Poslední týdny mám pocit jakoby se svět zbláznil. Cítím kolem sebe divné pnutí, spousta mých hradů z písku se sesouvá k zemi, dějí se zvláštní věci já se v tom všem snažím nějak zorientovat. Ani snad ne to pochopit, u něčeho je to totiž úplně marný. A tak víc než kdy jindy hledám klid v duši a víc než kdy jindy je to těžký, protože jsou události, který se nedají vytěsnit či ignorovat. Výsledkem je roztěkanost, lehká zmatenost, pochybnosti i odhodlání, vztek smíchanej z bezmocí a spousta probdělých nocí, brzkých rán a silných kafí. A jsou to přesně tyhle chvíle, který mě drží nad vodou, protože moje myšlenky se trochu uklidní a já jim dokážu víc naslouchat. A to i díky tomu, že jimi rezonuje jedna deska. Vždycky ta samá. Ta, která byla napsaná pro tenhle čas. Jmenuje se "7 Kroků Po Zamrzlé Řece" a žádnou nahrávku jsem ještě letos neslyšel tolikrát jako tuhle. Protože mi prostě regulérně pomáhá se z toho všeho neposrat. Nahrát ji pak mohla jenom kapela, která už něco podobného několikrát dokázala a poprvé to bylo už někdy před 12ti lety a teď je to tak stejný a přitom tak jiný než tenkrát. Příběhy vašich životů bez tíhy patosu u kterých musíte poslouchat a přemýšlet, ale nemusíte nic říkat. Prostě vás jen navedou k tomu, co musíte udělat. Všechno ostatní je na vás.

Všechno ostatní je na vás..........

Jestli je jedinou cestou z klece volba přijmout cukr za branou,

pak tedy radši pojdeme hlady se vzpurnou náladou.

A jak si postavíme hlavy, neuhnem ani náhodou,

chceme být plemeno šlechtěné Píkou a Miladou...

Hej Skinnere!

Když ses včera pokusil zabít rovnicí hvězdného tuláka...

špatně sis to vyložil a tak ty mrtvý psi a myši

teď z tebe dělaj hlupáka!

Je to jak tvůj zlý sen.

Hej Pavlove!

Špatně sis to vyložil.

Moje sliny měly jiný smysl.

Ta pěna u huby znamená můj vztek na tebe

a otlačená kolena jsou vzpomínkou na nebe.

Kdybys nebyl idiot, tak bys pochopil, že ty jsi mým signálem

že to nebyla chuť na jídlo, ale touha zabíjet

a být pohřben ve stoje.

Nechci být výsledkem,

moje svoboda je proměnou tvé hrůzy.

Raději budu pěstmi a vůlí

tvoji odchylkou hypotézy.