Řekněme že jste právě otevřeli demo-cd, na kterém se skví divoce načmáráno fixou „zero, demo 2004“ otevřete si průvodní lístek a dozvíte se, že kapela poprvé hrála na srazu motorkářů. Máte to? Myslím že teď se dokážete vcítit do rozpoložení v jakém se nacházím když mám před sebou 19 minut tvorby Mr.Dsa, B.O.B.a a spol.
.
„Rock and roll to je mejdan a flám“ ufff, byla to opravdu silná kávička. Tenhle refrén provázen celkem brutální hudbou, která asi koření někde v Machine Head, možná Sick Of It All, představí ve zkratce asi nejlépe co je Zero zač. Český zpěv je pro mě vysloveně plus a chvíle deklamování s nepatrným vlivem Kocába potěší svým roztomilým neumětelstvím, stejně jako bolestně upřímný zpěv-řev. Na druhé straně ale třeba výkon bubeníka je naprosto profi, pro mě to hlavní čeho jsem se při poslechu držel – a to znamená do budoucna především pro kapelu samotnou obrovský vklad. Jednoduchá kila do skandování „maria maria“ mě už moc nedostávají, ale díky rytmické sekci to kapele opravdu šlape.
Porovnávám-li s obdobnými českými kapelami (Locomotive, mediálně známí Cocotte Minute a podobně) je muzika na stejné úrovni, texty bohužel též, což soudím z odposlechnutých úryvků – k demu přiloženy nebyly. Protiamerikanismus posledního songu (ref. „fucking usa, fuck off“) s intrem Bushova projevu o zahájení války v Iráku je sice možná upřímný, ale pocit trapnosti to neumenší.
Myslím zkrátka, že ačkoli hudba kapely Zero mezi fandy tvrdé, výrazně rytmické, houpavé, k tanci a pivu vzývající nepříliš náročné hudby najde své příznivce, mezi čtenáři czechcore jich moc nebude.
PS. Stranou ponechávám své přetrvávající pochybnosti o tom, nakolik je vhodné posílat na recenze demosnímky, které čtenáři asi těžko kdy dostanou do ruky a které se "normální" desce prostě nemohou rovnat...
Více na old.czechcore.cz
|
