Nudge – As Good As Gone

(Kranky)

Únik. Aspoň na chvíli. Pryč od starostí, tlaků, průserů, podrazů, keců. Zavřít se do „As Good As Gone“, proplouvat tou zvláštní zvukovou stavbou, levitovat někde na pomezí dvou světů, odpojit se. Nudge jsou jako výlet do cizí země.

Pamatuju si, když jsem jako malej kluk poprvý poslouchal „Meddle“ od Pink Floyd ve starým walkmanu (na druhý straně tý kazety byl Frank Zappa, album „Zoot Allures“, hehehe...). Měl jsem úplně jasný vize zvláštní, pustý krajiny, kolem skály a začínající pohoří, všechno to bylo neuvěřitelně plastický a živý (ne, drogy v tom nebyly). Podobný to mám i s Nudge (ne, drogy v tom nejsou), akorát že nechodím krajinou, ale pronikám do věcí. Zní to bláznivě, ale připadám si jako v laboratoři, kde se dostávám pod povrch, zkoumám molekuly, všechno najednou dává smysl, a do toho hrajou Nudge.

Už jsem několikrát psal, že si myslím, že kapely na Kranky spojuje nějakej zvláštní společnej duch, stejně jako Dischord kapely. Nudge jsou toho živým důkazem, vrhají přesně to samý mihotavý světlo jako jejich souputníci a předchůdci z Kranky. Jejich muzika těká, jako by se bála podívat se ven, je uzavřená sama v sobě - ale tahle introvertnost vůbec nevadí, naopak. Nutí k následování. „As Good As Gone“ je tajemná nahrávka plná zvláštního neklidu, kterej mění formu a obsah s každým dalším poslechem (taky mi to jednou v nějaký euforický chvilce přišlo jako šťastná deska, ten pocit už teď dlouho nemám).

Netuším, jak budou Nudge znít na živo, ale vím, že to bude hodně zajímavý. Spolu se Starving Weirdos hrajou 2. listopadu v Berouně a 3. listopadu v Praze na 007.

http://www.myspace.com/nudgetheband