Rožnovský klub Vrah je opravdu hodně příjemné místo a asi právem si postupně získává postavení jednoho z nejdůležitějších klubů domácí HC a punk scény, už jen tím, že díky agilním pořadatelům se tam na pódiu mihne téměř každá nejen zahraniční, zajímavá kapela, která se tu zrovna pohybuje na šňůře.
Přízemní baráček, který snad dříve sloužil coby kancly najdete v areálu bývalého školního statku celkem nedaleko rožnovského náměstí. Uvnitř vás krom koncertního sálku čeká také místnost s docela bohatým distrem, takže se rozhodně vyplatí přibalit si do kapsy i nějaký ten chechták navíc.
V sobotu 17. listopadu se do klubu vypravila pražská letka soustředěná kolem Silver Rocket plus jedna nehlášená kapela, takže pojďme rovnou na věc.
Jako první se na pódiu objevili staří známí Slut, kteří se po delší pauze dali opět dohromady v té staré původní sestavě, aby hudebně navázali někde na doby někde kolem svého debutu na big desce Smell Me, kdy to těmhle „děvkám“ opravdu hodně slušelo. Kluci ale rozhodně nehodlají sázet na někdejší časy a většinou se hrály nové věci, které zatím stihli dát do kupy. Hutný, řádně „ušpiněný“ core s přesahy někam do industrialu, do kterého si vazbí psychedelicky nalazený zpěvot Kuba, který k mikrofonu přibral i kytaru. Jo, s efekty si docela rád pohrává i na zpěv, ale tady by možná mohl trochu zbrzdit. Je to jenom názor, ale podle mne jim o něco více sluší ten syrový , mírně nahalovaný řev, než třeba ten robotický hlas , co dával do Too Strong. Ale třeba šlo jen o zkoušku. Jinak jim ale rozhodně ani v novém matroši nechybí energie, nápady a nasazení a je jen dobře, že jsou Slut zpátky.
Druzí naběhli původně nehlášení Riviera Playboyz a jejich styl bych označil asi jako hodně humorný thrashcore se samply. Kurevsky tvrdé podlazené kytary a pořádně „hovadský“ zpěv. A jestli jste chlapi deklamace , jako v písni, které jste věnovali „herákům“ „Fetuj pro radost“, nebo antifízlovské „Jseš fízl, starýho fízla syn, ty píčo!“ jako humor nebrali a mysleli to vážně, tak se omlouvám. Pak je to tedy prostě jen thrashcore se samply.
Další na holení šli hlukoví srdcaři Gnu. Tihle pánové si své postavení a respekt na myslím nejen HC scéně budují již nějaký ten pátek a jsou důkazem toho, že to jde i bez předstírání zbytečných klišé a naprosto po svém. Na tomhle konciku hráli většinou nové věci, které se maj objevit na další velké desce snad už někdy na přelomu tohodle a příštího roku. No, Gnu se lépe poslouchá, než se o nich píše, protože tahle muzika je spíše o pocitech a valení energie přímo do lidí. Nakonec i Adamův zpěv je stejně jako na nosičích docela utopený a asi má působit spíše jako další zvuk v celém tom burácení. No, asi takhle. Gnu si vás namotávají na celkem zneklidňující ale melodické motivy, kde už ale pod povrchem bují napětí a pak to najednou příjde. Nápřah jako prase a dvě basy, kytara i bicí se mlátí ve vlnách navazbené energie, která se žene přímo na vás. Jen pozor chlapi na to, že hodně songů mělo možná trochu podobně stavěnou kostru. To napínání a pak výbuch.
Bylo už hodně po půlnoci, když se na pódiu objevili poslední Wollongong. To, co se tam ale posléze strhlo asi znovu nakoplo i ty nejunavenější typy kolem. To, s čím Gnu pracují a odměřují postupně, aby to pak mezi lidi vrhli zašifrované přes noisová poselství, tedy kurevsky namlácenou energií, rozhazovali Wollongong přímo a bez otálení. Jo, nářez jako prase dámy a pánové! Takhle se lidičky drtí pravý punk, u Wollongongu navíc s přesahy někam na americkou nezávislou scénu, ovšem hraný s takovým nasazením, že by mohl závidět i nejeden Pixie, nebo třeba mladý Dinousauřík. Basa drsná jako struhadlo, hodně výživné bicí a různě kvílející a vazbící kajtra s Toddovým zpěvem. „Už jste někdy slyšeli rozladěnější kytaru? Bylo to trapné,“ oznámil pak po koncertě super skromný Todd. Nebylo, tomu věř, čoveče. Jo a jestli někdo říká, že zná Wolongong třeba podle jejich prvního desetipalce u Silver Rocket, kurevsky se mýlí. Na živo je totiž tahle kapela o tři sta procent výživnější a energičtější, což se jim snad v budoucnu podaří přenést i na nosiče.
Pak už zbývalo jen vyslechnout jednu z postav Vrahu Fekála, který křikem „Běžte všichni do piči,“ oznámil, že pro dnešek už míní opravdu zavřít, ještě se chvíli poflakovat po klubíku a na to vyrazit do chladné rožnovské noci.
Více na old.czechcore.cz
|
