(Insane Society/Phobia)
Mám respekt k tomu, když někdo pracuje tvrdě. A to See You In Hell rozhodně pracují. Za posledních pár let, po ustálení sestavy, stačili několikrát vyplenit Evropu, jednou dokonce i Japonsko, odehrát mraky koncertů u nás, vydat několik nahrávek a začít se chystat na Brazílii. A ještě k tomu o tom dát pěkně všem vědět! Teď tedy přišel čas na druhou velkou desku a o jaká je vám dám zase vědět já.
K mému překvapení lehce melodičtější a čitelnější než předchozí nahrávky, s pevnější strukturou skladeb a taky o poznání rychlejší. To vše ji dodává potřebný náboj a tak vše jede kupředu rychlostí a razancí blesku. Na druhou stranu z jejich projevu spolu s dřívější lehkou (no, na začátku občas i těžkou) krkolomností zmizela i určitá dávka těžkosti a naléhavosti. To jsem měl např. hodně rád na Umět Se Prodat, že tam bylo něco, co vám dýchalo na záda a udržovalo vás trochu v napětí. A právě to bylo nynějším zjednodušením konceptu tak trochu eliminováno. Na druhou stranu musím uznat, že to je hlavně Filipova úspornější hra a celkově jednodušší riffy, co žene tuhle nahrávku bičem kupředu a ve spojení s Beňovou přesností a precizností z toho vychází, že See You In Hell zní zatím nejenergičtěji ze všech nahrávek, které kdy spáchali. Což je podpořeno i parádními (opravdu parádními) kytarovými sóly, vždy v tu pravou chvíli. Ty ovšem nehraje nikdo z kapely, ale mr. Zelinka a naživo mi budou v celkovém projevu asi trochu chybět. Ale jinak tam fakt sednou dokonale! Což se bohužel nedá říct o zpěvu a dostávám se k tomu, co mi na téhle desce vadí asi nejvíce. Minule jsem někde psal, že se mi Jožkův projev na Umět Se Prodat líbí, že si našel polohu, která mu vyhovuje a není už tak křečovitý jako na prvních nahrávkách. Tady se mi ale zdá, že tím jak se muzika samotná zrychlila a hlavně zjednodušila, přestala fungovat dohromady s Jožkovým lehce krkolomným (vím, že to tak má být!) frázováním a nahrávce to ubírá na razanci. Nevadí mi ani tak zpěv samotný, jako spíš způsob jeho zakomponování a jeho až přílišná složitost. Ale možná vám to vůbec vadit nebude a je to jen můj osobní pocit. Další věcí, která mě trochu trápí je zvuk, konkrétně jeho plochost a nevýraznost, ale možná i to je jen otázka vkusu. Super jsou naopak texty, tradiční popisy bezvýchodnosti a úzkosti a zpracování obalu. Hodně se mi líbí i samotný artwork od komiksového kreslíře Petra Včelky. Jsem velmi zvědav jak budou znít See You In Hell na příští nahrávce!
See You In Hell
myspace
Insane Society
Více na old.czechcore.cz
|
