Na úvod si odbudeme povinnostní představovačku, Mother jsou ze tří čtvrtin bývalý členové Thema Eleven doplněné o mladou krev v podobě basáka Dava. Toliko na úvod faktů, teď k sedmipalci…
Kdo bude očekávat pokračování ve tvorbě Themy Eleven, bude řekněme mírně rozhozen. Nic nezůstalo stejné, kameny byly zpřeházeny a songy ukazují mnohem zemitější a valivější cestu. Kytary míchají bahno s pískem v přetežkou hmotu, která jistojistě zadusí všechny pokusy nadechnout se čerstvého vzduchu. Přehazují si jeden zadupávající rif za druhým, žádný spěch, hlavně neustávat v tempu, které bude drtit naše ega. Song I. se svou rockovou hutností nastiňuje směry, kterými se Mother budou ubírat na plánované velké desce. Jako ochutnávka a navnazení více než dostačující.
K songu II. vykradu slova Ivana z profilu Mother. „Místo aby vylili bahno ze Švábek, tak se nás snažej uspat tridlidáním Jesseho Jamese. Chci slyšet žíly na krku, ne škrcení potkana strunou! Ivan“ Stačí? Lépe bych to neuvedl a ta břitkost v tomhle popisku dává tušit, že to s Mother nebude tak jednoduché…
Debut za námi, velké deska před námi, období plné očekávání a mrazení v zádech…
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
