Naquei Manou – Beztíže

21.07.2004 09:58 (Silver Rocket) Jedna ze základních, a zároveň i nejvíce nenápadných, kapel stáje Silver Rocket, lo-fi kytarovkáři Naquei Manou, vydali po dlouhých letech činnosti svou první dlouhohrající věc. Jaká je? Inu, mile obyčejnej popík, s inteligentně, a místy až looserovsky humorně ironickým, pohledem na svět v docela dobrých textech. Nic víc, nic míň. O tomhle pojetí muziky se vlastně ani nedá moc psát, a myslím, že deska ani nebyla nahrána pro to, aby se v ní někdo nějak zvláš? pídil. Základní rock n rollová kostra, kytara, basa, bicí a zpěvy, o které se dělí oba strunotepci. V jednoduchosti je síla a melodie je vítěz. A já tedy jen trochu přiblížím kusy, co mne zaujaly nejvíce, a? již muzikou, nebo právě těmi texty. Jedem. Jedenácti písničkovou kolekci, plus jeden bonus na vrch, rozjíždí jeden z mých osobních favoritů a hitíků desky Holka, která dostává především chytlavým refrénem, zpestřeným hostujícím dívčím zpěvem, a k tomu i samotným textem. „Holka je z masa a když jí píchneš vidličkou, je měkká, jako balónek a řekne to je krása .“ „To je krása,“ odpovídá hostující dívčina, která pak prý sama od sebe v druhém refrénu odpověď změní na poněkud peprnější. „Ty jsi prasák.“ A kdybych nevěděl, že jde o náhodnou improvizaci ve studiu a byl prasákem tak trochu sám, ptal bych se: už jste někdy slyšeli milejší hold všem těm nejrůznějším erotickým hrátkám, improvizacím a použité fantazii? Třeba vidličkou :-) Ale protože to vím a prasák nejsem, neptám se..... Třetí je pomalá a romantická Pokoj na sny, ozvláštněná smyčci. Ta si to balancuje někde mezi baladickou krásností a skoro pop kýčem. Jo, a musím přiznat, že raději si pouštím druhou, poněkud psychedeličtější, verzi písničky, která je zároveň oním zmiňovaným dvanáctým bonusem. Vtipně nazvaný Lo – Fighter, ten je plný energie a potěší výbušnějšími kytarovými pasážemi i vtipným textem zároveň. A milovníky rychlejších melodických kytarovek určitě neurazí ani následující Paragán. Country-punkoví Manekýni zaujmou především docela vtipným textem vo správných chlapech, co nosej jen správný džíny a netrpěj nikdy žádnými splíny, který jsou jen pro ty manekýny........Jo, a člověk co to zpívá chtěl kdysi patřit i do all stars týmu manekýnů, ale akorát tam chytil rýmu..mile vtipný. Danu si jde zamilovat také kvůli textu, ke kterému prý byla inspirací jedna ze sousedek zpěváka. „Sedím v kuchyni zase sama, sama protože jsem vdaná. Znala jsem i režiséra, ale ten mne chtěl jen včera, a tak jsem zůstala s tebou...Takhle smutně ze života to má tahle Dana Bláhová, hraná taky docela s vtipem, pomaleji a melodicky. A jdeme do finále. Poslední předbonusový Život je Jenssen spolehlivě rozeskáče svým ostřejším kytarovým nábojem. A právě tedy na závěr budu i trošku kritický. O něco více té kytarové ostrosti a výbušnosti by Beztíže rozhodně slušelo a udělalo by jí ještě o něco zajímavější. Závěrem se asi sluší podotknout, že zvukově na desce celkem slušně zapracoval Dan Šajtra z L´Point, v jejichž domácím studiu se vše nahrávalo, mastering pak dokonal Ondřej Ježek. A na hezkém výtvarném pojetí tohoto CD se podíleli lidi z galerie a.m. 180. Více na old.czechcore.cz



Recenze Desky	Reakce (0) \| Zobrazit všechny články ...