Mood, Kevorkian, His Another Fall, Flying Enterprise, Adacta (by goRg)

04.10.2002 10:29 Kopřivnice, 29.9.2002 S abstinenčními příznaky, které se díky absenci koncertů v klubech o prázdninách dostavily a které nemohlo napravit ani těch několik festivalů, jsem vyrazil za první podzimní akcí. Tahle pětice kapel určitě stála za to, sednout na vlak, podstoupit tři a půl hodiny dlouhou štreku do města sevřeného na okraji Beskyd mezi několika kopci, užít si večer a druhý den absolvovat tu samou cestu v opačném směru. Stejný nápad mělo daleko víc lidí, i když se sjížděli z menší vzdálenosti, a tak se kopřivnický klub docela solidně zaplnil. Dobré znamení. Jako první začali krátce po osmé, pro mě úplně neznámí, Mood z Napajedel. První kapela a hned zásah do černého. Mood hrají výborně zvládnuté emo. Na tenhle pojem už je třeba si dávat pozor, protože je tu spousta kapel, které vás můžou docela dobře zprudit, ale to není případ Mood. Jejich suverénně zahrané skladby, s přesně vyváženou dávkou agresivity, melodičnosti a skvělých nápadů, mě úplně pohltily. Psalo se o podobnosti s Braid, což není úplně přesný. Vezměte si cokoliv co máte rádi na své oblíbené emo kapele a není vyloučené, že to u Mood najdete taky. Třeba si při dalším setkání trochu poupravím názor, ale tenhle večer mě dostali. Metalický hc Kevorkian není sice úplně moje krevní skupina, ale musím říct, že si moji pozornost udrželi po celou dobu jejich živelného vystoupení. Ještě teď tomu nevěřím, ale celý set jsem se nemohl odlepit z místa a zíral jsem na čtveřici muzikantů nasazujících život při svým vystoupení. Moc sympatický lidi, obrovské charisma, a totální nasazení s destruktivním projevem zpěváka. Byla to fakt síla a přál bych každýmu tohle vidět na živo. A pozor nemá cenu stát dál jak tři metry od kapely. Tohle si musíte prožít. Na His Another Fall jsem byl fakt zvědavej. V Brně před Sunshine to byl celkem průser, ale z doslechu jsem věděl, že tahle kapela dokáže být úplně jiná. A čekání se vyplatilo. Pryč byla nejistota a zápasení se vzpouzejícími se nástroji. Hráli s novým (nebo zaskakujícím?) basákem a já jsem konečně cítil, že jejich uřvaný emo s úžasnou hutnou kytarou má smysl. Bubeník byl na roztrhání a cirkulárkovitá geniální kytara si mě omotala kolem prstu. Flying Enterprise sice znějí na jejich singlu jako dost příjemný emo, ale na to můžete na koncertě zapomenout. Něco už nastínili na Fluff festu, ale tohle jsem stejně nečekal. Uřvaný, chaotický emo core se sprintujícím zpěvákem/kytaristou. Když už si jednou zvyknete, že se tady nehraje podle žádných pravidel, a přistoupíte na jejich maniakální projev, máte vyhráno. Žádný prostor pro ně není dost velký a dokážou ho vyplnit svojí přítomností a apokalyptickým zvukem Jako poslední rána z milosti nastoupili slovenští Adacta. V jejich crust hardcoru já nejedu, ale většinu lidí dostali. Odstřelovali nás jednoho po druhým a přežili jen skuteční komiksoví hrdinové. Splašené tempo, kytarová smrš? a do toho brutální řev něžného pohlaví. V Kopřivnici bylo zaděláno na novou tradici a doufám, že se objeví další takhle vydařené akce. Více na old.czechcore.cz



Recenze Koncerty	Reakce (0) \| Zobrazit všechny články ...