Přívalem neskutečného množství nové hudby řada z nás již zapomněla na to co bývalo dřív zcela normální a to, příjemná nervózní nejistota z čekání na novou desku. Při první zmínce o tom, že Leatherface začínají pracovat na své další řadovce, se tyto stavy opět dostavily. Rok uběhl jako voda a je to tady. Tentokrát se vydání chopili sami na svém nově vzniklém vydavatelství Big Ugly Fish. Anglická kapela Leatherface, která ovlivnila pár generací milovníků melodického HC/punku a bez které kapely jako Hot Water Music a spol by nezněli tak jak se zapsali do naších srdcí, přichází se svojí novinkou. Skvělá zpráva je ještě umocněna faktem, že do kapely se po delším čase vrátil původní druhý kytarista Dickie Hammond. Osobně trochu beru ztrátu oblíbeného bubeníka Andrea Lainga, kterého nahradila mladší krev. Album The Stormy Petrel bere vítr z plachet všem, kteří začali lámat hůl nad 6 let starou deskou Dog Disco. Opět je tu ta krásná souhra dvou kytar, kdy jedna jede základ a druhá se stará o fantastické melodie, aby se vzápětí obě spojily v jeden tok nebo co víc, aby jedna křížila cestu druhé. Výrobní značka v podobě nakřáplého vokálu Frankieho Stubbse, což je klon Toma Waitse a Lemmyho Motorheada, je zachována a my máme možnost se unášet nad jeho slovními hrátkami. Jestli jste si jen trochu přáli jak by měli znít Leatherface v roce 2010, vaše tužby byly vyslyšeny, jen k tomu přidejte víc melancholie. Já osobně válčím s faktem, že si stále nedokážu vybrat hit z této nabídky o 12 chodech. Nevím jestli dát víc bodů za song s geniálním refrénem, nebo raději nadržovat úvodní kytarové vyhrávce nebo se přiklonit k závěrečnému akustickému otevření skladby Hope. Ale co už, raději to sjedu ještě jednou, pro dnešek/tento týden po kolikáté už? To raději nebudu prozrazovat, ale naposledy jsem v takové intenzitě točil After The Eulogy od Boy Sets Fire a to už bude opravdu nějaký ten pátek.
