(Ferret Music)
Dlouho očekávanej moment je tady a s ním i strach z projevu novýho zpěváka Karla Schubacha, kterej už ze jména smrdí německou disciplínou. Původní Misery Signals z alba 'Of Malice And the Magnum Heart' byli identifikovatelný hlavně vokálním projevem, hodně atmosférickejma momentama, zakomprimovaným zvukem a atmosférou nahodilý smrti, která stála u zrodu kapely. Mirrors. Na první poslech zní Karlík hodně tupě, oproti Jessemu Zaraskovi nemá jeho hlas takovou naléhavost a š?ávu, ale když mu dáte šanci, a vy mu jí dáte, tak vás splehlivě společnejma silama všech zúčastněných dostanou do sféry, ve který chcete nechat vznášet vaši duši. Body pro získal Karl tím, že se nesnaží zpívat a drží se toho, co mu jde nejlíp. Misery Signals není láska na první poslech, ale vztah, kterej se poslech od poslechu neustále upevňuje s vědomím, že ve vztazích žádný pauzy neexistujou a nefungujou. Misery Signals pokračujou v nastoupený cestě a se zručností pavouka implantujou jemnější a jemnější motivy. Ty v kontrastu s ostrou kytarou vytvářejí lesní rovnováhu, což je jev poslední dobou ne tak obvyklej, kór v metal core. Všemu snažení dává korunku parádní booklet se zlatou ražbou a netradičním, i když v souvislosti s názvem alba a obsahem textů, naprosto logickým zpracováním. V současný době si Misery Signals držej ve svým stylu pozici nadčasový kapely, která, i kdyby postupem času přišla o všechny dostupný zpěváky, bude naprosto soběstačná a s materiálem, kterej nahraje na desku, vás bude spolehlivě překvapovat až do příštího releasu.
www.miserysignals.net
www.ferretstyle.com
Více na old.czechcore.cz
|
