Iniciativa proti válce (IPV) nesouhlasí s plánovaným útokem na Irák a chce věcně a bez předsudků zpochybňovat způsob, jakým je prosazován a zdůvodňován. Protestujeme z těchto důvodů:
1/ Chybí důkazy o tom, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení. Závěrečná zpráva IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) z inspekce v r. 1998 zní jednoznačně (www.iaea.org, sekce 3): od dubna do září 1998 provedly monitorovací skupiny 243 inspekcí ve 137 oblastech, z toho ve 37 nově; celkový počet inspekcí od srpna 1994 byl 1540. “Většina těchto prohlídek byla vykonána bez předešlého oznámení... Během těchto inspekcí nebyly objeveny žádné známky zakázaného materiálu, vybavení či aktivit.” Navíc: už od r. 1991 Irák setrvale upadá ekonomicky, průmyslově, infrastrukturně (mj. v důsledku embarga OSN). Je velmi nepravděpodobné, že by v této svízelné hospodářské situaci byl schopen produkovat zbraně hromadného ničení. Podle řady vojenských expertů (např. Josepha Rittera, bývalého vojenského inspektora v Iráku) je to takřka nemožné.
2/ Chybí důkazy o vazbách mezi iráckým režimem a teroristickou sítí Al Kájda. G. Bush sice letos v létě prohlásil, že americké "tajné služby mají NEPŘÍMÉ důkazy, že Irák podporuje Al Kájdu", nikdy ale nebyly předloženy veřejnosti, prý kvůli nutnosti utajení. Podle váhavého stanoviska evropských států i OSN se zdá, že G. Bush důkazy nepředložil ani jim (nebo je důkazy nepřesvědčily). Tyto důkazy bychom měli požadovat tím spíš, že vazby fundamentalistických teroristických skupin na Irák postrádají logiku. Al Kájda je založena na náboženském fanatismu, proti tomu S. Husajn je zastáncem světského státu a prezentaci vlastní víry využívá především jako nástroj k upevnění moci (například inscenuje a následně pak v televizi vysílá vlastní modlení) - islámští fundamentalisté ho tedy považují spíše za svého nepřítele. Navíc: vypjatě autokratický irácký vůdce by sotva ve své zemi toleroval nezávislé síly, natož v podobě výcvikových táborů sloužících potřebám islamistů.
3/ Na základě výše uvedeného nevidíme žádný důvod, jak ospravedlnit svržení Husajnovy diktatury zvnějšku (to je úkolem iráckého obyvatelstva). "Boj proti terorismu" je v tomto případě argument velmi pochybný. Terorismus je samozřejmě reálný problém, “boj proti terorismu” jsou však slova, která jsou zneužívána, a tím se povážlivě vytrácí jejich smysl. Například prezident Putin heslem “boje proti terorismu” zastírá používání státního teroru i proti čečenskému obyvatelstvu. Podobně G. Bush používá tato slova velmi účelově: na summitu NATO mluvil o Iráku jako o "boji proti terorismu", v Rusku už byla hlavním tématem ropa a její cena po případné válce v Iráku.
4/ Program USA pro Irák nenabízí demokracii. Po případném vítězství plánují USA zavést půlroční vojenskou správu, během které se nesplní naděje Kurdů na autonomii (Turecko prohlásilo, že v první den vyhlášení autonomie tuto oblast vojensky obsadí) ani obdobný požadavek Šiítů na jihu země. Obáváme se, že vedlejším produktem války tak bude kontrola amerických ropných společností nad iráckou ropou.
5/ Uznáváme, že v době, kdy lidstvo je schopno vyrábět zbraně hromadného ničení, je velmi nebezpečné absolutizovat státní suverenitu . Zároveň ale není možné, aby soudci nad potenciálně nebezpečnými státními režimy byly jiné státy, nebo? jednotlivý stát má často sklon zohledňovat vlastní momentální partikulární zájmy. Navíc: legitimita politické moci je dnes v demokratických státech zcela samozřejmě odvozena od možnosti svého zástupce zvolit. Americkou vládu nezvolil svět, nýbrž americký lid. Proto tato vláda nemá oprávnění rozhodovat o světě. Irácká opozice opakovaně upozorňuje, že pro svržení S. Husajna potřebuje podporu a pomoc ze zahraničí, odmítá ale válku a bojovnou americkou rétoriku vůbec. Ta totiž stávající režim posiluje, nebo? S. Husajn může sám sebe prezentovat jako hrdého bojovníka proti americkému imperialismu.
(Právo, 3.12.02)
6/ USA a Velká Británie přistupují k irácké kauze předpojatě. Bezprostřední reakce na irácké přijetí rezoluce (G. Bush, J. Straw aj.) svědčí o tom, že USA a VB jednání Iráku předem zpochybňují a nadále připravují válku. Požadujeme, aby i v případě Iráku platila
presumpce neviny.
7/ Naši přední politici postupně vyklízejí pozice a staví se k případnému útoku stále alibističtěji - Václav Havel přestává zdůrazňovat nutnost souhlasu OSN s případnou intervencí, ministr Tvrdík jako první otevřeně prohlásil, že na mandátu OSN netrvá
(Právo, 27.11.02) a premiér Špidla předjímá na základě setkání s americkým prezidentem, že válka v Iráku nejspíš bude (Právo, 27.11.02). Jde ale také o to, zda má být a proč.
Za Iniciativu proti válce Martin Šaffek a Robin Ujfaluši.
Oficiální web zde!!!
Více na old.czechcore.cz
|
