|
(Phobia Records)
D-takt, D-beat, Švédsko, kořeny v Discharge. Po čtyřiceti letech tisíckrát jinak a pořád stejně přesto. Díky Mirkovi Phobia jsem se dostal k jejich čtvrtý desce, kterou releasoval letos v Český republice. Já jsem prošvihnul původní éru, jakožto i éru revivalu neo/crust/d-beat kapel na přelomu milénia. Zároveň je třeba napsat, že mám mnohem radši "moderní" zvuk a kopírky Catharsis a Tragedy, než záplavu stejně znějících, stejně vypadajících kapel (ponejvíc ze Švédska). Nejsympatičtější jsou mi z nich nejspíš Skitsystem (goes to Poland), pro jejich negativ a záporacký renomé vypitejch a nezodpovědnejch feťáků. No future as really no future. Nejsem ve správným moodu. "No speed, no punk". OK, to je trošku výhybky z kolejiště celkem ortodoxního dis-beatu.
Třeba je ta deska dobrá, jen mi je líto, že o tom nedokážu napsat nic vypovídajícího. Teda nic víc než fakt, že mě to prostě nebaví a nepoznávám rozdíly (který samozřejmě na týhle úzce opentlený cestičce u spousta dalších kapel rozeznávám). Podle spousty lidí Parasit patří k tomu lepšímu, já bezbohažel nemůžu sloužit. Prakticky víc mě baví metal, tak jak ho hrajou swedish dark punk's (a naprosto osobně a aktuálně taky domácí Entrapped). Moje srdce tepe povětšinou ve stejnym d-taktu, to zase jo. Švédština defenitivt ja. Víc než v sólech z "En Falsk Utopi" si libuju v repeticích kytar. War//Plague mi připadaj barevnější (což je fakt vtipný), možná je to na mě prostě moc pomalý (bah), možná tohle nikdy nebyl můj domovskej přístav. Really nejsem ve správnym moodu. Co ale skoro vždycky dávám, tak tyhle kapely naživo. Téměř (téměř) všude mě to baví a vždycky tu podobný partičky měli slušnou základnu, což jim jenom přeju. Tohle mě ale brutálně nudí.
parasit.bc.com
phobiarecords.net
A1 Reducerad Till Noll
A2 Nödvärn
A3 Flaska För Flaska
A4 Ring Så Vevar Vi
A5 Sjumilakliv
A6 Livets Slut
A7 Det Är Försent
B8 Ett Sista Farväl
B9 Raderad
B10 Ju Mer Jag Ser
B11 Snuthäng
B12 Blödande Knogar
B13 Om Hundra År
B14 Vi Måste Börja Om
|
