Youtube
Tradice Prvního Máje a letošní akce ultrapravice
06.04.2007 20:15
Již od počátku tohoto roku se česká ultrapravice snaží znovu zaujmout veřejnost. Čerstvý pokus, jak se prodrat z politického suterénu naziskinheadských hospod a chuligánských kotlů na fotbalových stadionech (tj. jejích přirozených základen), se soustřeďuje na pořádání mnoha, úzkostlivě legálních, shromáždění a pochodů. Nyní si chtějí vykračovat i na Prvního Máje.
  
Pečlivě vyplněná oznámení o konání veřejné akce ale nestačí zakrýt to, co bylo a stále je identitou ultrapravice. Chtěli by být „nacionalisté“, ale na jejích akcích se vždy schází povětšinou holohlavá banda naziskinheadů, oblečených v subkulturních neonacistických značkách. Organizátorům to není zrovna milé. Na neonacistickém pochodu v Přerově 10. března například nařídili části účastníků zakrýt jejich oblíbené číselné kryptonymy 14/88 na transparentech. „14“ je neonacistická veřejná šifra pro tzv. „14 words“, říkanku o tom, že je nutno bránit bílou rasu.. „88“ je šifra pro nacistický pozdrav Heil Hitler. Co ale mohou ambiciózní kádry ultrapravice dělat? Pokud by se zbavily olověné koule naziskinheadské subkultury na noze, příště se jich na náměstí sejde pět a půl.

Dosavadní série neonacistických veřejných akcí se vždy setkala s odezvou ze strany antifašistických a anarchistických skupin. Mediální zpravodajství se vždy nese v duchu konfrontace a poselství, že podporovat nácky není radno a je to nebezpečné a hloupé.
  
Ultrapravice se proto snaží dostat ven z holohlavého ghetta a zaujmout společensky aktuálními tématy. Například otázkou americké radarové základny (akce 24. února. v Berouně). Novým tématem se vzhledem k Prvnímu Máji stal i historický revizionismus. Rozumějme: snaha přepisovat historii, aby vyhověla jejich ideologii.
  
První máj v hnědém kabátě?
V tomto stylu je pořádána neonacistická prvomájová akce v Praze, která si bere na mušku dokonce přímo haymarketské události z roku 1886 a na serveru cz.alter­media.info je historicky přepisuje způsobem, který vzbudil všeobecnou pozornost.
  
Neonacisté na Prvního Máje svolávají do Prahy „Demonstraci proti levicovému terorismu“, mající za účel vzpomínku na sedm policistů, kteří 4. května 1886 v Chicagu přišli o život pumou, vrženou „levicovým teroristou“. To už je skutečně silná káva nejen pro odpůrce neonacismu, ale taková historická falzifikace vzbudila prudké diskuse i uvnitř ultrapravice.
  
Zajímavé je, že mezi „levici“, která se stala terčem akce kvůli svému „terorismu“, jsou řazeni také „nacionální socialisté“, tedy stoupenci ideologie hitlerovské III. Říše, která oslovuje nemalou část českých neonacistů, hlavně z organizace Národní Odpor.
  
Ke zmatení na ultrapravici přispěly i další nemilé souvislosti. Naziskinheads a fotbaloví chuligáni nejsou schopni překousnout akci, která by se měla konat na podporu „policie“. Plakáty a letáky na akci dostupné na stránce Národního sjednocení (http://www.nsj.cz/archiv/arch2007_02.htm) vyvolaly jisté překvapení.
  
Na podporu policie?
Heslo z prostředí fotbalových chuligánů „ACAB“ (Všichni policajti jsou šmejdi), je zde doplněno do podoby „Ne všichni…“. Další plakátek se znakem Policie ČR a heslem „Hoši, děkujem“, znázorňuje policistu jak bije obuškem sprejera. Heslem „Dobrý policista zná svoji povinnost“ je přizdobena fotografie z loňského Prvního Máje, kdy policista Tomáš Čermák brutálně zbil mediální hvězdičku Strany Zelených Kateřinu Jacques.
  
Přinejmenším excentricky působí plakáty „Slušná policie, slušná galerka“ se zpodobněním románové postavy policejního rady Vacátka nebo dalším, ovšem spíše nablblým policejním hrdinou komisařem Clouseauem z filmových sérií o >Růžovém panterovi. Mohli bychom to snadno prohlásit za úsměvný projev duševní úrovně, panující na ultrapravici, ale jedná se především o snahu dát jejím akcím „lidskou tvář“ a přebít odpudivý dojem z obvyklého zástupu agresivně vyhlížejících holohlavých nácků.
  
Chápu ovšem, že nad takovou akcí se pozastavují i neonacistické celebrity typu bývalého předáka Národního odporu Filipa Vávry nebo naci fotbaloví chuligáni pražské Sparty. Výzva k tomu, aby si lidé přinesli „transparenty na podporu policie“, je komentována na diskusním serveru www.hooligans.cz emotikony, naznačujícími zvracení. Podpora policistům a kapitalistům z Chicaga roku 1886 je Vávrou označena za „naprostou zvrhlost nebo naivitu“.
  
Jaká ale byla skutečná historie Prvního Máje a jak proběhly události v Chicagu v květnu roku 1886? Stojí za to se znovu vrátit do této doby, už jen proto, abychom ilustrovali, jak absurdní je náckovská snaha přebírat První Máj jako „nacionálně socialistický svátek“ nebo „den boje proti levicovému terorismu“. V duchu prvního hesla se snaží První Máj i tento rok ukrást patrně nejsilnější neonacistická organizace Národní odpor, která pořádá demonstraci v Brně.
  
První Máj a Chicago 1886
„Jednoho dne bude naše mlčení silnější, než naše hlasy, které se dnes snažíte umlčet“. – anarchista August Spies před popravou, 11. 11. 1887
  
Historie Prvního Máje se odvíjí od dramatických událostí v americkém Chicagu, ke kterým došlo v květnu roku 1886, kdy vrcholila dvouletá kampaň za osmihodinovou pracovní dobu. Ve městě byly velice aktivní anarchistické odborářské skupiny, které se tváří v tvář nechuti zaměstnavatelů ustoupit podílely na organizování generální stávky společně s dalšími odborovými organizacemi. Prvního května se jí po celé zemi účastnilo již více než 400.000 lidí v 1.200 továrnách.
  
Osmihodinová pracovní doba byla zavedena od roku 1873 již ve všech státních podnicích, což bylo výsledkem mohutných demonstrací z let 1872–1873. V roce 1878 Kongres 8hodinovou pracovní dobu rozšířil i na všechny vládní práce a zakázky. V roce 1884 se Odborová federace USA a Kanady rozhodla, že bude od 1. května 1886 striktně prosazovat osmihodinovou pracovní dobu také ve všech podnicích, kde je organizovaná.
  
Prvního května 1886 se tak konala četná shromáždění, v New Yorku přišlo 10.000 lidí, v Detroitu 11.000 a v Chicagu až 90.000. Místní deník situaci popisoval slovy „z vysokých továrních komínů nestoupal ani jeden proužek kouře a vše vyhlíželo jak o svátku“.

Chicagské dělnické hnutí již v roce 1884 zahájilo vydávání prvního anarchistického deníku „Chicagoer Arbeiter Zeitung“, týdeníku „Fackel“ se sobotním magazínem „Vorbote“. V roce 1886 se Arbeiter Zeitung vydával v nákladu 26.000 výtisků. Kromě toho existovaly časopisy anglických, českých a skandinávských anarchistických dělníků, které chicagské komunitě dodávaly výrazně internacionalis­tický ráz.
  
Když 1. května 1886 město ochromila generální stávka za osmihodinovou pracovní dobu, zastavila práci i nejméně polovina zaměstnanců firmy McCormick Harvester Co. Třetího května se nejméně 500 dělníků z továrny přidalo ke shromáždění dřevařů, kteří se v počtu 6.000 sešli pouze o blok dále.
  
Shromáždění naslouchali projevům anarchisty Augusta Spiese, když z továrny McCormick začala vycházet skupina stávkokazů. Shromáždění se jim vydalo vstříc a donutilo se vrátit se zpátky do budovy. V tu chvíli dorazil oddíl 200 ozbrojených policistů a zaútočil na stávkující obušky a revolvery. Jeden dělník byl zastřelen a šest dalších těžce zraněno.
  
Haymarketské shromáždění
August Spies, zděšen brutalitou policejního zásahu, ihned odjel do redakce Arbeiter Zeitung. Bylo sestaveno a vytištěno prohlášení, svolávající protestní demonstraci na následující den, večer 4. května na náměstí Haymarket Square.
  
Samotná akce, na které se díky rychlému svolání sešlo pouze 8.000 lidí, probíhala pokojně. Starosta Chicaga Carter Harrison se vyjádřil ve smyslu, že „nic nenasvědčovalo nutnosti nasadit policii“. Harrison v tomto smyslu požádal kapitána Johna Bonfielda, aby odvolal početné policejní zálohy, připravené zasáhnout. Poté starosta odešel v klidu domů.
  
Těsně před desátou hodinou večerní skončil poslední řečník, anarchista Fielden a začalo hustě pršet. Mítinku se účastnilo již pouze 200 lidí. Náhle se objevil oddíl 180 policistů v čele s kapitánem Bonfieldem a vydal výzvu k okamžitému rozchodu.
  
Konflikt
V tuto chvíli byla z postranní uličky vržena mezi policisty dynamitová bomba, která jednoho na místě zabila a šest dalších smrtelně zranila. Policie zahájila palbu do shromážděných dělníků. Čtyři dělníci byli zastřeleni palbou policejních zbraní, která v chaotické situaci zranila také množství samotných policistů. Podle očitých svědectví bylo mnoho dalších zraněno, ale přesné číslo nebylo nikdy zjištěno.
  
V reakci na to státní zástupce Julius Grinnell uspořádal hon na levicové a dělnické aktivisty, přestože nebylo vůbec zřetelné, kdo byl atentátníkem. Policie prováděla razie v dělnických klubech, tiskárnách i domovech. Grinnell veřejně prohlásil „Nejprve proveďte razie a pak se teprve starejte o zákony“.
  
Policie nakonec vytipovala osm předáků hnutí za osmihodinovou pracovní dobu: Augusta Spiese, Samuela Fieldena, Alberta Parsonse a pět dalších anarchistů, majících vliv na odborové hnutí: Adolpha Fischera, George Engela, Michaela Schwaba, Louise Lingga a Oscara Neebe.
  
Zmanipulovaný proces
Již 21. července byl zahájen proces u soudu v Cooke Country. Jaký měl mít průběh, nasvědčuje to, že porota nebyla vybírána obvyklým losováním, ale byla osobně sestavena zvláštním pověřencem státního zástupce. Složení poroty bylo horší než fraškovité: podnikatelé, jejich manažeři a příbuzný jednoho ze zabitých policistů. Pouze tři z obviněných byli přítomni na haymarketském náměstí v onen večer a obhajobě bylo zabráněno prezentovat vlastní důkazy.
  
Státní zástupce neposkytl žádné důkazy o jejich konkrétním podílu do vržení osudové pumy a vycházel pouze z toho, že byli předními aktivisty hnutí za osmihodinovou pracovní dobu a anarchistických odborů. Již od počátku bylo jasné, že se jedná o exemplární politický proces, mající zastrašit rostoucí dělnické hnutí. Grinnellova právní konstrukce byla taková, že neznámý člověk, který vrhl bombu, byl ideově inspirován obviněnými, kteří za to tedy nesou odpovědnost jako pachatelé „podněcování k vraždě“.
  
Státní zástupce Grinell v závěrečné řeči prohlásil: „V tomto procesu jde o Zákon. Soudíme Anarchii. Tito muži, byli vybráni Velkou porotou a obviněni, protože to jsou vůdci. Nejsou vinni o nic více, než tisíce těch, kteří je následují. Pánové porotci: vyneste nad nimi rozsudek, udělejte z nich příklad, pověste je a zachraňte naše instituce, naší společnost“.
  
Již devatenáctého srpna bylo sedm z obviněných odsouzeno k trestu smrti a Neebe k 15 letům vězení. Po mohutné mezinárodní kampani za jejich propuštění stát udělal „kompromis“ a rozsudky Schwaba a Fieldena změnil na doživotní vězení. Luis Lingg spáchal ve vězení sebevraždu den před popravou. Odvolání k nejvyššímu soudu státu Illinois a Nejvyššímu soudu USA nepomohla.
  
Dne 11. listopadu 1887 byli Parsons, Engel, Spies a Fischer oběšeni. Jejich pohřbu se zúčastnilo 600.000 lidí a kampaň za propuštění Neebeho, Schwaba a Fieldena pokračovala.
  
Zrušení rozsudků
Dne 26. června 1893 je nový illinoiský guvernér John Peter Altgeld omilostnil a propustil. Veřejně prohlásil, že tak činí proto, že všichni odsouzení byli evidentně nevinní. Altgeld řekl, že odsouzení „se stali obětí hysterie, zmanipulované poroty a předpojatého soudce“. Tento nečekaný čin de facto ukončil jeho politickou kariéru.
  
Hnutí za osmihodinovou pracovní dobu mezitím pokračovalo dále. Dodnes nebylo zjištěno, kdo nese odpovědnost za vržení oné bomby. Když August Spies pronášel svoji závěrečnou řeč poté, co byl odsouzen k smrti, řekl:
  
„Pokud si myslíte že když nás oběsíte, tak můžete zlikvidovat hnutí práce… vycházející zdola z utlačovaných milionů, těch milionů, které dřou v bídě a nedostatku a chtějí se vysvobodit – pokud je toto vaše cesta, pak nás tedy pověste! Zde udusíte jednu jiskru, ale na mnoha dalších místech, přímo za vašimi zády a před vámi a všude okolo, vyšlehnou plameny. Je to podzemní požár. Nemůžete jej uhasit“.
  
Dozvuky
V roce 1893, po omilostnění přeživších vězňů, byl na hřbitově Waldheim ve Forrest Park, kde byli popravení pohřbeni, vztyčen památník sochaře Alberta Weinerta, vyhlášený v roce 1993 dokonce za „Národní historický památník“.
  
Dne 14. září 2004 bylo na bývalém Haymarketu odhaleno bronzové sousoší Marry Brogger na památku hnutí za 8hodinovou pracovní dobu a popravených, kteří vešli ve známost jako „chicagští mučedníci“.
  
Čeští náckové a Haymarket
„Co tím chce básník říci?“ Čeho chtějí pražští náckové dosáhnout na Prvního Máje v Praze? Chtějí snad zrušit osmihodinovou pracovní dobu a vrátit se ke zlatým standardům kapitalismu 19. století? Chtějí sami chodit do práce na 12 a více hodin? Chtějí se přidat k majitelům obchodních řetězců a spousty dalších firem, kteří 8hodinovou pracovní dobu ignorují a zaměstnance nevybíravými metodami nutí pracovat déle? Chtějí náckové pro jistotu zrušit zdravotní a sociální pojištění? Chtějí, aby policie znova pálila z revolverů do stávkujících dělníků například v mladoboleslavské Škodovce? To těžko..
  
Chtějí jen zaujmout, chtějí provokovat. Snaží se upozornit na sebe a svoje politické pidi-straničky a sdružení. Na ultrapravici je nyní těsno. Existuje řada subjektů, které se snaží spolupracovat a integrovat, ale jak se říká, na příliš málo oveček je příliš mnoho potenciálních vůdců. Cesta ven ze společenské izolace je tedy pro nácky holou nutností.
  
Klasická témata jako protiromský rasismus se vyčerpala a nedokáží přitáhnout nové stoupence. Šaškování u pomníku obětí romského holocaustu v Letech u Písku se neukázalo jako produktivní. Bylo třeba něčeho zásadnějšího – a proto obnovení snahy ukrást První Máj nenáviděné „levici“ a potenciálně tak dosáhnout k milionům lidí práce.
  
Jsou dvě cesty, jak jim v tom zabránit. První je snaha nedopustit krádež historické paměti. Neustále upozorňovat na nebezpečné a místy dokonale směšné snahy nácků demonstrovat na Prvního Máje „Společně proti kapitalismu“ nebo pořádat akce na podporu policie a strážníků, kteří stříleli do stávkujících. Druhou cestou je být přítomni na jejich akcích a dát jim stejně jako v Otrokovicích, Berouně nebo Přerově najevo, že nejsou vítáni, že se jim nikdy nepodaří stát se společenskou silou.


Převzato z www.antifa.cz
  
Hudba ke čtení: Železná kolona pár akordů k poslechu profil kapely

Více na old.czechcore.cz

Reakce (0) | Zobrazit všechny články ...

   
PŘIHLÁŠENÍ

 

Registrovat uživatele
Zapomenuté heslo

Vstup do administrace
GDPR

 
HLEDÁNÍ A MAIL LIST

search
mailing list


 
HEY I NEED YOUR HELP!

Del_F64.0 (Kernspinn Tour + 3 Acts)

16.10.2018
All booking...
 
AKCE
PEUR (ARG) + Bardlie Bardlin
PEUR (ARG) + Bardlie Bardlin 24.09.2018 - 24.09.2018 ( 20:00 - 22:00 )
Tábor - pivnice U Zlatého lva Více informací ...
Špína #7: Bad Breeding / Nesbitt's Inequality / At Bona Fide / True Fir
25.09.2018 ( 19:00 )
Praha Underdogs Více informací ...
THRASH NIGHTMARE FESTIVAL vol. 6 – WARM-UP PARTY
THRASH NIGHTMARE FESTIVAL vol. 6 – WARM-UP PARTY 27.09.2018 ( 19:00 )
Písek PÍ club Více informací ...
Drip of lies (Pl) + Limp Blitzkrieg (Pl)
Drip of lies (Pl) + Limp Blitzkrieg (Pl) 27.09.2018 ( 19:30 - 22:00 )
Praha Underdogs Více informací ...
Vzpurná Praha: Vole / Nusle Sound System / True Fir
Vzpurná Praha: Vole / Nusle Sound System / True Fir 28.09.2018 ( 19:30 )
Praha - Altenburg Více informací ...
Průmyslová Smrt (CZ) + Jack (Hun)
Průmyslová Smrt (CZ) + Jack (Hun) 28.09.2018 - 28.09.2018 ( 20:00 - 22:00 )
Brno Více informací ...
BALACLAVA + SAME RIVER TWICE + LOOSERS
BALACLAVA + SAME RIVER TWICE + LOOSERS 29.09.2018 ( 20:00 )
Brno Kabinet Múz Více informací ...
Zobrazit všechny akce
 
POSLEDNÍ GALERIE
DIS-K47, Újezd - Hella, 22.9.18
23.09.2018 13:14, Siki


CONTROLLED EXISTENCE, Újezd - Hella, 22.9.18
23.09.2018 13:12, Siki


VOLE, Újezd - Hella, 22.9.18
23.09.2018 13:11, Siki


KRAOST, Újezd - Hella, 22.9.18
23.09.2018 13:10, Siki


SECT MARK, Plzeň - Pohoda, 2.9.18
03.09.2018 12:49, Siki


ĐORNATA, Plzeň - Pohoda, 2.9.18
03.09.2018 12:47, Siki


VZTEKLEC, Plzeň - Pohoda, 2.9.18
03.09.2018 12:45, Siki


 
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
BALACLAVA | rozhovor (535)
Křičím: "To jsem já." - Příběhy českého fanzinu od 80. let po současnost (481)
S.H.I.T. - What do you Stand for? (471)
THE WAR GOES ON - s/t (468)
I Am Pentagon – 265 (447)
O koncertech, který jste prošvihli (a.k.a. příště tu chybu nedělejte) (442)
INNOXIA CORPORA | Rozhovor (413)
NEJOBLÍBEĚJŠÍ ČLÁNKY
INNOXIA CORPORA | Rozhovor
BALACLAVA | rozhovor
Summer Emotion
THE BAR STOOL PREACHERS – Trilogy
PHOTOGRAPHS II | 2014-2018
THE WAR GOES ON - s/t
VINYL RULEZ | 01/2018 - 06/2018
 
POSLEDNÍ REAKCE
 
SOUTĚŽ
V tuto chvíli není vypsaná soutěž.
 

TOPlist
   



Web-Stranky.cz afa svoboda zvirat kids and heroes diycore 007 strahov nightmare malarie dayafter evidence nzdm thor steinar ism marast CSAF Cult Burger Shitrecords Periferia gasmask sxhc

© 2018 Czechcore.cz | Scripted by Sonic (www.neziskovky.com) | Design concept by Max

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.