Suicide Squeeze / Day After
Přemejšlím, proč jsem vlastně tak propadl Russian Circles. „Jen další instrumentální partička,“ řeknete si možná… Ale není to tak. Zatímco řada kapel, který nepoužívají hlas, se někdy trochu křečovitě motá v kruhu, Russian Circles nechávají muziku volně plynout. Naprosto volně.
„Station“ je navíc o něco přímočařejší než „Enter“ (na basu v Russian Circles momentálně hraje Brian Cook z These Arms Are Snakes) a to jsou samozřejmě body k dobru. A hlavně: obdivuju kytarovou hru Mika Sullivana. Většina jeho riffů a motivů je hraná na čistej zvuk (ne že by nebyl schopnej vytvořit masivní rozvazbenej bordel, když si to skladba žádá), takže si můžete vychutnat všechny ty delikátní jemnosti v jeho hře. Ale abysme si rozuměli – nejde o žádnou sólující onanii s tisícem tónů ve dvou minutách. Naopak, tady se pracuje se silným a častokrát prostým detailem. Kytara je pro Russian Circles klíčová a Sullivan si s ní hraje s neuvěřitelnou lehkostí. Jestli máte rádi tu jasnou čitelnost Tristezy, pak „Station“ propadnete okamžitě. Všechno je v nenápadným pohybu, mikroskopický částečky dávají dohromady jedinečnej celek. Tady se nehroutí hory zvuku v přímým přenosu, řeky se nevylejvají z břehů. Russian Circles monitorujou pohyby pod povrchem – nenápadný chvění, jemný posuny. Ale dělají to tak dokonale, že u toho budete mlátit hlavou jako při nějakým d-beatu. Nechápu, v čem to tajemství je a zatím jsem na to nepřišel. A nejradši mám, když se Russian Circles držejí úplně nízko nad zemí, jako třeba při závěrečný „Xavii“. Pár tónů a zázrak je na světě.
Russian Circles budou hrát spolu s These Arms Are Snakes 26. října na 007.
Russian Circles
Více na old.czechcore.cz
|
