V souvislosti se dvěma nedávnými diskusi o kapelách vycházejících na major labelech a major labelech obecně mám potřebu vyjádřit svůj názor na celou problematiku v ucelené formě.
Co je to vlastně DIY? DIY = Do It Yourself = Udělej si sám. Jedna ze základních hodnot hardcore/punk muziky, vyjadřující, že v hardcore/punku mizí hranice mezi aktivním činitelem a pasivním divákem,mezi kapelou a publikem, mezi tvořitelem a konzumentem. V hardcore/punku jsou všichni tvořitelé a konzumenti zároveň, nebo? jde o otevřenou kulturu. Každý může mít kapelu, pořádat koncerty, dělat fanzin, distribuci, label nebo se zapojit jakkoliv jinak... DIY kultura je ta, kterou si vytváříme sami pro sebe, jejíž struktury jsme si vytvořili sami, mimo oficiální kulturní instituce – protože právě v opozici proti nudnému hlavnímu proudu hardcore vznikl. V základu DIY etiky tedy kromě výše řečeného ještě leží hodnoty jako kamarádství, osobní přístup, chu? tvořit.
Naproti tomu, major labely jsou klasické korporace. Jejich jediným smyslem a důvodem existence je vytváření zisku svým majitelům. Jejich chování nejlépe vystihuje slovo zábavní průmysl. Jakákoliv kapela pro ně není nic jiného než zbožím v regálu – buď jde o zboží dobře prodejné samo o sobě (taková surovina, vytěžená rovnou v „terénu“: klubu atd.), nebo se musí zabalit do nějakého lesklého obalu (takový polotovar: kapela, která se podřídí dobrým radám zábavního průmyslu), případně se musí vyrobit úplně (výrobek: umělá kapela). Tohle zboží korporace posuzuje jediným měřítkem: výší zisku, jakou jí může přinést. Všechno ostatní jde stranou. Muzika a všechno další je redukováno na číslíčka v účetnictví a obchoduje se s ní jako s čímkoliv dalším. Před koncerty agenti korporací sepisují smlouvy, přesně popisující výši honoráře a pokuty ze její nesplnění, písně se prodávají do reklam... Hudba patří korporaci, která nad mí má absolutní kontrolu – už to není kapela, která stojí u kormidla své hudební lodě.
To samozřejmě neznamená, že měřítkem nezávislosti labelu je jeho neziskovost, i když z velké části tomu tak je a tyto labely „řídí“ lidé, které vedle toho chodí do „normálního“ zaměstnání a label provozují jako koníček (se dvěma výjimkami takhle fungují všechny české labely: Samuel, Pohoda, Papagájův Hlasatel, Phobia atd. atd.). Nezávislý label může samozřejmě živit toho, kdo ho vede (u nás například Day After a Insane society, i když i je živí spíše distribuce, s labelem pevně spojená), a dokonce i řadu jeho přátel, kteří mu s tím pomáhají. Je jasné, že když se někdo labelu věnuje naplno, přijde doba, kdy prostě nejde zvládat souběžně label a „normální“ práci. Pokud si „šéf“ indie labelu vybere label, živit ho musí. Pořád ale zůstává tím, čím byl: člověkem, který má rád muziku, který vydává to, co se mu líbí, který má k labelu a kapelám na něm osobní vztah. A to je rozdíl oproti majoru. Může se i stát, že label vyroste ještě víc a najednou má i několik zaměstnanců – kamarádů z kapel a koncertů, kteří s jeho provozem pomáhají, ale pořád nejde o odosobněnou korporaci podnikající v zábavním průmyslu.
Major label je jako každá korporace nenasytná ze své podstaty. Neustále hledá nové zboží, nové trhy a mezery, které by mohla vyplnit. Proto se zákonitě zaměřuje i na DIY scénu, trh sice malý, ale perspektivní ;-), který navíc poskytuje rezervoár surovin. Pokud by se mu povedlo do DIY hardcore/punk scény prorůst, znamenalo by to úplnou proměnu jejích vztahů: namísto kamarádství a osobního přístupu by nastoupily peníze a smlouvy, řízené přísnými managery a agenty s kalkulačkou v ruce.
Kapela přitom tím, že zůstane nezávislá, nějak neztrácí. Co ji může dát major label „navíc“? Nic, pouze lákavé zlaté pozlátko a pocit důležitosti. Nezávislá kapela – nebo kapela na nezávislém labelu – může a taky prodá stejně desek (a možná i více), jako kdyby byla na major labelu. Pokud na sobě pracuje a pokud na ni pracuje onen nezávislý label. Na jejich koncerty může chodit a chodí stejně nebo více lidí... Proč tedy major? Major, na rozdíl od nezávislých labelů, dokáže dolarovou vějičkou leckterou kapelu s pocitem, že je nedoceněná, lehce nalákat. Jen si představte nabídku sta tisíc/milionu korun za podpis smlouvy!
Ale cena za tuhle smlouvu je vysoká. CD kapely už nebude stát 150,- korun. Aniž by se stalo nějak kvalitnějším, bude nyní stát 550,-, protože musí vydělávat na vedení korporace. Proto jsem psal, že nezávislá kapela možná prodá desek možná i více – já jako posluchač jsem ochoten si CD koupit za 150,-, ale pokud bude stát 550,-, nekoupím si ho nikdy. Ani nemluvě o tom, že kapele se v obou případech z jednoho kusu CD vrátí stejná částka. Rovnice je jednoduchá: zatímco nezávislý label případně živí pouze nutné lidi a platí nutné náklady (a co je nejdůležitější, vrací peníze zpět do své scény a zpětně jí tím posiluje), korporace (major label) živí spoustu různých šéfů, manažerů, agentů... To samé platí i o koncertech.
A to jsem se ještě nedostal ani k tomu, že smlouvou s majorem bude kapela značně svázaná a zřejmě (i když ne nutně vždy a jsou výjimky, které si dokázali prosadit opak) i omezená po tvůrčí stránce. Smlouva zní: za X let vydáte X alb. No dobrá,ale jak může kapela vědět, že za pár let bude mít tvůrčí potencíál? Nemůže, ale jakmile se jednou zaváže, album vyblít musí, i kdyby to mělo...stát za nic.
Posledním velkým zádrhelem, spojeným s major labelem, je nutné spojení s mafiánskou organizací OSA. Proti ní stojí celá nezávislá hudební scéna – a nejen ona – v tvrdé opozici, a to kvůli četným mafiánským praktikám, o kterých by mohl povídat nejeden pořadatel hc/punk koncertů. OSA je tak nechutná organizace, že popis jejich praktik by vydal na samostatný článek.
Pokud je kapela kvalitní a ochotná tvrdě pracovat, prosadí se i bez majoru. A vyplatí se jí to, nebo? nebude dělat nikomu šaška ani dojnou krávu. V žádném případě neplatí, že kapela na major = kvalitní kapela. Kapela na majoru = prodejná kapela, to je celé.
A dostávám se zpátky k Czechcore, kde se kruh uzavírá. Czechcore.cz je server provozovaný lidmi z DIY hardcore scény, v našem volném čase a všichni do něj strkáme větší či menší částky z našich kapes. Proto si myslím, že naši podporu by měli mít aktivity/kapely/labely fungující na podobném základě. Nechci ve svém volném čase a ze své kapsy podporovat zisky nějaké korporace, ale svébytnou, naši kulturu, která vznikla v opozici proti @#kám, které zábavní průmysl produkuje. Ten má totiž na propagaci svých produktů nesrovnatelně více prostředků a kanálů než DIY scéna.
Obvyklé výhružky a nadávky mi můžete psát na e-mail napis.houdymu@seznam.cz. Anonymům na tomto fóru neodpovídám.
Více na old.czechcore.cz
|
