(kniha)

Mr.Šakal & -273,15

Pro cestovatele bude možná zajímavou novinkou, že právě vyšel cestopis s názvem „BAŤŮŽKÁŘEM V JIHOVÝCHODNÍ ASII ANEB CO DÁL? NA KOLE NAPŘÍČ BLÍZKÝM VÝCHODEM A SKANDINÁVIÍ“, který volně navazuje na knížku „Jižní Amerika 2007“.

Na ty časy můžeš vzpomínat v dobrém nebo ve špatném, záleží, kde jsi tedy zrovna bydlel a jaká byla místní scéna, já na ně vzpomínám rád, protože v hodně těch věcech jsem jel - nástup power violence, první koncerty japonských kapel v Americe, první kapely hrající těžký, podladěný hardcore. Když jsem seznam dával dohromady, tak mi došlo, že za posledních deset let určitě vyšla spousta lepších desek, ale že v 90. letech byly kapely asi víc osobitější a kreativnější.

Tak, jak začít? Vždycky jsem tajně doufal, že se mi podobnému úvodu podaří u recenze vyhnout, ale jak tak sedím za stolem a znovu listuju tou šílenou porcí článků, sloupků, rozhovorů a recenzí, na mysl se mi neustále vrací přesně ta otázka z první věty. Zkusil jsem si vedle poslední Orby seřadit i všechny předešlý čísla a doufal, že mě něco napadne, ale bylo to ještě trochu horší. Jediný, co mě znovu došlo, ale to rozhodně není žádnej objev, bylo, že Hluboká Orba dalece přesáhla hranice fanzinu. A přitom by jste zároveň nenašli lepší příklad, který by to označení naplňoval lépe.

Po dlouhé pauze a zdánlivé letargii z tábora třeboňských matadorů melodickýho punkrocku zaznívá další výstřel! SUFFER slaví letos 15let své existence a rozhodli se tohle kulatý výročí oslavit opravdu poctivě. Po několikaletym procesu, hektolitrech potu a krve a několika tunách antidepresiv :) hrdě a s upřímnou radostí ohlašují, že zbrusu nová deska "BEE-SONGS FROM THE A-CIDE" spatří světlo světa již za několik týdnů – 10.11.2012!

(Dog Lovers records)

V pořadí již šestý štěkot milovníků psů se tentokrát podepsal pod čtyř skladbovým sedmipalcem kapely Gattaca.  Ta tentokrát porušila své nepsané pravidlo a vinylové zářezy jsou tentokrát v jejich režii po obou stranách.

Právě vyšlo debutní dlouhohrající album jihlavsko-brněnských Rapsöd. „Pochodeň“ je zažehnuta, archivy se otevírají - vypouštím do světa jedniček a nul celý rozhovor, který původně vyšel tištěný v How Cali Limo Kid Kill Your Dreams? #4. Rozhovor udělal na „zakázku“David Sinner a je tak, jak byl tehdy udělaný, bez aktualizací … třeba ještě někoho potěší nebo navnadí na novou desku „Pochodeň“,

(Feral Ward)

Ani se mi nechce počítat, kolikátá už je tohle kapela, ve které se Billy a Todd objevili. Rád přenechám tuto činnost hudebním šťouralům a analytykům všeho druhu, stejně jako mudrování nad tím, jestli  to náááááhodou není tak trochu trend poslouchat a vychvalovat kapely, kde hrajou lidi z Tragedy. Až tady někdo nahraje desku, která se bude tomuhle lp byť jen přibližovat, můžem se o tom bavit. Do té doby je to pro mě naprosto irelevantní.

Od svého zrodu v roce 1999 odehrálo na festivalu Obscene Extreme více než 500 kapel z téměř všech koutů světa a s nimi našla svou základnu v České republice horda skalních fans extrémní hudby z celé Evropy i mimo ni. O aktuálních novinkách si můžeš přečíst na http://www.obsceneextreme.cz/cz/novinky.php.

(Insane Society)

Slovo válka není v názvu téhle kapely jen tak pro nic za nic. Už od roku 1991, od prvního zapískání zpětné vazby, je jejich podání punku čistou válečnou vřavou a zároveň naprosto nekompromisním burcováním k odvaze vzít život do vlastních rukou. Neříkám, že zrovna tahle forma musí všechny oslovit a nadchnout, nicméně o tom punk naštěstí nikdy nebyl, ačkoliv si to spousta lidí myslí.

LP (Insane Society records)

Někdy to prostě nejde. Vstanete a záda vás bolí, že máte pocit, jakoby jste měli prasknout vejpůl. Najít nějakou pozitivní věc, kvůli který by jste se měli zvednout se zdá nemožný. Snad jen myšlenka na dobrý zapatistický kafe z aeropressu a chleba s veganským sýrem (mimochodem docela ujde nová značka Veganline) a nějaký to rajče ze zahrádky by mohla být tím hnacím motorem. Pak přijdou Mörkhimmel a ta tíživá deka je tu zase.

Samuel & xJesusx personal [fun]zine # 5

Již pátý zářez si může napsat dvojice Samuel & Jesus, kteří stojí za společnou prací nad tímto fanzinem. Trochu více času uteklo od posledního čísla a možná i to byl důvod, proč CZ sekce převažuje nad tou bratrskou SK.  Co šlo vypozorovat již v minulosti, že časák zraje pěkně do krásy, se opět potvrdilo.

(Junk Cola/Moonlee)

Nerad bych předbíhal událostem, ale s největší pravděpodobnostií je tohle deska letošního léta. Je horké nedělní odpoledne zhruba v polovině srpna, já jsem zničenej po ultimátním fotbalovým mači a od úplný apatie mě zachraňuje právě tahle nahrávka, která mi vlévá energii do žil a i když se mi vlastně ani zas tak moc nechce, nutí mě ťukat do klávesnice. A přestože už si teď uvědomuju, že spousta těch pocitů je nepřenosných, pokusím se vám prostě vysvětlit, proč si myslím, že Xaxaxa nahráli jednu z nejlepších desek za opravdu hodně dlouhou dobu. Tak dávejte prosím pozor.

Seznam desek, které vyšly v ČR v rozmezí října 2011 – do června 2012 a stylově se dají spojovat s označením hardcore, punk nebo alternativa.

Letošní ProtestFest má podtitul „Nedlužíme vám nic!“ Navazuje tak na současné události jak v České republice, tak i ve světě, které se týkají neoliberálních škrtů a reforem, stejně jako zmiňované krize legitimity vládnutí, souvisejících protestů a aktivit občanské společnosti.

14. prosince 2011 odešel z tohoto světa ve věku 29 let Jukka „Zuge“ Laajakallio. Všichni jej znali hlavně jako nepřehlédnutelného a intenzivního kytaristu a tvůrce finské kapely Abduktio. Krom skvělého kytaristy byl Zuge hlavně zajímavý člověk s velkým srdcem. Jako jeden z mála lidí byl vnímán jako umělec, v tom dobrém slova smyslu, kdy místo slov byla výpovědí hlavně jeho tvorba, nespoutaná, autentická a jedinečná. Je logické, že s jeho odchodem dotlouklo i srdce Abduktio.