Youtube
RADEK PAVLOVIČ l Rozhovor
01.01.2022 18:32 Marek Rybenský
Obrázek

Marek:  V posledních letech se tvé jméno na "scéně" objevuje stále častěji. Takže vlastními slovy, kdo je Radek Pavlovič?
Radek: Ahoj Máro, díky moc za zájem. Kdo jsem? To je teda těžká otázka na start. Snažím se být hlavně táta a muzikant. Nepřijdu si nijak známej ve “scéně”, vlastně mě to ani moc nezajímá. Rád jsem kreativní, asi jen v hudbě se dokážu vyjádřit, v žádný jiný umělecký disciplíně to tak neumim. Jsem rád, že mám po letech prázdna kolem sebe tolik skvělejch lidí, se kterýma můžu tu hudbu dělat.

M: Tak ta známost jde ruku v ruce s tím jak jsi tvůrčí. To ani nelze odrhnout. Dobře, kreativita, hudba. Tuším začínal jsi v ZUŠ na housle, napadlo, tě někdy využít housle do některých kapel? Vlastně se sama nabízí otázka, zda stále na housle hraješ?
R: Jojo, hrál jsem na housle od dětství. Teď to po letech oprašuju. Vlastně kdysi dávno jsem zkoušel nějaký experimenty, snímač na houslích, efekty apod. Zatím jsem s ním v žádný kapele nehrál. Ale lákalo by mě violoncello taky.

M: Cítíš hudební průpravu z dětství jako devizu ( odkloňme se od myšlenky devize = vydělám, prosím) k tomu, že teď jsi schopný dělat věci precizněji?
R: Možná? Asi k tomu tak nějak přistupuju. Díky houslím vím, že je potřeba cvičit. I v punku je potřeba cvičit.

M: Jak si se dostal k hardcore resp. undergroundu? Byla Inkogruence tvoje první kapela?
R: První byli Pestis, death metal. Inkogruence byla až druhá kapela. Já začínal s metalem, přitvrzoval až k death metalu, přeskočil do grindu a pak “vyměk” a dostal se k hardcoru a skončil u emo hardcore/punku haha. Ve zkratce. Myslím, že na mě měli vliv dva moji kámoši z Nymburka, jeden metalista, jeden hardkorista. Mimochodem Inkogruence hrála ještě tři roky po posledním koncertu, měli jsme nazkoušenej set asi dvanácti songů, covery Yacopsae, Disrupt, Gride, Dropdead. Byl to docela masakr, mám nahrávku ze zkušebny z roku 2006 nebo 2007. Ale prostě nebyla motivace to dotáhnout. Zdíša byla naplno zaměstnaná v Lycanthrophy, Liška pak skončil ve Fasteratu, Kavron v Onanizer.

M: Tak třeba někdy později můžete Inkongurenci oprášit. Co vlastně vyšlo na split 11" s Waakuum? Všiml jsem si až dnes, že to nebyl klasický lisovaný vinyl a vyšel v nákladu 20 ks. Koho to napadalo? Je to jen vzpomínání, nebo proč jste třeba nevyužili toho, aby se lidi složili, deska vyšla ve větším nákladu?
R: Ten jedenáctipalec byl Hawranův nápad. Náklad měl být jen pro lidi kolem těch kapel. Strašně mě to potěšilo, protože se dostala na vinyl nahrávka z února 2004, kterou jsme nikdy nikde nevydali. Tehdy jsme si bláhově mysleli, že to vydáme jako split s FUBAR, byly tam takový domluvy. Nebo snad s Matka Teresa? Nevim. K ničemu nedošlo, pak se zastavila i kapela, která mimochodem nikdy neohlásila konec. V podstatě v Inkogruenci furt hraju, haha.

M: Od Inkongruence jsem o tobě dlouho neslyšel co jsi dělal, školu? 
R: Asi hledal lidi, se kterýma bych moh hrát? Dost mě to tehdy frustrovalo popravdě. Založil jsem bezpočet obývakovejch projektů, nahrával si dema s automatickým bubeníkem. Grind, thrash, death metal. Ale nikdy jsem to nedotáh do nějaký konkrétnější podoby. Navíc jsem musel taky najít trochu sám sebe. Jinak jsem vzděláním magistr mediálních studií, celej svůj profesní život se pohybuju na trase žurnalistika, PR, marketing, trochu produkce…

M: Přestávky a hledání (včetně samasebe) jsme si zřejmě užili v různých intervalech všichni. Vlastně možná někdy lepší než se plácat od zdi ke zdi. Nabírat energii a věnovat se věcem, které zdánlivě nemají souvislost se scénou ale mohou navždy nepřímo ovlivnit to s čím později přijdeme. Rodina + duševní rozpoložení + práce + tvůrčí činnost, jak moc se odráží jedno v druhém? Dokážeš si představit bod ve kterém bys začal vypouštět něco z tohoto spojení?
R: Dobrá otázka. Je to takový klišé, ale mě hudba dobíjí energii. Je to taková terapie fakt. Když jsem si utahoval ze Zubára, že mu je 40 a jestli by s tím hraním už nechtěl skončit, ani nemrk a řek mi “já ještě ani pořádně nezačal”. Cítím to podobně. Momentálně podřizuju hraní hodně ze svýho života, teď to nechci jinak. Prý jak to všechno stíhám? Já to stíhat chci. Jednoduchý.

M: Ano to je přesně ten rozdíl, když mezi tím "mám nebo chtěl bych mít kapelu, ale nejsem ochotný připůsobit svůj život tomu co chci" a "mám kapelu, tvořím a je to součást mého života" možná i důvod proč tolik kapel padá na hubu. Je nějaký hudební styl na který si brousíš zuby, ale ještě necítíš, že přišel pravý čas?
R: Asi funeral doom haha. Baví mě přesahy do jiných žánrů, noise, experimenty. Současně mám silnej vztah ke klasice. Nějak bych to chtěl propojit. Ale to má všechno čas, to nějak uzraje samo zase.

M: Co tě spojuje s Rest In Haste? Ti se stylově velmi vzdalují od takové rubanice jakou byla kapela Inkongurence, tím samozřejmě nechci vytvářet nějaké spekulace, jsem rád za různorodost i touhu jít si za ní…
R: To už moje frustrace dostoupala k vrcholu, že jsem prostě odepisoval na inzeráty kapel. Tak moc jsem chtěl s někým hrát. Rest In Haste hledali tehdá basu, ale nakonec jsem se přidal na kytaru. Každopádně skvělá zkušenost, projeli jsme kus Evropy, vydali nějaký nahrávky. Vlastně nejvíc fucking DIY kapela mýho života, protože my jsme neměli ani žádnou scénu, žádnej label, nic, všechno sami. To asi proto, že to bylo dycky hudebně takový eklektický, zkrátka nikam to nepasovalo. Můj poslední koncert v RIH byl na Colours of Ostrava v roce 2017. To už byla éra Decultivate i Flowers For Whores.

M: Sakra, jo, to je zajímavé. RIH jsem si poprvé pustil dnes, neříkám že zabilo, to při mé povaze ten rock musí být úplně divný, ale líbí se mi to že jste si všechno dělali sami a  vlastně nikam moc nepasovali. To je prostě nejvíc v tom být sám sebou. Proč to vlastně skončilo už jsi neměl čas?
R: To mělo ještě jinej důvod. Zpěvák se odstěhoval za prací do Norska. Hned po tý Ostravě. A najednou se to celý utlumilo. To mě štvalo, měli jsme hrát. Pak jsem zjistil, že v mezičase vznikaj songy i beze mě. Najednou byl postavenej novej setlist, kde jsem osm z jedenácti songů vůbec neznal. Tak jsem si řek, že jsem tady zbytečnej a rozloučil se. V klidu.

M: Flowers for Whores, předpokládám, že tam jsi zavítal až v závěrečné éře kapely, natočil jsi s nimi desku...takže tvůj pohled zpět?
R: Pro mě to byla velká čest v týhle kapele hrát. Já to celý roky znal jen jako divák, navíc mám velkej respekt k Ivanovi za to, jakou stopu na zdejší scéně zanechává. O FFW jsem obecně přesvědčenej, že to má naživo sílu jako malokterá kapela u nás. Ale v tý závěrečný fázi už nebyla úplně energie tvořit nový věci a posouvat se dál. Každopádně mám na to skvělý vzpomínky, jsem rád, že jsem u toho moh být. A to jsem jenom basák haha, který jsou furt takový pátý kola u vozu. Finální deska je podle mě opus magnum, protože nemá slabý místo.

M: Jasně, Ivan za sebou nechává zejména sály, které je potřeba uklidit.:) Nikdy jsem se nedostal k tomu, abych si jeho kapely kupoval, trochu jsme se míjeli vkusem, přesto jistý respekt cítím, už jen proto, že na místní poměry nedělají úplně standardní věci. Ale abych se vrátil, k zamýšlené otázce, basák - proč máme tendence tento tak úžasný nástroj podceňovat? (dlouhé roky jsem uvažoval podobně, přitom na ten nástroj hrál a došlo mi to až o mnoho let později )
R: To já vůbec nevím, ale jakmile mám basu na krku, hned mě začnou v jakýkoliv kapele ignorovat, nemusím být na každý zkoušce, rozhodnutí jdou mimo mě. Přeháním. Možná vůbec. Mluvíš o Mrtvý Budoucnosti, viď? Víš, že mám všechny vaše nahrávky? Skvělá a důležitá kapela.

M: haha teď už vím, děkuji. Byli jsme hrozný hudební diletanti, ale času stráveného s touhle kapelou nelituji. 
R: Byla to skvělá kapela. Embéčka!

M: Decultivate, zřejmě tvoje největší dítě, jak zvládáš tenhle nespoutaný element? Pominu-li covid jste poměrně akční kapelou, spousta nahrávek a poměrně stabilní sestavou, vyjma změny po vydání prvního 12" který má devět minut a je to neskutečně surová nakládačka.
R: Myslím, že nás covid změnil dost zásadně. Já v souvislosti s Decultivate hromadu věcí přehodnotil, hodně vystřízlivěl a prošel si totálním zmarem a obrovskou frustrací. Protože je tu základní a nejzásadnější fakt: Decultivate jsou ŽIVÁ kapela. My jsme byli dycky zvyklý hrát neustále a všude, nadoraz a na krev... Stopka mě dost zasáhla. Na nový EP Pohrdat se myslim propsala naše frustrace. Zatím nemám odvahu si ho pouštět, abych řek pravdu, je to pro mě soundtrack dost hnusnýho období. Každopádně Decultivate jsou kapela mýho života, to platí a na tom se nikdy nic nezmění. Největší energie a největší katarze na koncertech. Po všech sračkách uplynulejch dvou let mám stále pocit, že to zásadní teprve přijde. Respektive asi si to zařídíme, aby to přišlo :)

M: Soucítím s tebou kamaráde, kapela která má koncerty jak výbuch bomby, nemůže sedět se založenýma rukama. Naprosto ti rozumím a pevně doufám, že se situace změní. 
Zmínil jsi EP Pohrdat, samozřejmě jsem si něco z toho pár dnů zpátky pustil. Zní to jako bys kousal žiletky. Ten obal je neskutečně abstraktní, předpokládám finální verze..kdo obal dělal? Potom co mi tu píšeš to grafik naprosto trefil k hudbě...o čem jsou texty, píše jen zpěvák nebo píšete společně? 
R: Je to finální verze. Sám jsem si na ní musel hodně zvykat, v něčem jsem možná moc konzerva. Vlastně celá ta deska je za hranicema mejch představ, pro mě samotnýho je to výzva, hehe. Obal dělal Vladimír Vacovský, výtvarník z Mostu. Můžeš si ho dohledat na netu.  Ten obal vypadá na první pohled hezky, ale má tam spoustu nepříjemných detailů, když se na něj zadíváš. O textech popravdě moc nevím, dávali je dohromady Zdenda a Ondra.

M: Dohledám, ten obal je naprosto skvělej a k vaší hudbě sedí dokonale, vlastně jsem se začal těšit až deska vyjde. Ono někdy se vydat za hranice svého konzervativního náledu na věc neuškodí. Umění by zakrnělo. Ano některé výzvy je důležité neodmítat.
Takže kdy se můžeme těšit?
R: Jak říkáš… i ten punk by měl bejt o tom, že to uděláš jinak, nabouráš zažitý postupy, zvolíš třeba jinou estetiku. Ale neděje se to. Vadí mi to a současně nevadí, haha. Deska vyjde někdy v prvním čtvrtletí 2022.

M: Skladba "Sám v místnosti plné lidí" mě dnes dopoledne naprosto odstřelila, jak hudba, text tak klip. To propojení je neskutečně silné včetně klipu ve kterém jsem už čekal jen hypnotickou sebevražednou scénu z filmu Begotten. Kdyžs dělal riff mels záměr?
R: Nebyl v tom záměr, spíš to vyšlo tak nějak samo od sebe. Nechceme v Decultivate moc kalkukovat, ty riffy choděj tak nějak samy.

M: Jaké bylo turné s Ostra Torn? Izrael, to pro mnohé včetně mě působí velmi tajuplně, neumím si moc představit tamní scénu ,koncerty a vůbec ...první co si spojím s Izraelem je poměrně ortodoxní náboženská víra?
R: Myslím, že je to celý víc prostý, než se zdá. Scéna tam je, menší, ale o to akčnější. Vášeň pro punk je možná silnější než jinde, asi to bude o těch specifickejch podmínkách samozřejmě. Víra a k tomu vláda, která ti vtlouká neustále do hlavy, co musíš udělat pro národ, aby přežil v regionu, kde ho sousední země nenáviděj... To se na tobě asi podepíše. 

M: Sleduješ tamní hardcore scénu nějak podrobněji, udržujete stále kontakt? Jedinou kapelou kterou jsem znal jsou DIR  YASSIN... z pohledu středoevropského "mámvpičismu" je život a vůbec něco jako scéna v těchto koutech světa trochu halucinace, asi nějako jako black metal v Iránu. Proto mi vaše turné tak utkvělo v paměti. 
R: Dir  Yassin miluju! Mám od nich všechno! Hráli jsme v Tel Avivu s Aason, kde zpíval někdejší basák Dir  Yassin. Chlápek mezi 40-50, co žil spoustu let v Indii, kde vyučoval jógu. Borec. Jasně, ta scéna je tam trochu psycho. Hlavně teda, jak se vyhnout zkurvený vojně na tři roky, to je velký téma.

M: To teda, ty tři roky jsem úplně vytěsnil, možná je to tím, že když jsem se o Izrael zajímal, sledoval jsem spíš středověk než současnost. Tady byly roky dva a díky tomu mi dodnes doktor nepředepíše nic co by se dalo využít jinak než na konkrétní problém. Vlastně nejsem schopen splodit otázku, my tady hezky schovaní ve střední evropě, už jen těžko pochopíme jak deprimující může být přijít na 3 roky o svobodu a stát se potencionálním strojem na zabíjení v konfliktu, který nebere konce.
R: Je to tak.

M: Skiplife....hele vím Ondru i Aleše znáš spousty let, mnohokrát jste se museli míjet na pódiích, ale kdy padlo to rozhodující hele jdeme na to?
R: Dílo jedný obrovský náhody na jaře 2019. Prostě jsme si řekli, jak by nás bavilo zkusit zahrát něco jako Lack Of Interest. Jen tak, small talk v Underdogs, plácání o kapelách, však to znáš… A hle, kapela je tu a má se k světu. Nahrávky budou a bude jich HODNĚ. A k tomu - výhledově - i pár koncertů na druhým konci světa. Ale nepředbíhat. 

M: To si zalouží vyslovit slovo - respekt! 
R: Respekt pro Chrise Dodge a Maxe Warda! Powerviolence scéna je skvělá, v něčem víc punk než cokoliv jinýho. Díky Skiplife se týhle hudbě zase o něco víc věnuju.

M: Původně jen kytara, bicí basa, zpěv...vlastně mi to připomnělo start Decultivate, kdy přišlo na to, že tohle tornádo potřebuje stabilní basovou linku? Ostatně máte jednu z nejmenších basaček na světě :)

R: Alenku žeru, jakej má muzikantskej talent od přírody. Prostě to cejtí, ví, jak se v tomhle žánru má hrát basa, má tu muziku ráda. Nebylo co řešit. Aleš na ní měl zálusk od začátku, protože se znaj roky žejo. Skvěle to do sebe zapadlo.

M:  Tak předpokládám že jde o tu samou Alenku která kdysi hrála v Gospel of the Future, jinak by to byla neskutečná halucinace :) Můžeš tedy prozradit jaké nahrávky chystáte už v kompletní sestavě?
R: Jasně, je to ona :) Aktuálně nám vyšel song na italský kompilaci Hit Mania Violence. Pár songů budeme mít na kompilaci, co už dlouho chystá Otto von Needful. Pak chystáme split 7”EP s jednou legendární japonskou kapelou, pak snad s jednou italskou nakládačkou. A pak samostatný EP na jednom kultovním US labelu, kterej je absolutní pilíř žánru. Jsem vopatrnej a nechci zatím říkat konkrétní jména, ať z toho není blamáž, kdyby to nevyšlo :)

M: Vím, že nezkoušíte jen v Praze, takže to cestování musí být trochu pruda?
R: O tom moc nepřemýšlím. Já to chci dělat, takže cesta do Kojetína nebo do Slanýho není žádná vzdálenost.

M: Plague Patrol....vím říkals, že se hrabeš v death metalu, ale že už první demo bude takový stínač hlav to jsem nečekal ( jako přiznám se a to jsem neudělal možná 15 let, že jsem si po poslechu první skladby musel na YT najít a pustit Harmony Corruption abych se ujistil, že se s náladou desky pouze mýlím). Takže pro death metal? Stáhla tě nová vlna která je svěží jak dech mrtvoly?
R: Jo, jak říkáš, stáhlo mě to. Já to miloval už před dvaceti lety, což byla mimochodem doba úplně totálně nepřející death metalu, když to porovnám s dneškem. Mám pro death metal slabost, vždycky jsem měl. S mým gympláckým death metalem Pestis jsem se pokoušel o něco, ale dotáhli jsme to jen ke třem koncertům a pár nahrávkám ze zkušebny. Takže jsem měl pořád pocit, že tam potřebuju něco dotáhnout. Někdy v roce 2010 jsem nápad na deathmetalovej projekt oživil, protože mě uchvátili Cannabis Corpse, který mi na prvních deskách přijdou jako takovej předvoj celý tý současný retro horečky. Ale osud tomu chtěl, že to mělo ještě pár let uzrávat. První riffy jsem začal tvořit někdy 2017/2018 s ideou, že mi to “prostě někdo zahraje” na bicí, idea byla studiovej projekt, nahrát demo, mít z toho radost a tak dále… covid se stal katalyzátorem všech věcí. Dvacet let po založení Pestis jsem konečně šel s deathmetalovou kapelou do vopravdovýho studia. Krásný časy.

M: Tak alespoň k něčemu je ta virová srajda dobrá, jedno stopne druhé podnítí...
Pracujte na něčem novém nebo je pauza po nahrávce? Nějaké živé vytoupení v plánu nebo jen studio?
R: Teď děláme songy na split s anglickýma Sewer Fiend, to snad už můžu propálit naplno. Jinak pracujeme na velký desce, už se nám ozvaly labely z Ameriky i Asie. Na živý vystoupení nám chybí basa a druhá kytara, ale něco je v plánu tak od roku 2023, ale spíš budeme hrát míň než víc.... Ale víš co? Ono je fajn tohle neřešit a soustředit se jen na skládání, protože to je na tom stejně nejzábavnější.

M: Aniž bych lustroval sestavu Slávka  ( M.G.P. ,Morkhimmel ) u mikrofonu jsem poznal okamžitě jak tě napadlo oslovit právě jeho?
R: Sláva se nám nabíd. Ale my jsme mu řekli napoprvé ne, protože jsme si ve svý stupiditě mysleli, že to nazpíváme sami. Úplný blbci, ale já v Pestis fakt zpíval haha. Díky bohu za Slávka, death metal má v krvi. 

M: Když jsem lovil nějaké jiné věci na discogs, nedalo mi to a mrkl na tvoji životní dráhu, a shodou okolností ti přibyl post i v Controlled Existence. takže povídej, chci všechny drby exkluzivně ? :) Je to hostování nebo regulérní pozice?
R: To už jsem se asi zbláznil. Zubár mi to nabíd po odchodu Médi. Měl jsem hrát na basu, nahráli jsme zatím jedno EP. Nakonec se tam přeskupily síly, jdu na kytaru, Zakis na basu, vyhazujeme starý songy a budem dělat nový. Cílem je velká deska a nějaký velkolepý turné. Pak čert ví.

M: Je na co se těšit. Děkuji za vyčerpávající odpovědi. Bývá zvykem, že závěrečná slova jsou ponechána tázanému, takže jak zakončíš tento rozhovor je zcela ve tvých rukou.
R: Myslím, že nás čeká hezkej rok 2022. Cejtím kolem sebe spoustu inspirace bez ohledu na situaci. To cením. Prej mám poslat nějakej žebříček za rok 2021, tak tedy: 1. Dora, Dominika, přátelé 2. hudba obecně, knihy 3. Yautja, Mortiferum, Ghastly, Full Of Hell, Ixias, Nakay. Z kapel jsem asi na něco zapomněl, ale to je fuk. Díky moc za rozhovor.
Man is the warmest place to hide! 

DECULTIVATE

SKIPLIFE

PLAGUE PATROL

Obrázky

   
Radek Pavlovič - Skiplife
Radek Pavlovič - Skiplife
Radek Pavlovič - Decultivate
Radek Pavlovič - Decultivate
Radek Pavlovič - Decultivate
Radek Pavlovič - Decultivate
Decultivate - Pohrdat
Decultivate - Pohrdat
Plague Patrol - Demo
Plague Patrol - Demo
Skiplige / Gride - split 12
Skiplige / Gride - split 12"

 

Reakce (0) | Zobrazit všechny články ...

   



Web-Stranky.cz afa svoboda zvirat kids and heroes diycore 007 strahov nightmare malarie dayafter evidence nzdm thor steinar ism marast CSAF Cult Burger Shitrecords Periferia gasmask sxhc

© 2022 Czechcore.cz | Scripted by Sonic (www.neziskovky.com) | Design concept by Max

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.