže citovat od začátku do konce, má právo stát se kápem party. Taktéž Husarův křik, který i tentokrát nevábí na sebe hlavní pozornost, ale „jen“ je s ním pracováno jako s dalším z nástrojů, stejně bolí a zarývá se pod kůží jako v letech minulých. Lehká změna přichází v okamžicích, kdy do hry přichází melodický hlas, který právě ve spojení dobra a zla otvírá dveře do budoucnosti. Čas prověřil neprověřené. Lvmen sága pokračuje!!!
Křest alba proběhne 23. září v pražské Akropoli. Milovnici vinylů si musí počkat na konec září, kdy CD verzi přijde na pomoc i asfaltový rozměrově větší bratr.
Lvmen
Day After
Více na old.czechcore.cz
|
