Labyrint
Jako bych vás viděl: "Labyrint", kroutíte hlavou, "tak o tomhle labelu jsem teda ještě neslyšel..." U-Bahn vám možná připadají povědomější... Dobře, nebudu vás napínat. Nejde o recenzi na desku, ale na knihu. U nakladatelství Labyrint vyšla totiž nedávno po celé Praze malými samolepkami propagovaná kniha Nebe pod Berlínem.
A proč se o ní dočtete na czechcore.cz? Základní osou knihy, na kterou je navinutý celý příběh, je totiž punk-rocková kapela U-Bahn, hudba pro živé i mrtvé. Povídání začíná v Praze, odkud do Berlína prchá třicetiletý učitel němčiny Bém. Tam se s kytarou v podpaží v U-Bahnu, čili berlínském metru, potká se svým pozdějším spoluhráčem, zpěvákem a basistou v jedné osobě, Pancho Dirkem.
Po chvíli společného bydlení přiberou třetího do party, kovaného antikapitalistu a ortodoxního punkáče Atoma. Kapela je tak kompletní, časem se naučí i nějaké písničky (dokonce i pár vlastních) a odehraje nějaké koncerty. Hned první z nich skončí hromadnou bitkou, do které se vloží i již zmíněný dvoumetrový bubeník Atom...
Potud nic zvláštního. Určitě dobrá polovina čtenářů této recenze by se do takhle stručně načrtnutého příběhu mohla do jedné z rolí dosadit, měnilo by se snad jenom město (a u některých by zmizela bitka z prvního koncertu...). Pokud jsem ovšem psal, že příběh kapely je jen základní osou, zbývá ještě cca 80 procent příběhu.
Autor od začátku sleduje osud Béma po jeho příjezdu do Berlína. Středobodem vyprávění je přitom berlínské metro, U-Bahn. Tam jako řidič pracuje otec Bémovi berlínské dívky Katrin, a tam se také odehrává většina příběhu. A pokud není děj posazen přímo do Úbánu, kde si Bém vydělává na živobití hraním na kytaru a kam také chodí s řidiči do hospody, pak se metra týká alespoň jinak.
Jak děj postupuje, tragikomická kapela se vyvíjí. Pro Pancho Dirka je jen prostředkem na dobývání klínů přítomných slečen (mám pocit že Clou tu knížku četli ještě před vytištěním :-)) ), pro Atoma prostředkem na rozšíření jeho názorů a pro Béma? Těžko říct.
Bodem, okolo kterého se osa knihy ohýbá, jsou mrtví. Přesněji řečeno ti mrtví, kteří ukončili svůj život skokem pod vlak metra. Nejen, že si s nimi strojvedoucí Gunter povídá, ale v jedné kapitole se do jejich světa ponoříme naplno. Tento motiv se prolíná celou druhou polovinou knihy.
Vše vygraduje závěrečným koncertem U-Bahnu přímo v Úbánu, zorganizovaným šedivým a už mrtvým rockerem Bertrámem. Koncertem konaným skutečně pro živé i mrtvé... A jak to má v punk-rocku být, monstrózní koncert U-Bahnu v Úbánů znamená konec nejen pro kapelu, ale i pro Bémův vztah, jeho berlínský pobyt a pro celou knihu.
Nebe pod Berlínem je kniha poutavě napsaná a čtivá - já sám jsem ji zlouskal za dvě odpoledne. Kromě toho je schovaná v hezky udělaném obalu, ukrývá zajímavé ilustrace a rozhodně ale stojí za přečtení. Za cenu půlky desky se vám dostane kvalitnějšího (kulturního) zážitku než na leckterém koncertě. A navíc konečně rozlousknete otázku, jak se to má s Lennonovou mírovou mafií, terorizující berlínské pouliční umělce, a kde je teď jejich šéfová, šedesátiletá hipísanda.
XhoudyX
Více na old.czechcore.cz
|
