Takže přátelé – rovnou k věci: Anyway jsou momentálně v naprosto fantastický formě. Úžasná kapela. Mělník za bicíma, to je jistota hromovejch rytmů a rajcovně gradovanejch přechodů. A Medvídek je zrozenej k tomu, aby byl frontmanem rockový kapely, to je úplně zřejmý. Tvrdej a syrovej zvuk Anyway je chytře kombinovanej s popovou senzibilitou a výsledkem je strhující, hlučnej a pulzující ROCK AND ROLL. Kapela nijak přehnaně nepřeplácává jednotlivý nápady, spíš pracuje se silnejma a jednoduchejma riffama, který jsou ale vždycky obohacený nějakým nenápadným detailem (většinou v Mělníkově podání), čas od času se ozve foukací harmonika. Během setu Anyway jsem prožíval doslova fyzickej kontakt se zvukem a s rytmem (což je pocit, kvůli kterýmu chodím na koncerty) – pokud cítíte hudbu jako instinktivní záležitost a spoléháte se na pudy, Anyway se vám dostanou do těla a k srdci a budou vám tam způsobovat velkou, VELKOU radost.
Victory At Sea přeladili na komornější, barovou atmosféru a rozprostřeli širokou paletu spousty nálad (i když převažovaly spíš ty neradostný…). Příjemně dřevní zvuk kytary nedal nevzpomenout na podobně intenzivní koncert Karate, dívčí zpěv připomínal Yo La Tengo, chvílema pak zemitější a civilnější Low. Rozvláčný rytmy, úsporná basa – Victory At Sea spojujou evidentní muzikantskou zručnost s talentem na skutečně dobrý, jemný a citlivý melodie. Co víc si přát? Podobnou hudbu mám hodně, hodně rád, ale musím se přiznat, že po setu Anyway jsem měl hlavu jak tornádo a měl jsem silnou potřebu něčeho živelnějšího…. Takže jsem si Victory At Sea kvůli Anyway vlastně ani moc neužil…Škoda, snad teď budu mít šanci aspoň z desky.
Více na old.czechcore.cz
|
