|
12“LP one sided (kooperace labelů)
Kdo sleduje DIY hardcore punk, bude na tom asi podobně jako já - tuší, že existuje skupina MYCOP (lokalizace Hranice na Moravě / Hradec Králové). Jak jsem zjistil, nejedná se o slovo anglické, ale pochází z ruštiny, kde je to význam pro “odpadky” nebo “neřád”. To je něco na úvod, aktuální „status“ kapely ale netuším. Vím jen, že před nedávnou dobou vypustili čtyř skladbovou nahrávku na jednostranném 12“vinylu. Stalo se tak v lednu 2015 a informace myslím zněla: „LP je venku, 143 různých kusů je možno získat u hromady vydavatelství a dister - Skaven records, Music For Liberation, Pure Heart records, Swamper, TRVS (RU), Dingleberry (DE), Rosa Punx kolektiv, Opavské Perverzní pandy a přes kapelu a Korobushka recs.”
Co očekávat? Emocore & DIY. Není to ani málo, ani hodně. Z kapely cítím, že je to baví a to je vždycky podstatné. Obal ve stylu nůžky & lepidlo a texty v insertu se snaží něco sdělit. Energie, která dýchne je volně přenositelná (byla, je, a bude) a hudebně se pohybujeme v kategorii, kterou myslím při předávání cen Anděl nenajdeme. MYCOP se mi líbí, jak hudebně, tak snahou předat sdělení. Neříkám, že všechno vidím stejně, ale “chtění” dělat věci po svém je mi prostě sympatické. Navíc, vždycky jsem měl rád emocore (hlavně US Ebullition podobu), a to i přesto, že mám v oblibě i Hellation, který jsou jak se říká “At War With Emo”. Ale není emo jako emo. Otázka možná i zní, jestli to v dnešní době ještě někoho zajímá. Dny jsou rychlé, média otevřená a není problém skoro nic. Pokud na to tedy máš peníze. Můžeš vyrazit na vyrazit na koncert skupiny Queen i bez Fredieho Mercuryho (osobně doufám, že nezažiju koncert Charles Bronson bez McCoye :)), vydat si vinyl již není tak náročné, a o CD můžeme říct, že se jedná o mrtvý formát. MYCOP mají určitě vinyl rádi a je fajn, že skladby nevypustili jen do světa jedniček a nul, ale v pár kusech zůstanou archivované i na vinylu. Tohle mě vždycky potěší a držím palce (minimálně s prodejem)! Věci by měly dávat smysl a o MYCOP tuším, že ho nacházejí v DIY etice. Díváme tedy se podobným směrem.
Na vinylu nebo na netu, jedničky/nuly nebo analogově, uslyšíme čtyři skladby. Začínáme “Lidé nového století”, která je na pomezí básně / mluveného slova, tedy abych byl přesný její první polovina. Ve druhé pokračujeme v pomalejším tempu, táhlém a řvaném. Emocore toužící po lepší společnosti? “Kéž naše století zplodí lidi lepší. Poskytne našim štětcům půvabné náměty ctnosti. Pak teprve budou naše prosté touhy ukojeny.“. Jedná se víceméně o “proslov k lidem”, intro s “brnkaným” podbarvením a mluveným slovem. Zní dobře, a posluchač uslyší, co kapele vadí. MYCOP emocore, se přiklání k jeho hrubé, špinavé podobě, kde se prolínají chaotičtější pasáže, s křehkými jiskřivými momenty. Nacházím odkaz kapel, které lze hodit do škatulky “starý emocore”, myslím tím party z Ebullition, atd … Všechny písničky MYCOP znějí dobře a to snad i díky jejich rozmanitosti, jistému stylovému přesahu (ano, tak to cítím). Svým způsobem působí nevypočitatelně, neprvoplánově. Třeba druhá skladba “Náš pán” začíná klepkou, za kterou by se nemuseli stydět Reversal Of The Man a během poslechu se s elegancí její tóny promění v melodické emocore, třeba ve stylu Sinaloa. Nechytejte mě za slovo, fakt se mi líbí podobné změny nálad. Navíc v části písničky jako bych slyšel “intro”, které kdysi používali Landmine Spring. Super je i řev, přesně ve stylu uřvaného “emocore”. Velká poklona pane Rajče (Pure Heart Records), vždycky je fajn, když je člověk mile překvapený. Další dvě písničky “Slepá láska” a “Ve snu” se nesou přesně v duchu, který jsem nastínil, intenzivní oscilující “emo”, emotivní a “bordelové”. Nacházející i tápající. “Představou štěstí zaslepení nevidí že sami sebe ztrácí.“ Štěstí je krásna věc, ale nejreálněji člověk funguje, když zcela štastný není. Tak to vidím. Možná podobné vyznění jako jsem kdysi cítil z textu DG307, „…nejdřív se musíš projít kanálama sraček, abys pak mluvil o čistotě jinak, nebo vůbec …“. Tak nějak to bylo? Musíme poznat dobré i špatné, abychom pochopili sami sebe, začali fungovat „správně“. Jsem mile překvapený, líbí se mi to a MYCOP pokračujte v tom co děláte, děláte to myslím dobře! Jestli už to dělat nebudete, tohle se vám povedlo. Howgh!
Obal ve stylu nůžky lepidlo … aneb udělej tak, jak to nejlíp dokážeš. Samozřejmě s aktuálními možnostmi. Je to cesta, je tam cítit něco z kapely. DIY! Každá deska je myslím originál. Podobným stylem vznikla i nahrávka a velice mě pobavila úvaha v bookletu o recyklování vinylů. Recyklují se ale i obaly a myšlenky.
Sečteno a podtrženo, sympatická nahrávka! Líbí se mi hudebně, textově a i tím emařským přístupem, který u nás nikdy moc na růžích ustláno neměl. Jak jsem již napsal cítím tápání, hledání, nasranost, ale vyznění mi vychází v optimistickém duchu. Jednou bude líp, ale jednou tady nebudeme.Vždycky je dobré dělat věci hned a je dobře, že to MYCOP udělali … ikdyž to možná bolelo. (S)
http://pureheartrecords.bandcamp.com/album/s-t-ep
http://bandzone.cz/mycop
Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.
|
