(Temporary Residence / Day After)
Young Widows Old Wounds, Young Widows Old Wounds… Znělo mi to v uších jako nějaká mantra ještě před tím, než jsem se k jejich nový desce dostal. Bavili mě Breather Resist, ale z první desky Young Widows jsem měl trochu pocit něčeho nenaplněnýho. Jasně, „Settle Down City“ bylo super album, ale pokud vaši hlavu někdy otloukaly kapely jako The Jesus Lizard nebo Unsane, měli jste asi zákonitě pocit, že už jste to všechno už někde slyšeli…
Tenhle pocit ale Young Widows zcela rozmetali na „Old Wounds“. První velký překvapení – vyšlo to na Temporary Residence, čímž se Young Widows s přehledem postarali o nejšpinavější nahrávku v historii tohohle labelu. A druhým překvapením je muzikantskej vývoj Young Widows. Kapela si definitivně našla svoje místo mezi všema těma heavy post-noise maniakama typu Akimbo, Lords, Git Some, Big Business nebo Qui. Young Widows totiž na „Old Wounds“ vyrukovali s těžkotonážním arzenálem.
Young Widows na desce porcují svoje kusy zvuku s doslova „shellacovskou“ precizností. Naprosto masivní rytmika, plíživá kytara, potlačenej zpěv. Kapela taky oproti „Settle Down City“ trochu zvolnila tempo, takže se nabízí srovnání s poslední deskou Akimbo: zatímco ale „Jersey Shores“ působí jako jedna dlouhá krvavá jízda, dávky „Old Wounds“ jsou pečlivě naordinovaný a dávkovaný. Album je taky zvláštním způsobem smutný – nemyslím teď nějaký drásavě sebezpytující výpovědi depresí zmítanejch solitérů… Tohle je mnohem uvěřitelnější pocit. Prostě trochu unavený chlápci, který jakoby v životě moc nevěděli kudy kam, tak to narvou do riffů a rytmů, protože jim to jde nejlíp. V kombinaci se zabijáckým zvukem (hlavní pachatel je starej známej Kurt Ballou) je to docela působivá záležitost.
A nezapomeňte, že Young Widows hrajou 10. února na 007 ve společnosti Dětí deště.
Young Widows
Děti deště
Více na old.czechcore.cz
|
