Kdo by miloval dárky, který mu po otevření reprezentativního obalu vymalujou kokiáše? Já jo. Belgie už dneska kromě vaflí a předražený exkurze u Waterloo není baštou vůbec ničeho. Sem tam se objeví nějakej trend (ostatně jako všude) - ten poslední se v polích flanderskýho lva kul ve stopách Negative Approach a SSD. Nadměrní poživači kafe a hard core samaritáni Adagio 830 z hlavního města Říše maj smysly pořád pohromadě a tak, víceméně náhodou, vytáhli zlatou cihlu z hnoje. Millions Of Them je poctivá porce hard core v decentním kabátu, kterej se víc než na okázalý rošambó soustředí na odkaz a ten s jistotou projde časem a neupadne v zapomění. Máme tu Failures - desku, která mi v mejch posledních pár dnech solidně natrhává kachlík, kdykoliv najdu odvahu ke zmáčknutí play. Pochoduju mlhou, s prochcanejma botama a všema svrškama, raduju se z přítomnýho okamžiku, kterej nelze nazvat komfortem a v pozadí zvuk, kterej drásá a zároveň přitahuje - dráždí jak Narrows, vazbí jako Coalesce a drtí neurvalou silou Swing Kids. K tomu obal, kterej vypadá jako knížky, který opustili pár dekád zpátky vaši prarodiče s lyrikou, která byla stejně aktuální u kapel, na kterejch Millions Of Them vyrostli, tak jako dnes. Kromě toho, že se nám trochu otepluje planeta (nebo naopak?) a rapidního skoku technologií, se v chování člověka moc zásadní změna nekoná. Solidaritu na ulici nehledej, vydupou jí daně. Tahle deska je postrádanej šmrnc v moderně, která okupuje sociální sítě. Dělo, který potřebuju k odpychu. Absolutní DÍLO a to že se o mix postaral Kurt Ballou v Godcity je jenom kosmetická třešnička na dortu spolu s faktem, že absolutní riff v "Consume Them" mi až nápadně připomíná švýcarskou legendu Coroner (a to jsou body navíc na škále která nejde přestřelit)!
