A kurva. Pořád poměrně nová krev německého hc/punku se s tím teda vůbec nesere. Už dlouho jsem neslyšel takhle intenzivní srážku dvou zdánlivě odlišných přístupů k věci, která by navíc zafungovala tak skvěle dohromady. Možná se něco podobného povedlo Pissed Jeans, ale kdoby to byl čekal od fakanů z Německa. Podvědomě jsem od členů Press Gang očekával spíš nějakou klasičtější punkovou šarádu s lehkou dávkou sarkasmu, ale místo toho mě rozložila nálož nihilismu a cynismu s těžkou dávkou punkového odéru. A i ten je pěkně zprasenej nemocným noise zvukem a zneklidňující náladou. Ta působí jako opiát, jež vás okamžitě vtáhne do hry.
"Panzer" je opravdu vystihující název pro podobnou nahrávku. Přes ubíjející monotónost (která má ovšem svůj zcela jasný účel) je celý její základ postavený na jednoduchosti a tvrdosti, což je léty prověřená kombinace. Není tady žádnej tón ani úder navíc, všechno se to jen nekompromisně valí dopředu ve středním tempu a prostě to nejde vypnout ani zastavit i když vám to spouští v hlavě věci u kterých jste doufali, že tam dávno nejsou a nebo o nich neměli tušení. Takhle nějak to fungovalo i v bitvě u Kurska, kdy tanky Panzer několik dní vzdorovaly několikanásobné přesile ruských T-34. Zvuk jejich motorů vytvářel hukot, který naháněl strach, zěmě se třásla, všude smrdělo palivo a hustý toxický kouř z hořících vraků úplně zakryl slunce. I v tomto chaosu si však německé tankové divize udržovaly obrovskou efektivitu díky své sevřenosti. Nechci tím říct, že by "Panzer" evokovala přímo válečnou vřavu, ale spíš celkovou bezvýchodnost a zmar, jež se rozprostrostírá nad konáním lidského druhu. Nejsem si sice úplně jistej, jestli by Noem měli radost z toho, že u nich používám jako příměr největší tankovou ofenzivu jakou kdy Hitler provedl (německá punková scéna má v otázce antifašismu totiž naprosto jasno a u těhle kluků tomu není jinak), ale nemůžu si prostě pomoc a navíc mě k tomu názvem desky sami navedli. A ještě k tomu když hudba, kterou na ni vytváří, je opravdu dost znepokojující a zároveň je v ní podivný řád a sevřenost, která vám nedovoluje uniknout. Je to fakt jako past. Oproti zmíněným Pissed Jeans nebo samozřejmě Jesus Lizard, solí Noem otevřené rány, jež zůstaly po riffech jakoby mimochodem, ale o to víc to štípe. Zároveň v sobě mají skladby punkové záškuby, které jsou podle mě způsobeny přetlakem mladické energie a naznačují, kde jsou jejich úplně kořeny. Při střetu s celkovým temným a neveselým vyzněním celé desky, dochází ke zmíněnému efektu srážky dvou přístupů, jež se ale tentoktát podařilo spojit v totálně intenzivní a fungující celek. Jsou to prostě někalolika minutové noise punkové záseky vymáchané v nelichotivé a bezvýchodné náladě a tónované tmavou barvou obalu i vniřní grafiky. Korunu všemu nasazují texty a rozmazaná fotka členů kapely, která to vše jen podtrhuje. Mě z toho pak vychází, že Noem jsou parta pořád ještě enthusiastických hard core kids, který ale už dostatečně propátrali temná zákoutí vlastní duše, přišli o dost iluzí a nasáli spoustu nových hudebních vlivů (většinou od starých kapel). Výsledkem je deska, která vás paralyzuje. A až to odezní, začnete máchat hlavou do rytmu. Feuer!
Noem mají v současnosti pověst nejlepší koncertní kapely v Německu. Naživo je to prostě čistá destrukce. Přesvědčit se můžete 25.2. v klubu Final na Žižkově.
http://noemnoem.blogspot.com/2011/08/panzer.html
|
