(Neurot Recordings, 2001)
Vypotácím se z mého kanclu k holkám vedle, abych si stále ještě v jakési pokoře vzal dva pytlíčky čaje, a u holek z rádia slyším jednu z populárních zpěvaček, která zpívá cosi o tom, že nám „vzali nebe“. Při téhle blbosti a jejímu zvukovému působení se ale na chvíli cítím jako v ráji plného květinek, hodných zajíčků a veselých kuřátek. Ne. Z příchodu Velikonoc mi nejebe přátelé! Jen jsem si chvíli před tím sundal sluchátka po více jak půlhodinovém působení pekla. Pomalu se už ale dostávám do normálu a začínám být rád, že ono peklo je krasozpívání naší pop lady kurevsky vzdálené. Tak 10.000 světelných let. ZENI GEVA!
Úchylnost osahávačů dívek v metru, zlověstný řev a dunění tlap godzily, či zemětřesení, které tuto zemi tak často trápí, vyšinutost kamikadze (kdo by tenkrát tušil, že dnes k něčemu podobnému začne své vojáky vyzývat i jakýsi vysoce postavený čurák britské armády?), až nelidská oddanost samurajů, pro mnohé nepochopitelné a nepochopené harakiri a další. Ano i japonští umělci působí mnohdy na evropského posluchače zcela ojediněle, šíleně a jinak, snad také pod vlivem některých výše uvedených „parádiček“ kultury této země. Kdo zná třeba díla a vystoupení reprezentantů japonské alternativní scény, ví moc dobře, co chci tímto říct.
Kus oné národní šílenostní energie a zapálení pro věc v sobě jistě nesou i noise veteráni Zeni Geva, jejichž zatím poslední album 10.000 Light Years vyšlo už před šesti lety. To ale nic neubírá na síle, kterou vás tohle osmi skladbové dílo při pozorném poslechu doslova vyždímá, vytře s vámi podlahu a pak vás zase zcela nepřipraveného a dezorientovaného mrskne zpět do reality.,
Holky a kluci. Zeni Geva jsou trojčelnnou kapelou, která se dvěma kytarama, troškou elektroniky a živými bicími v podstatě ani nic složitého nehraje. Jejich temně a zlověstně dunící riffy a údery si vás ovšem doslova omotají a vypůjčí do světa své zvukové zloby, ale i světlejších chvilek. Kouzelně tak působí i okamžiky, kdy Zeni Geva zjemní, aby si vás napínala třeba jen pomocí vydrnkávání kytary. Tolik očistný moment, než zase nastane zatmění noise rachotu....
Zeni Geva jsou jistě zcela po právu bráni jako jedna z nejzákladnějších kapel noise historie. Japonská šílenost a krutá energie mixnutá s výběrem toho nejlepšího, čím nás kapely tohoto ranku z celého světa umí drtit. Ano drtit. Budu se již opakovat s informací, že jde zároveň o jednu z nejoblíbenějších kapel mistra zvuku Steva Albiniho, který nahrával i tuto recenzovanou desku.
Vy, co máte rádi trošku toho hudebního masochismu a nechání se vysát a rozdrtit tunou energie pak máte šanci tyhle veterány vidět živě také u nás. Po několika letech se Zeni Geva opět vydali na tour. A pokud se nemýlím, pražské vystoupení v klubu 007 ve středu 11. dubna, bude po dlouhém čase jejich vůbec prvním koncertem. Bestie v plné síle! Před nimi pak ještě rakouští alternativní i lehce industriální Tumido. Malý klub, tuny energie a světový noise. Co chceš více?
Více info hledej na www.silver-rocket.org
Více na old.czechcore.cz
|
