|
12"LP (Phobia Records)
Tuzemský label Phobia Records je dlouhodobě velice aktivní! Jedním z jeho nových titulů je nové album "Saudade" od polských Orphanage Named Earth, které vyšlo pod úctyhodným katalogovým číslem PR 164. Orphanage Named Earth jsou pětičlenná 100% DIY punk / post metal skupina z Polska, aspoň tak zní „stručná“ popiska z profilu kapely. V roce 2015 nahráli první demo, v loňském roce o sobě dali vědět debutním dvoj LP "Re-evolve" a po roce přicházejí s novým albem "Saudade", které vyšlo na všech nosičích - LP na Phobia Records (červen 2019), CD na Sanctus Propaganda (květen 2019) a MC na Phobia Records & Sanctus Propaganda (červen 2019).
„Saudade“ je naše touha po tom, co lidstvo ztratilo a zapomnělo. Kořeny. Je to cesta zpět do doby před civilizací, kde důvěra byla jedinou měnou lidstva a motýli nikdy nezemřeli…
Sochy, mraky … mám před sebou obal, který je magický. Vyvolává zvědavost a snad i touhu zjistit, co motivem ukrývá, snahu “nahlednout za roh”. Od prvního pohledu pracuje má představivost na plné obrátky a svým způsobem, je právě tato touha po hledání, tím co bude spojovat grafiku desky a hudbu. Motiv obalu zpracoval stejný autor, jako tomu bylo u předchozího alba "Re-evolve", tedy Andy Lefton (Misery, Frustration, Tau Cross War//Plague ... ). Hudba Orphanage Named Earth má nejednu tvář, a stejným úhlem pohledu můžeš pohlížet na obal.
Nedalo mi to a poslal jsem dvě otázky Mirkovi z Phobia Records ...
Jak jsi se k Orphanage Named Earth dostal a proč jsi se rozhodl vydat právě tuhle kapelu? Mno, zaregistroval jsem je jak jinak než při hledání novinek na periferia.cz a proklikal jsem se až k tomu, že zpěvák provozuje webzine Sanctus Propaganda. A nebo to bylo opačně? Každopádně podobně. Pak jen poslech na bandcampu. Shánění prvního alba pro sebe a do distra. Vřelejší kontakt přes webziny, recenze atd. No a ve finále se ještě k tomu ukázalo, že dvorním designérem kapely je Andy z War//Plague a bylo to.
Kdyby jsi měl desku “Saudade” představit, co by jsi řekl? "Saudade" je deska, kdy si poslech musíte zasloužit. To znamená udělat si na ní čas, naladit se, posadit se někam do ušáku, udělat si kafe nebo čaj a poslouchat. Stylově na ní najdete dokonalej mix post metalu s emotivníma pasážema a crustovou agresivitou. Deska, která má co říct jak hudebně, tak textově. Zjistíte, že divošský a primitivní národy a doba ještě tak úplně neskončily a že v dnešní uspěchaný moderní přetechnizovaný době je možný přivřít oči a převtělit se právě do tribal módu. Vždyť stejně vlastně sami sebe, i ostatní, rozdělujeme do kmenů a klanů, tak jak tomu je už od počátku civilizace .... Návrat ke kořenům a slovy kapely samotné - ... kdy důvěra byla jediným platidlem či měnou lidskosti ...
"Saudade" se nese na vlnách crustové energie, agresivity a postrockové rozvážnosti. Všechny písničky jsou velice dobře napsané, dávají dostatek podnětů pro představivost a nechávají každému posluchači prostor pro jeho individuální představivost, jeho myšlenky. Každá ze skladeb má na desce své místo a má svou jedinečnou energii. Výsledek je jako poskládané puzzle s názvem "Saudade", jeho složením se rozvíjí květy představivosti. "Saudade" je silná deska, na které je propojena energie, agresivita, ale i rozvážnost. Silná je hudebně, ale i snahou odrážet politiku, život. Vždycky se mi líbí, když texty mají nějaké téma, které odkrývá různé osobní pohledy. Zachycují pohled lidí, které téma ztvárňují hudebně, textově, i graficky. Jednotlivá propojení jsou na "Saudade" patrná a výsledný dojem je silný! Dá se z tak nějak poznat, že skupina o věcech přemýšlí, zpívá o tématech pro ně důležitých. Každý text je doplněný popiskou, vysvětlením, což není od věci. Beru to podobně jako rozdávání textů na koncertech. Do vzduchu se dostávají impulzy, které hledají svůj cíl. Pokud budeš chtít, můžeš si z toho něco vzít, nechat se inspirovat nebo se třeba jen poučit věcech, které proběhly. Podobně jako má Mirek z Phobia své souvislosti, jsem na tom i já. Jedním ze členů kapely ORPHANAGE NAMED EARTH je Piotr Polak, který nahrával, mixoval a dělal master, poslední nahrávky PAST “Sama”. Svět je malý.
S obalem koresponduje i první skladba “They”, instrumentální opus s mužsko / ženským mluveným hlasem. Nedá mi to nevzpomenout na Petrograd, ale toto přivnání by nás zavedlo špatným směrem. Album přináší šest poměrně dlouhých pecek ve kterých se bude protínat crustová energie, agresivita a postrocková rozvážnost. Jako bonus najdeme skladbu "Future Found In Hope", nahranou v roce 2018 pro kompilaci “The Dreadful Symphonies”.
Silná deska a pokud hledáš soundtrack pro letošní podzimní dny, šáhni po ní! (S)
phobiarecords.net
K poslechu na phobiarecords.bc.com.
|
