Kdybych měl vybrat největší letošní překvapení české punkové scény, rozhodl bych se asi nakonec pro THE BREED. A to hlavně proto, že až do září jsem o téhle kapele nikdy neslyšel a na jejich desku jsem tak klasicky pohlížel s lehkou nedůvěrou. Tu upřímě řečeno trochu prohluboval i obal, který má sice sympatický nápad, ale to je tak všechno. Jedním dechem je ale nutné dodat, že tím v podstatě veškeré výtky z mé strany končí, protože "Zeď" je dalším pádným důkazem, že to s domácím punkem rozhodně není tak špatné, jak to občas vypadá.

Kdybych byl mladej punkáč a jedna z prvních nahrávek, ke které bych se dostal, by byla tahle - měl bych kurva kliku. The Breed totiž mluví srozumitelným a nekomplikovaným jazykem a v tomto konkrétním případě to rozhodně nemyslím ani náznakem negativně. Texty sice nejsou nějaká intelektuální ekvilibristika, ale  také rozhodně nejsou hloupé, jejich obsah je veskrze velmi sympatický a navíc se v nich odráží i neklišovitá a zajímavá témata, viz např. skladba "Contergan". Touha dostat se trochu dál za hradbu klišé a průměrnosti se pak odráží i v muzice, přestože se můžeme dohadovat o tom, jak dalece se to povedlo. Za sebe musím říct, že i přes jistou dávku šablonovitosti vyplívající ovšem spíše z daného stylu, mě The Breed totálně odzbrojili způsobem, jakým celou desku zahráli. Od prvního hrábnutí do strun vylétne energie desky do červeného pole a udrží se tam i v pomalejších hutnějších pasážích, což rozhodně nebývá zvykem. Ne, že by jich tam teda bylo nějak hodně, naprostou většinu času je to slušně rozjetá punková kanonáda s hodně solidním pogo základem, řezavou kytarou a nekompromisním bubeníkm, jehož údery parádně rozonují do celého prostoru nahrávky. Docela mi to připomíná kapely jako Damage Case, Krum Bums nebo i Casualities, ale The Breed mají logicky i něco z české punk scény a byť to může znít spíše jako handicap, je tomu přesně naopak, protože jim to dodává potřebnou autenticitu. Zvláště když vokál je nafrázovaný s naprostým přehledem a potřebnou agesivitou a celkový dojem posouvá o velký kus dopředu, stejně jako hlasitý a silný zvuk ze studia Davos. 11 jedovatých skladeb, z toho 2 převzaté a to od Telexu a Proudz, který je navíc zpívaný v bulharštině. K tomu pěkný černý vinyl s červenýma cákancema a rozkládací obal. Zkuste se stejně jako já přenést přes těch pár předsudků, které ve vás dřímají a tuhle kapelu si alespoň poslechnout, myslím, že rozhodně nemůžete litovat.

http://thebreedhcpunk.bandcamp.com/