(Neurot Recordings)
Tohle byla láska na první poslech. Kapele s divným názvem, který jsem z obalu musel trochu luštit, stačilo prvních pár okamžiků a mě bylo jasné, že jsem, opět lehce omylem, objevil kapelu, která mě dokáže zasáhnout hluboko a jen pomocí pár tónů a slov mě ukázat světlo nebo mě naopak úplně rozbít. USX jsou totiž soundtrack k zásadním pocitům a já je poslouchám stejně tak ve chvíli, kdy v sobě potřebuju něco zlomit a zaujmout stanovisko, jako v momentě kdy jen sedím u čaje a dívám se na zamlžené horské údolí. Cítím, jako by v jejich muzice bylo něco ze starodávných šamanských rituálů a zároveň je to v mnoha ohledech přímočará rocková deska, což mě nepřestává fascinovat, protože je v tom jakoby rozpor a málokdo tyhle dvě roviny umí spojit dohromady tak aby to fungovalo. Skladby na téhle desce začínají většinou klasickou gradací, která je vystavěna téměř z ničeho, na začátku vždy jen lehounká vazba, pak pár nekonkrétních tónů, pak náznak riffu, rytmus atd. Ale už v téhle chvíli je tam přítomno něco, co celou desku tak zvláštně prosvětluje, byť velmi tlumeně. Už v tuhle chvíli jste přesvědčení, že něco je jinak, než tomu obvykle u podobných kapel bývá a taky že jo. Vtip je totiž v tom, že spousta kapel v tomto stylu, vás napíná, co to jde a v tom nejvypjateším bodě, vždy udělá krok zpátky a začne od znova. Nic proti, ale USX to najednou v tom bodě o kterém mluvím nevrátí zpátky, ale opravdu to rozjedou! Prostě přechod na bicí, předehrání kytarového riffu a pustí to z kopce. Najednou si uvědomíte, že tohle je něco, co vůbec nečekáte a hlavně, že je to úplně super, protože to dává smysl a má to kurevskou sílu! A je to přesně ten moment, o kterém se zmiňuju na začátku, ten moment, který vám dokáže dodat sílu v rozhodnutí, protože máte pocit, že i USX tuhle sílu museli najít aby se přehoupli přes vrcholek skály a vydali se na tuhle jízdu. V mnohém mi to připomíná cestu, kterou má za sebou Kylesa, ale ta do stejného bodu přišla přesně z opačné strany. Nicméně v současné době k sobě mají obě kapely svým projevem opravdu blízko, což můžu zodpovědně prohlásit hlavně potom, co jsem slyšel Static Tensions. USX jsou sice stále více ponořeni v té zvláštní zadumané a mlhavé náladě, která je koncentrována v klidnějších pasážích Neurosis, sólových deskách Steve Von Tilla nebo Scotta Kellyho a v neposlední řadě třeba v nahrávkách Om nebo Earth, ale ta rocková erupce, která z toho vždy vygraduje si z Kylesou, potažmo Baroness nebo Torche v ničem nezadá a kouzelné je na ni to, že je použita v trochu jiném kontextu. O to víc mě pak zaráží až nepřirozená kompaktnost celé nahrávky, jejíž struktura je dokonale sevřená a dobarvená naléhavým zpěvem, který je opět skvěle vyvážený, protože je sice jakoby nad vším rozprostřen, ale zároveň je důrazný a zcela konkrétní. Už dlouho jsem neslyšel kapelu, která by v sobě měla tolik osudovosti, bez toho, aby to byl patos a tolik síly bez toho aby ztratila pokoru. Nebojte se sáhnout do ohně a vydat se na cestu, USX vás budou doprovázet kamkoliv.
US Christmas budou hrát 19.4. na Sedmičce spolu se Saviours a Tummo, protože jim odpadlo pár koncertů okolo Roadburn Festivalu kam míří na pozvání Neurosis a ani nevíte, jak se těším.
www.myspace.com/uschristmas
Více na old.czechcore.cz
|
