Ides Of March Records
Poslední dobou jsem si zvyknul psát recenze pouze na "cajdáky". Z toho by časem zblbnul i tak ostřílený jedinec, jakým bezesporu jsem. Proto jsem byl rád, když jsem z krabice vytáhnul trochu peprnější hudbu. Nazvat debutové album When dreams die cajdákem, by bylo stejně pošetilé, jako czechcore team nazvat partou katolických gentlemanů se zálibou v ručních pracech. Tohle se dá přirovnat k několika hodinovému hodně divokému reji se Zekonem v nejzaplivanějším privátu v Praze. V záplavě emo cd's, které se mi poslední dobou dostaly pod ruku, zní when dreams die jak přehřátej trabant s přídavným spalováním. Tady si stěžovat na nedostatek energie, by byla stejná drzost jako v govindě objednávat čtvrtlibrák se sýrem.
Hned při prvních tónech se Vám vybaví staří dobří Unbroken. Celý začátek bych šacoval na mix Deadguy, Unbroken chvílema však překvapí emo hlásek za který by se nestyděl ani Lukáš Vyhnal. Všeho dočasu i přes emo pasáže to pořád jede. První skladbu bych přirovnal k jízdě rychlíku Praha-Frýdek místek po hodně roztlučené trati. Druhá skladba je stylově hodně podobná, avšak už to není takovej "fofr". Po chvílích napětí na Vás vypadne zpěvná pasáž, kde zpěvák předvádí že krom řevu mu jde i zpívat. A však to by nebyli when dreams die, kdyby se to po chvíli nezměnilo v hysterický řev. Opravdovou lahůdkou je skladba číslo tři, bohužel na tomto EP poslední. Začátek styl Texas is the Reason. Náhle rána z čistého nebe a máme tu peklo na Zemi. Celá skladba je jak boj dobra se zlem, kdy se střídají poklidné pasáže s totálním "hellem" a čím klidnější části jsou tím pak očekávejte větší nášup. Největším překvapením je konec, kdy chaotický řev totálně zmizí a máme tu výhru dobra v podobě sladkého zpěvu, který Vás ukolébá až do konce skladby a zároveň i celé desky.
Domnívám se že tato deska rozhodně stojí za pozornost. Pro ty z Vás, kteří nostalgicky vzpomínají na dávno vyhaslé časy kdy to unbroken rozjížděli ve velkém stylu je tohle to nejlepší co se poslední dobou dá pořídit. Jediné co mne upřímě mrzí je doba trvání necelých třináct minut. Po odeznění posledních tónů bych s chutí poslechnul další stejně našlápnuté "fláky". Tak snad příště nám chlapíci z when dreams die uklohní přídavek v podobě regulérního CD.
Více na old.czechcore.cz
|
