Myslím, že bych si měl sám nafackovat. Zjistil jsem totiž, že jsem tak dlouho brečel nad tím, že u nás nehrajou skoro žádný nový kapely, který by za něco stály, až mě jich hned několik úspěšně minulo. A rozhodně to nebyla jejich chyba, jen se prostě nervaly za každou cenu kupředu a nechávaly věci plynout spíše přirozeným způsobem. Dělaly tedy přesně to, co je mi tolik sympatické, co mi v současném hard coru tolik chybí a po čem jsem tolik volal. A tak teprve nedávno jsem zůstal stát s otevřenou hubou, když jsem k sobě konečně pustil kapely jako Human Steak, Or, Five Seconds to Leave nebo právě Social Party. Jak říkám, zasloužil bych nafackovat a pokusím se to trochu napravit.
Vůbec si nejsem jistej, jestli vám to dokážu vysvětlit, ale pro mě je to trochu nečekaný návrat o dost let nazpátek. Vyndavám z pečlivě zabalené obálky cd v decentním a moc hezkém papírovém obalu, které si navíc kluci vydali sami a pečlivě si ho prohlížím. Už jsem tenhle rituál skoro pohřbil a u cd se mi to stane opravdu málokdy. Tady mě ale něco zaujalo, jakoby už tady sálala nějaká zvláštní energie a atmosféra. A tak si čtu texty, ještě než si pustím muziku a přijdou mi úplně super. Ale teprve když Social Party zahřmí do prostoru mého pokoje, vše se propojí do naprosto intenzivního celku. Jejich muzika je zvláštně zadumaná a ta atmosféra, kterou jsem z nějakého záhadného důvodu zachytil už když jsem držel cd v ruce se najednou zesílí a dostane jasné kontury, které zarámují silné burácivé riffy. Jejich přesvědčivost je trochu nečekaná, prostě to začnou nekompromisně krájet, ale zároveň zní naprosto přirozeně! Přesně to platí i o souhře s dunivými bubny, které suverénně vyplňují zbylý prostor. Ty výrazné kytarové nápady, které automaticky strhávají vaši pozornost v sobě mají hloubku a sílu, která funguje jako magnet. Úplní mistři jsou v tomhle Isis, ale vůbec si nedělám prdel, když řeknu, že Social Party k nim v tomhle nemají vůbec daleko. Navíc je to perfektně vyvážené, někdy jen tak zvoní vespod a podkreslují zpěv a v místech, kde vokál není najednou přebírají kontrolu a totální vás uhranou. Dokonale je tohle zúročeno třeba ve třetí skladbě Vonný Masti. No a když už zmiňuju zpěv, tak ten mě prostě dostal. První obrovské plus je, že je v češtině a ani jemu nechybí obrovská přirozenost a přesvědčivost. Ani náznak křeči, prostě jen další nástroj, který celkový výsledek posouvá o míle dopředu. Když Zbytky Našich Nadějí poslouchám, mám opravdu pocit jako bych se vrátil zpátky k nahrávkám Ember, Albion, možná i Amity, Exit Only, nebo třeba Pozor Schod. Vůbec netuším, jestli o nich kluci ze Social Party někdy slyšeli, ale pro mě jsou synonymem něčeho, co mě vychovalo. Byla to doba, kdy se podobná silně emocionální muzika hrála tvrdě, s punkovým přístupem, inteligentním postojem a se srdcem na dlani. Myslel jsem, že už je to navždy minulostí, ale zjistil jsem, že to naštěstí není pravda. A tak natahuju ruku……..zkuste to taky.
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
Klasika, vždy je jednoduší mluvit o organizaci, než udělat něco sám za sebe. Čemu pomůžou vaše klipy?! Abyste jste se zviditelnily, nebo čemu? Máte plné řeči lidských práv, tak běžte mezi komunitu zubožených, lidí, pomozte jim napřímo, už jen tím, že budete mezi nimi, hlavní aspektem je přeci si s nimi pov&.... (text zkrácen)