|
Je to pravda, rok 2011 to dokázal víc než přesvědčivě: fenomén „Lungfish music“ je neoddiskutovatelnej a živej. Daniel Higgs, Asa Osborne i Nathan Bell hrajou něco úplně jinýho, než spolu hráli v Lungfish, ale pořád je to „Lungfish music“. Každej z těch tří na to jde jinak a každej z nich je originál, nicméně je to ve všech třech případech hypnotická, silná, v nejlepším slova smyslu monotónní muzika. Higgse a Osborna (Zomes) jsme letos viděli, teď je na řadě Nathan Bell, jehož turné začíná v pátek 25. listopadu a v Česku hraje hafo koncertů.
Bell je zvláštní člověk. Neuvěřitelně skromnej, ale taky hodně zapálenej pro věc. Je na něm vidět, že má rád lidi a je vděčnej za každou chvíli, když jsou nějakým způsobem spojený hudbou. V Lungfish hrál na basu v jednom z nejsilnějších období týhle úžasný kapely, ale už dlouho roků je na vlastní cestě. Pod jménem Human Bell jste možná zaregistrovali jeho desku na Thrill Jockey, letošní album „Colors“ vyšlo na pozoruhodným anglickým labelu Lancashire and Somerset.
„Colors“ je na první poslech fakt jen těžko přístupná nahrávka. Zatímco Daniel Higgs používá banjo spíš jako sitár a jeho hra je divoká a intuitivní, Bellovo banjo pečlivě váží každej krok a radši se dvakrát rozhlídne, než někam vstoupí. Jenže když už je pak Nathan přesvědčenej, že tenhle zvukovej proud je pro něj momentálně ten pravej, vrhne se do něj s velkou vervou. Jestli jste dost trpělivý a rádi dáváte muzice víc šancí, „Colors“ si naprosto zamilujete. To album je jako krajina, která se mění za pochodu. Všechny ty pohyby, probíhající milióny let, se vám dějou přímo před očima (před ušima) a nikdy nejde dopředu říct, jestli výsledkem týhle činnosti bude pohoří, nebo hlubokej kaňon. Nathan Bell používá banjo jako naprosto osudovej nástroj, kterej měří vteřiny věčnosti. Je to o to působivější, když si člověk uvědomí, kde v jeho podvědomí sídlí zvuk banja: v mým případě to jsou Greenhorns, Michal Tučný a písničky k táboráku. A tady mi kurva najednou tenhle důvěrně známej zvuk z dětství oznamuje příchod něčeho obrovskýho, neznámýho...
První věc na „Colors“ se jmenuje „Pilgrim“ a přesně vystihuje to, co Nathan dělá: putuje po světě se svým milovaným banjem a s kufrem, kde má rezervní triko, dvoje ponožky, ale dál už jen hromadu krabiček a přenosný nahrávací studio. Je připravenej kdekoliv to celý vybalit a začít nahrávat desku podle svýho momentálního rozpoložení. Nepřekvapilo by mě, kdyby nahrál album během svýho výletu po Česku. Jestli rastamani fakt žijou jen ze vzduchu, tak Nathan Bell žije z hudby. Jenže on je přírodní úkaz, ne pouhej muzikant. Jsem zvědavej na třetí tvář „Lungfish music“.
Poslechněte si: http://nathanscottbell.bandcamp.com/album/colors
Web: www.nathanscottbell.com
Nathan Bell v Česku:
25. listopadu - Volyně (Muzeum)
26. listopadu - Kolín (D.I.V.O. Institut)
27. listopadu - Písek (Pí Klub)
28. listopadu - Velešín (Vinárna Zlatá růže)
29. listopadu - Lysá nad Labem (Kino Luft, w/Aran Epochal)
30. listopadu - Praha (Final, w/Calvera)
1. prosince - Pardubice (Divadlo 29)
7. prosince - Hradec Králové (Klub 4, w/Aran Epochal, Aran Satan)
8. prosince - Liběchov u Mělníka (kaple, w/Aran Epochal)
9. prosince - Brno (Boro, w/Unkilled Worker Machine, Plešatá zpěvačka)
|
