Make My Day records
THE OCEAN mě s touhle deskou definitivně dostali a já podlehl jejich vodnímu království. Rozhodli se udělat instrumentální desku a vsadili na správného koně. Fogdiver je geniální deska. Pět opusů, který na sebe navazují jakoby to byla nekonečná skladba, ve které se ale pořád něco děje. The Ocean se s první skladbou pustí do hlubin pěkně zostra, úvodní skladba Fogdiver tedy smete všechno, brutální hutnej zvuk, všechno nastavený na optimálno a kapela valí jeden hustej akord za druhým, v následujícím štychu nazvaném Endusers si to rozdávají zase brnkací melodie s podkladem kousavejch bicích a skladba jede ve volnějším tempu, jakoby se mořské panny honili na dně oceánu. The melancholy epidemic (tedy třetí skladba) je jasným přejitím do krize, temna, nebezpečna, skladba se rozjíždí s violou v nedochvilném tempu a všechno je v napětí, kouzelném napětí, pak ovšem udeří blesk a bouře začíná a věř, že tihle borci ti dají co proto! A pořád ty kousavé bicí! Náhlá změna nálad není nečekaná, The Ocean jsou lehce předpovýdatelní, ale tady to není na škodu, aspoň si užiješ nastálou situaci do sytosti. Isla de la luna začíná lehce tanečněji, tanec démonů, kteří plivou špínu kolem sebe v krátkých a vydatných dávkách. Ukazují ale i stránky dobra. The long road to nha trang je definitivní tečka za tímhle dílem. THE OCEAN pro mě znamenají originalitu, která rozdrtí tvůj zarytej postoj k muzice. Vytvořili něco nového a to se moc kapelám nedaří. To, že by tam mohl být zpěv tě ani nenapadne, prostě si na to během poslechu nevzpomeneš. Mě tohle okouzlilo, a to se přiznám, že na jejich koncertě jsem byl spíše skeptický, bylo to hustý, ale něco mi vadilo! Tohle všechno je s deskou pryč. Je si vybavuji ten houf lidí na koncíku v Brně, který si kupoval jednu desku za druhou!
Cvalda
Více na old.czechcore.cz
|
