Přestože poslední dny byly super, trochu jsem se předávkoval lidma. Než to na mě ale dneska napadalo, stihnul jsem se ještě svézt na vlně euforie a po podařaném koncertě Thou a Moloch si nakoupit pár desek. Jednou z nich byl i jednostraný dvanáctipalec makedonských katů Od Vratot Nadolu. Jelikož je název kapely na obalu jen v azbuce a já jsem mladší než vypadám, musel jsem se u distro krabice na vteřinu zamyslet. Ale dešifroval jsem to poměrně záhy a zorničky se mi rozšířily. Okamžitě se mi vybavilo, že pár osvědčených pacientů se o téhle kapele už zmiňovalo a že mi ji doporučoval i Vasko z Bernays Propaganda. Když jsem ji navíc vytáhl z bedny, podívali se tři členové Moloch mým směrem a všichni dali palec hore. Nebylo co řešit.
No a dnes, po asi čtvrtém kafi a druhé bouřce, kdy na mě dopadla antisociální nálada, mě nenapadlo nic lepšího, než si začít pouštět desky, co jsem si včera nakoupil. Nové lp Moloch jsem ještě přežil (i když je to brutal jak prase), ale Od Vratot Nadolu mi dali ránu pádlem za krk. Panebože. Ještěže to má jenom jednu stranu! Takhle svíravou, nemocnou a zároveň energickou desku už jsem opravdu hoooodně dlouho neslyšel. Je to jak kdyby se všechno okolo vás hroutilo a to pořád dokola. Jako kdyby jste utíkali, ale nohy by vás moc neposlouchaly, asi jako když se ve snu snažíte utéct vrahovi. Nestálá, erupční a pulzující kanonáda, která vám rozhoupává a rozvibrovává pevnou půdu pod nohama. Nasraná dvouhlavá bestie připoutaná řetězem někde ke skále, která se snaží se všech sil vyrvat a tak řve, plive oheň a síru a mlátí kolem sebe tak, že vzduchem lítají permanentně kusy šutrů. Je jí úplně jedno, jak moc se sama dojebe. Buď chcípne, nebo se z toho dostane. Občas se na malinkou chvilinku zastaví, aby načerpala nové síly a pak zase. Bez slitování. Totálně na krev.
Opravdu dost mi to připomíná Man is the Bastard a myslím to naprosto vážně. Vím, že někteří z vás se teď ušklíbnou, že k intenzitě MITB se těžko někdo přiblíží a ještě dneska dopoledne bych souhlasil. Ale teď už ne. Protože to, co předvádí tihle dva šílení makedonci jen pomocí basy, bicích a neuvěřitelně přísného vokálu, je prostě neskutečný. Nenávistné a agresivní výpady s totálně unikátní rytmikou, jasně punkovým feelingem a nabuzeným hlasitým zvukem, co vám utrhne hlavu. Občas hrajou rovně a je to jako by vás někdo strčil do lisu na krabice. Pak se to zlomí v hodně podivný postupy, jako kdyby ten lis někdo vypnul a začal do něj mlátit ze všech sil kladivem. A do toho řval jako úplnej pomatenec. Pak někdo v makedonštině jen tak promluví přímo vedle vás v tom lisu a to už je úplnej konec. Z celý desky je taky cítit zvláštní smutek, který graduje v páté skladbě díky lehkýmu sample podmazu. Co je ale nepochopitelný, je, že to má všechno hlavu a patu, není to jen nějakej imrprovizační bordel, ale cílenej, sevřenej a skvěle vymyšlenej masakr, navíc zahranej na hranici možného. Na tom se zcela jednoznačně podílý i obsahová stránka a geografická poloha. Texty jsou sice opět jen v azbuce, ale Ivan z Fuck Yoga na svých stránkách píše, že Od Vratot Nadolu mají zcela jasného nepřítele a to ve státním aparátu. A já musím říct, že i když nerozumím ani slovo, tak tomu kurva věřím. Stejně jako všemu na téhle desce, protože to fakt není prdel.
http://www.hellmilitia.com
http://www.myspace.com/odvratotnadolu
|
