(Trustkill Records)
Dlouho očekávaná druhá velká deska Walls of Jericho je konečně venku. Celou dobu se čekalo na dokončení obalu, kterej si vzal na triko Mark Price. Mezi námi, ten obal je dost hroznej a kdybych Candace a spol. neznal, určitě by mě ke koupi nepřesvědčil. Obsah je sice pravdivej, ale na druhou stranu tak prvoplánovej, že bych konkrétně od Alexeie čekal něco víc. Jenže v týhle kapele Alexei pouze hraje a jak jsem ho jednou slyšel mluvit na účet zbytku kapely, která v jeho očích hraje jen primitivní metal (ale účelnej) nemůžeme od něj očekávat víc než jeho breaky (kšiltovka s nápisem rock 'n' roll asshole mluví za své). 'All Hail the Dead' potvrzuje, že síla Walls of Jericho je hlavně v živých vystoupeních a myslím, že těch 270 figur, který se potily v kotli pražský Sedmičky mi tento fakt jen potvrdí. Deska začíná nezvykle pomalu, ale o to drtivěji zní 'All Hail the Dead' mezi zuby Candace, která na promo fotce vypadá jako kdyby se právě vrátila z Hamburgu. Hned druhá 'There's No I In F**k You' ale vrací WOJ do role, ve které je chceme všichni mít. Hard core mosh thrasherů. Jasně! WOJ nehrajou nic převratnýho a v podstatě akorát přetvářej to, co hráli Slayer už v roce 1986 na Reign In Blood, (Fixing Broken Hearts je hodně povedená jízda pro krvavej headbanging) jenže! A o to tu jde: na Slayer musíte koukat zespodu a mít záda politý pivem a na Walls of Jericho si můžete sáhnout. Po zvukové stránce byla práce odvedena dobře a to asi hlavně díky zkušenostem kytaristy Mika Hastyho, kterej má v Detroitu malý studio, ve kterym za levnej peníz pomáhá lokálním hard core kapelám. V kapse mám schovaný tři momenty, který mě vyváděj z míry. Vyvaroval bych se pokusů o melodickej zpěv (Another Anthem For the Hopeless), kterej se na minulý 'The Bound Feed the Gagged' v Angel nezdály bejt problémem. Pak rytířský pitce v 'Revival Never Goes Out of Style', který jako by zazpíval klaun Pennywise, i když vzhledem k názvu songu a obsahu je docela pochopitelná. Ale nesedí tam!!! A nakonec repete titulního songu z debutu 'Day And A Thousand Years'. Nechápu. Ale ani malý zakopnutí ve mně neutlučou přesvědčení, že WOJ jsou jednou z nejlepších hard core kapel současnosti o čemž se budete moci přesvědčit a sáhnout si na ně 8. července v pražským klubu Matrix. Volnej styl povolen!
Více na old.czechcore.cz
|
