(Fat Wreck)
Kanadský kapely jsou v kurzu. Nevím jak může nějaká země plodit takový esa už tolik let. Nicméně ve Fat Wreck si toho taky asi všimli a jejich novou akvizicí jsou Flatliners z Toronta. Flanelky sice nemaj, za což jdou body automaticky dolů, ale ostudu rozhodně nedělají, protože plnovousy to jistěj.
V promopapíru se píše něco o ska. To mě trochu vyděsilo, páč k podzimu patřej spíš Uranus než Mad Caddies, ale naštěstí se vše v dobré obrátilo a z repráků se valí energický punkrock s příjemným melancholickým nádechem. Přesně takhle to na podzim má být. Hodně mi to připomíná poslední desku Lawrence Arms nebo prověřené klasiky jako Manifesto Jukebox (už maj taky na čase se tu zase ukázat!!). Nakřáplej hlas je samozřejmost stejně jako střední tempo a sem tam singalongy. Na to, že Flatliners nehrají zas až tak dlouho, tak znějí dost vyhraně. Mám pro to dvě vysvětlení – buď jejich mámy v těhotenství poslouchaly Leatherface nebo to chlapíci maj prostě v krvi. Všechny písně znějí přirozeně, jak je pro tenhle styl typické. Možná The Flatliners nejsou moc originální, ale je otázka, jestli to vůbec ještě dneska v punkrocku jde.Texty jsou hodně osobní a ačkolliv mi nic neříkaj, tak jsou mi sympatické. Rozhodně to to totiž nejsou žádný iritující plky („tahle píseň je o tom, jak mě pokousal žralok“ a podobně), kterýma záhadně oplývá velký procento kapel, takže po této stránce spokojenost.
Mě osobně trošku znervózňuje, že první deska vyšla na Warner Music, ale to je spíš můj osobní problém, který mi kazí dojem z kapely. Naštěstí mi ale nebrání pomoct si tímhle albem k příjemnému nedělnímu večeru. Doporučuju!
The Flatliners
Fat Wreck
Více na old.czechcore.cz
|
