S velkým potěšením musím konstatovat, že koncertní dění na brněnské scéně kvete snad každým dnem. Především na hardcorové subscéně to poslední dobou hodně žije. Jen vzpomeňme akce s kapelami jako 9 SHOCK TERROR, MIGRA VIOLENTA, CONFUSIONE, TRAGEDY nebo právě RAMAINS OF THE DAY. Snad je to kompenzace za pomale upadající metalovou scénu, mráz mi běhá po zádech při po myšlení, že na koncert GODLESS TRUTH, PIGSTY + asi dalších 5 kapel přišlo necelých 50 platících...
Neúprosný život fandy tvrdé hudby si žádá své oběti, přestože (nebo právě proto) jsem student, ani mně se práce nevyhnula. Naštěstí jsem vyhmátnul celkem pohodový job s pohodovými lidmi a hlavně velmi přijatelnou mzdou. Druhá stránka věci ovšem je, že pracuji pod kytaristou z naší kapely a tedy všechny těžce vydělané peníze putují opět k němu jako splátka dluhů. I toto čtvrteční ráno jsem se tedy vypravil do hokny, kde jsem strávil následujících 7 hodin pročiš?ováním vzduchotěsných sáčků, které slouží k odebírání všelijakých jedovatých plynů. Dnes jsem měl štěstí, byly to plyny z čerpacích stanic, takže jsem strávil třetinu dne v benzinovém oparu. Ten den mi vůbec přálo štěstí, podnik cosi měřil v pivovaru Černá Hora a místo mzdy dostali několik sudů 12° piva. Každý zaměstnanec tak v rukou třímal půllitr s charakteristicky rezavým obsahem a s bílou čepicí navrchu. Příkazem jsem dostal za úkol pomoci jim a tak jsem sjetý benzinovými parami chlemtal ještě pivečko. No řekněte, kde seženete takovouhle práci?
Kolem šesté jsem měl sraz se svými dvěma spolužáky na šaliňáku. Perličkou je, že ani jeden z nich nic podobného neposlouchá, ještě větší perličkou však je, že jednou z těch osob byla dívka :-). No, co vám mám povídat, dva neználci šli se mnou na koncert :-). Klára, jako ta reprezentativnější část přišla podle smluvené doby, Lukáš, jako notorický nestíhač, přišel asi o půl hodiny později, ostatně jako vždy. Nepamatuji si snad jedinou hodinu ze školy, na kterou by přišel včas :-). Hlavně, že přišel vůbec. Vydali jsme se směrem Yacht Klub, přestože jsme ani jeden pořádně nevěděli, jak se tam dostat, ve správnost našeho úsudku nás utvrdil teprve jeden maník s kytarou, jak jsme se později dozvěděli, člen THEMA ELEVEN. Jenže on byl chudák ztracen podobně jako my a tak jsme bloudili spolu. Nakonec jsme zdárně dorazili, ale kolem klubu to vypadalo, jako by se nemělo nic dít. Šli jsme si sednout do hospůdky, kde už potkáváme haluzáky z Kuřimi v čele s postkomunisticky oháknutým Jeffem. Dunění celé budovy pozvolna naznačovalo, že už se začíná něco dít. Dole u vchodu jsem k mému překvapení uviděl Fekální posádku, kterou tvořili Zdeny, Tata a Lukáš, takže další pozitivum.
V klubu bylo řádně natřískáno, jak už je na těchto akcích zvykem. Nedovedu si představit, že by se tohle odehrávalo v hospodě U Babičky, to by bylo naozaj na kokot. První se do hraní pustili komedianti SHEEVA YOGA. Předvedli klasický nářez, tak jak jsme u nich zvyklí. V jejich pestrém mixu všelijakých žánrů je samozřejmě dost prostoru na srandu, čímž se kapela odlišuje od zbytku uniformované scény. Dnes již většina fandů zná tuto trhlou bandu, tak snad nikoho nepřekvapí, když se ve violencové pasáži najednou objeví prvky ska a regee. Samozřejmě i vizuálně jde o dost zajímavou podívanou, všichni tři protagonisté jsou od pohledu "nemocní" :-) a podle toho to taky tak vypadá. Lidem se to líbilo a podle toho také kapelu odměnili. Na můj dotaz, kterak se kapela spolužákům líbila, oba odpověděli kladně. Především Klára mě překvapila odpovědí: "Jo, je to v pohodě, dobrý, myslela jsem, že to bude horší". Dalším trumfem mé drahé spolužačky byla lahvinka jejich výborného jihomoravského vína. Při pohledu na Lukáše mi bylo jasné, že z flašky už něco ubylo, jeho rozzářená očka napovídala, že letos se tahle odrůda opravdu povedla. Také Jeff byl celý večer v objetí alkoholu a jiných omamných látek, které na jeho malebném obličeji vždy vykouzlí nepopsatelný úsměv.
S MORE BAD NEWS jsem do téhle chvíle neměl tu čest, ale jejich setík byl opravdu výborný! Jejich depresivní ladění naznačovalo apokalyptický přednes. A taky že jo! Tohle bylo opravdové překvapení večera. Kapela skutečně bravurně vystihla podstatu slova deprese. Nevím k čemu MBN přirovnat, napadá mě tak akorát holandský DEINONYCHUS akorát, že v HC podobě. Kluci rozhodně ví, jak zaútočit na posluchačovy pocity, před pódiem se to pěkně nakupilo a začalo peklo jak na pódiu, tak mezi lidmi. Strašně se mi líbí ta komunikace na HC scéně, až se někdy zdráhám uvěřit tomu, zda-li je to myšleno upřímně. Materiál prezentovaný ten večer je fakt ukrutně dobrý, takže budu muset zaúkolovat Jeffersona, aby se po tom poohlédnul, nebo? jak se mi doneslo, začíná si budovat pověst skutečného fandy HC. S přibývajícím časem bylo možné pozorovat, kterak se měnili jednotlivé postavičky, jež koncert navštívil. Lukáš toho času zářil jak lampiónový průvod a můžu vám garantovat, že takhle ho z hodin vyučování neznám :-). Také Jeff krmil, co to dalo, ne nadarmo si získává image nezaměstnaného alkoholika, což dávalo tušit, že se dnes večer ještě pobavíme.
Bylo to asi 14 dní, co jsem měl doma poslední desku mých oblíbenců THEMA ELEVEN, takže jsem ji neměl ani pořádně naposlouchanou, ale něco mi říkalo, že i tak bude jejich vystoupení vrcholným zážitkem. A nemýlil jsem se. Ne nadarmo pro mě byli TE nejlákavější kapelou celého koncertu..., ne že bych se na ROTD netěšil, ale jejich doomová :-) tvorba mě bere o poznání méně než hradečtí depresiváři. Možná to bylo i tím, že jsem THEMU před tím živě ještě neviděl a popravdě řečeno, ani jsem netušil, že hrají v obsazení tří kytar. Celkem jsem se obával i zvuku, pač ukočírovat celkově čtyři sekerníky není žádný med. Pro dnešní večer byl ale zvuk více než v pohodě, takže se mé obavy rychle rozplynuy. TE do nás naprali neuvěřitelně depresivní materiál, který předčí nejednu doomovku. Mrazící atmosféra, hysterický vokál + již zmíněný super zvuk, tvořil z jejich setu něco velmi neobyčejného. Procítěnost a upřímnost je z jejich produkce cítit každou notou. Myslím, že dnešním vystoupením udělali dojem na spoustu lidí. Ke konci setu jsem šel vyprovodit spolužáky na poslední bus, vrátil jsem se flaškou vína, no zbyla tam dobrá půlka, kterou bylo nutno zvládnout. Mezitím THEMA dohrála a tak jsem zabřednul mezi známé, kteří klábosili venku.
Společně jsme stáhli to výborné vínko a i když toho bylo asi jen něco kolem litru, pěkně to se mnou zamávalo :-). Nejvíce se samo sebou přiživoval Jeff dožadující se pivka, tak jsem vždycky do kelímku hrknul trochu toho vína. Ze začátku se sice podivoval nad zvláštní chutí, ale za chvíli mu to bylo jedno, ostatně straight edge jako vyšitý :-). Jeho spokojenému mumlání sice málokdo rozuměl, zato výborně se bavil každý, především jeho kouzelný smích dokáže nejednoho dostat do kolen. Mezitím nám hráli MADAME GERMEN, ale nějak jsem se nedokázal přinutit podívat se na ně, venku s přáteli mi bylo přece jen skvěle. Nutno ale poznamenat, že jako kulisa k našemu rozhovoru to bylo velice slušné :-). Ale v tom Zdeny zavelel odjezd - zrovna před hlavní kapelou, ale co se dá dělat, pan řidič se musí poslouchat... Jeff si mlel pod vousy se škodolibým úsměvem něco v tom smyslu, že neuvidíme hlavní grupu, ale při pohledu na něj, jak nás systematicky polévá pivem při své nemotorné chůzi, bylo jasné, že on z jejich vystoupení také mnoho mít nebude :-). Zvedli jsme tedy kotvy. Dodatečně jsem se ještě dozvěděl, že při vystoupení REMAINS OF THE DAY bylo možno pozorovat malého klučinu (věk tak 14 let :-)), kterak si vykračuje mezi lidmi v kotli v jedné ruce svírajíc čerstvě zakoupený dvanácti-palcák, druhou rukou neohroženě chytá skákajícího maníka. No vždy? vám to povídám, hardcorista tělem i duší :-)))).
.SCHIZOFRED.
Více na old.czechcore.cz
|
