Politika v éře zábavy
03.05.2017 19:02:28 Emča
Obrázek

A: Půjdeš zítra na tu antifašistickou demonstraci?

B: A bude tam nějakej soundsystém? 

Ano, je to tak. Tenhle rozhovor se opravdu odehrál. V kostce popisuje fenomén zezábavňování politiky, který - zdá se - je den ode dne silnější. Dnes už není možné dělat čistě „politickou“ akci bez zábavných prvků. Časy klasických demonstracích, kde se lidé sešli, přečetl se projev a pak to snad ještě pokračovalo pochodem, jsou už nenávratně pryč. Dnes bude mít demonstrace před velvyslanectvím za propuštění politických aktivistů či aktivistek jen mizivou účast – pokud ovšem kromě poněkud nudné politiky nebude mít v programu také koncert či sound systém, performance, stánky s občerstvením a horolezeckou stěnu.

Došlo ke změně, to je nepochybné. Co ta změna ale znamená? 

Zábava v DIY kultuře

Myslím, že mezníkem byly street parties, které se odehrály v druhé polovině 90. let. Spolu s nimi k nám vtrhla DIY kultura se svým heslem „party and protest“, tedy protestuj a bav se.

DIY kultura samozřejmě není jen vnesením zábavy do politiky, DIY lze přeložit jako udělej to sám/sama a znamená to především vrácení moci nad každodenností do našich rukou. Jádrem DIY kultury je odmítnutí představy, že vše, co potřebujeme či chceme, si musíme koupit. Je to zpochybnění jedinečnosti odborné znalosti expertů a snaha dělat věci neinstitucionalizovaným způsobem – obyčejní lidé vlastními silami z dostupných prostředků. Tvůrci/-kyně DIY kultury převracejí význam potěšení v konzumní společnosti –  to se totiž už nedosahuje v nákupním centru, ale ve vlastním světě, díky vlastní tvořivosti a námaze.

DIY kultura vrací politiku do každodennosti, a je tak dalším krokem v uskutečnění starého feministického hesla „osobní je politické“. Politika tu opět dostává smysl, protože se stává součástí našich životů. Politické otázky jsou znovu něčím, za co se chceme brát, nejsou jen odcizeným obsahem večerních zpráv z parlamentu v Praze, Moskvě, Washingtonu či Bruselu.

Silným motivem DIY kultury ale je právě motiv zábavy. Nejlépe je to vidět na jejím typickém projevu, street party, kde se čtení projevů mísilo se zvuky soundsystémů, hrál fotbal a probíhalo žonglování. (Teď mluvím o vlastní zkušenosti z pražských street parties.) Samozřejmě, šlo o lidovou zábavu, na jejíž tvorbě se podíleli sami účastníci a účastnice, ne nějací vzdálení televizní či filmoví tvůrci. Jenže problém street parties byl právě v tom, že ty tisíce lidí, které se jich účastnily, přišly především kvůli zábavě – víkendové letní odpoledne přímo vybízelo k strávení času v městském parku při poslechu oblíbených kapel, zvlášť když to celé mělo přídech rebelie. Zábava se tu konzumovala stejně, jako na nějakém komerčním festivalu. To, že street party lidi pobavila, neznamenalo nutně, že jim otevřela oči v politických otázkách, kvůli nimž byla organizována.

Ubavit se k smrti

Jiný příklad poskytnou politicky vyhraněné a zároveň komerčně úspěšné kapely. Když jsme před pár lety byly na koncertě radikální islámské kapely Fun-da-mental a zpěvák se po pár odehraných písničkách jal pronést nějaké prohlášení a pálit snad při tom i americkou vlajku, lidé pod pódiem ho vypískali: Fuck politics, make music. Hudba je neproblematická, zatímco názory vyžadují námahu a jsou potenciálním zdrojem konfliktu. Proč se s nimi obtěžovat v pátek večer?

Předvolební boj se v loňském roce neobešel bez hudebních produkcí nejrůznějších kapel a sborů na pódiích zbudovaných na veřejných prostranstvích. Politici poskytli voličům basketbalová hřiště, baviče a hraní soutěží.

Teoretik médií Mark Postman ve své knize Ubavit se k smrti popisuje, jak koncept (především televizní) zábavy postupně proniká do všech oblastí života: do vzdělávání, politiky a třeba i náboženství. Zábava věci trivializuje. Není tu potřeba kontext, v němž věci začínají dávat smysl, vše se v rychlém sledu střídá, bez možnosti na chvíli se zamyslet. Vše plyne jen po povrchu. Svět  začíná být jako kaleidoskop – bez trvání, soudržnosti a smyslu, samoúčelný a nekonečně zábavný. To, co pobavit nedokáže, si nezaslouží pozornost.

Zdá se mi, že si dnes lidé začínají myslet, že prostě mají nárok na zábavu a vyžadují ji všude. Zábava je to, co chceme od života. Je všude. Na ulicích ve formě reklam, které jsou stále barevnější, pohyblivější, vynalézavější a všudypřítomnější. Máme ji v mobilech v podobě her, a v počítačích, pomocí nichž posloucháme hudbu, díváme se na filmy a hrajeme hry. I nakupování se stalo zábavou. Nákupní centra v sobě mají i kina nebo akvaparky, kde se spotřebovávají zážitky. Utrácení je zábavné – kapitalismus triumfuje.

Zábava je i v médiích nejrůznějšího druhu, ne jen v takových médiích a takových žánrech, které jí byly primárně vyhrazeny. V novinách je někde jen ve formě křížovek, sudoku a nahých dívek, v bulvárních denících je podstatou celého zpravodajství. Propojování zábavy (entertainment) a zpráv (information) dalo vzniknout specifickému mediálnímu obsahu: infotainmentu. Nic nesmí být příliš dlouhé, příliš složité a příliš suchopárné. A hlavně hodně obrázků. (Doufám, že jste poznali, že popisuju Bloody Mary.) Zábava všechno trivializuje, zplošťuje a všemu dává stejnou (žádnou) váhu.

Jenže některé věci nemohou být zábavné. Některé věci musejí zůstat smutné, komplikované, náročné na uvažování, burcující.

Nejde o to, zrušit zábavu. To je v podstatě nemožné. Kromě toho, zábava je uvolňují, potřebná -  a zábavná. Jde jen o to, uvědomit si, že prorůstání zábavy do jiným sfér není bez následků.  A že zábavné odpoledne u příležitosti nějakého významného anarchistického výročí nutně nepřinese více přemýšlejících lidí, nakloněných anarchistické myšlence. Přinese totiž hlavně více těch pobavených.  

DUNCOMBE, Stephen. Notes From Underground: Zines and the Politics of Alternative Culture. London: Verso, 2001.

POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti. Veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999.

[článek původně vyšel v riot grrrl zinu BLOODY MARY]            

 

DIY Kultura

DIY kultura tedy vznikla je varianta kontrakultury na počátku 90. let minulého století. Je spojená s politickým aktivismem zdola, který v sobě snoubí politický protest (ve formě přímé akce) se zábavou (party, koncerty). Ke spojení těchto dvou fenoménů došlo v Británii na počátku 90. let (a také v Austrálii, kde se ovšem nazývala „FreeNRG“ kultura). Kromě toho, že šlo o reakci na ekonomické a sociální dopady kapitalismu, jako mohutný impuls pro rozvoj DIY kultury posloužil britský Criminal Justice Act (1994), zákon, který měl zamezit squatterským a radikálním ekologickým aktivitám, travellerství a spontánním rave parties.

DIY kultura ovšem nevznikla na zelené louce, její kořeny sahají do 60. a zejména pak 70. let dvacátého století, do doby zrodu punku. Stejně jako punk i DIY kultura zahrnují širokou škálu kulturních praktik, ale hudba v nich má významné místo. V DIY kultuře šlo jednak o punk, a jednak o taneční hudbu (rave, dnes spíše freetekno). Heslem DIY kultury je tedy „party and protest“ – „protestuj a bav se“. Jihoafrický satirik Peter-Dirk Uys říká: „Politika sama o sobě je naprosto nudná. Zábava sama o sobě je naprosto irelevantní“.

A tak sem kromě zmíněné vlastní produkce hudby a médií patří například i „guerilla gardening“ (zakládání zahrad na opuštěných pozemcích) či „dumpster diving“ (sběr a využívání věcí vyhozených do popelnic) a vůbec obecně znovu-užívání již existujících surovin. Je to tedy hledání řešení problémů, o něž bychom jinak museli žádat (a platit) odborníky. Není to však jen otázka peněz, je to otázka soběstačnosti a nezávislosti na velkých institucích a korporacích, otázka možnosti vyvázat se ze systému založeném na jediném principu – principu vytváření zisku, otázka ekologické udržitelnosti života i otázka jedinečnosti (ve smyslu nebýt jakýmsi věšákem na masově vyráběné a masově kupované produkty všeho druhu).

Mezi základní myšlenky DIY kultury patří důraz na hodnotu jednotlivce (jeho tvorbu a názory), a zároveň spolupráci, komunikaci, autenticitu a spontaneitu jako protikladu ke „komerci“. 

Více:

McKAY, George (ed.). DiY Culture: Party and Protest in Nineties' Britain. London: Verso, 1998.

Wikipedia, heslo DIY culture

Retro Reakce (1) | Zobrazit všechny články ...

   
PŘIHLÁŠENÍ

 

Registrovat uživatele
Zapomenuté heslo

Vstup do administrace

 
HLEDÁNÍ A MAIL LIST

search
mailing list


 
HEY I NEED YOUR HELP!
All booking...
 
AKCE
KŸHL & Ouf of Phase
KŸHL & Ouf of Phase 22.11.2017 ( 19:00 )
Orlová Futra Více informací ...
ROST x COMMODORE 64 křest split EP
24.11.2017 - 24.11.2017 ( 20:00 - 23:55 )
Tábor Orion Více informací ...
Commodore 64 & ROST (At) & THALIDOMIDE
Commodore 64 & ROST (At) & THALIDOMIDE 24.11.2017 - 24.11.2017 ( 20:00 - 22:00 )
Tábor Orion Více informací ...
Useless + Nonsanto
Useless + Nonsanto 24.11.2017 - 24.11.2017 ( 20:00 - 22:00 )
Praha - Baryton Více informací ...
GARAGEFEST
GARAGEFEST 25.11.2017 - 26.11.2017 ( 13:00 - 01:00 )
Kolín - Klub Pod hodinama Více informací ...
20 LET S FUTROU
25.11.2017 ( 13:00 )
Orlová Futra Více informací ...
GATTACA + SAME RIVER TWICE + EMARDEE
GATTACA + SAME RIVER TWICE + EMARDEE 25.11.2017 - 25.11.2017 ( 20:00 - 23:00 )
Brno Vegalite Více informací ...
Zobrazit všechny akce
 
POSLEDNÍ GALERIE
19.11.2017 - Crippled Fox (Hun) + Stolen Lives (Cz) + Moriarty (CZ) – Olomouc - SF MINI
19.11.2017 - Crippled Fox (Hun) + Stolen Lives (Cz) + Moriarty (CZ) – Olomouc - SF MINI 20.11.2017 21:28, Samuel

Fotil: Pavel Krajník

 




PROCRASTINATE, Praha - Eternia, 12.11.17
14.11.2017 12:19, Siki


KAJSE/KAJTO, Praha - Eternia, 12.11.17
14.11.2017 12:17, Siki


BATTERY, Praha - Underdogs, 9.11.17
10.11.2017 21:36, Siki


BELIEF, Praha - Underdogs, 9.11.17
10.11.2017 21:35, Siki


iBreatheYouDie, Praha - Café Na půl cesty, 3.11.17
05.11.2017 19:05, Siki


XINQUISITIONX, Praha - Café Na Půl cesty, 3.11.17
05.11.2017 19:02, Siki


 
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Tschepitz | ROZHOVOR (1583)
GUYANA PUNCH LINE (1282)
Postav se za své sestry… Black Feminism (1139)
Fugazi | ROZHOVOR (1068)
Sunshine | ROZHOVOR (904)
Láje - Přicházíme ze tmy (824)
K-TOWN HARDCORE FEST 2017 | REPORT (782)
NEJOBLÍBEĚJŠÍ ČLÁNKY
Festa Desperato | ROZHOVOR
Facialmess | ROZHOVOR
NOT ON TOUR - Bad Habits
Rabies | ROZHOVOR
Sunshine | ROZHOVOR
Quicksand - Interiors
Chaviré - Interstices
 
POSLEDNÍ REAKCE
 
SOUTĚŽ
V tuto chvíli není vypsaná soutěž.
 

TOPlist
   



Web-Stranky.cz afa svoboda zvirat kids and heroes diycore 007 strahov nightmare malarie dayafter evidence nzdm thor steinar ism marast CSAF Cult Burger Shitrecords Periferia gasmask sxhc

© 2017 Czechcore.cz | Scripted by Sonic (www.neziskovky.com) | Design concept by Max