(Insane Society records )
Tahle kapela má obrovský potenciál, aby se stala ukázkovým zbožím labelu Insane Society records. Jejich nová deska, zde vydaná, je toho jasným důkazem. Klidně bych si dovolil i prorokovat, že po Malignant Tumour, kteří nabrali jiný kurz, zaberou jejich místo. Naprosto suverénní práce odvedená ve studiu a zvěčněná na tomhle kusu asfaltu dává zapomenout na tituly minulosti a ukazuje, že tenhle styl netrpí degenerací.
Už poslední deska téhle kapely ukazovala předzvěst zítřků budoucích. Je jen škoda jejího tak malého nákladu, holt kdo zaváhá, neposlouchá... Tady podobný problém nehrozí, limit edice je samozřejmostí, takže milovníci sběratelských kusů si přijdou na své. A od předzvěsti k současnosti. Celá deska nepolevuje za celou dobu ani o píď, slabá místa bych hledal jen stěží. Tady jsem se nedočkal pocitu, že už by se mi deska nechtěla otáčet. Vždy zvítězila potřeba slyšet víc nad mou vlastní leností. Ať už bylo motivací cokoliv, potřeba slyšet opět vzteklé a mocné kytary či štiplavou a trefnou lyriku, vždy jsem byl uspokojen. Neustále jsem nacházel ztotožnění se s pojetím, jak hudebním, tak i obsahovým. Především to obsahové má určitou hloubku a dokáže přesně zasáhnout slabá místa nejen kolem nás, ale dost často i v nás samotných. Nade vším tím se vznáší taková ta bezvýchodná a ubíjející nálada, která vám říká, že by bylo možná lepší zítra oči neotvírat. Je to něco obdobného, co si třeba v sobě nese poslední deska World Burns To Death. Akorát tady to vychází o něco více z crustových pozic, méně kudrlinek, více přímočarosti a toho drtícího efektu. Když se to doplní třeba o momenty jako v písni Běsy, které obohatí na vhodném místě sólo od Honzy ze studia Hellsound, u něhož se nahrávalo, zjistíte, že to nikdy nebude tak jednotvárné. Přesně tímto a podobnými vhodně podstrčenými kousky se daří Rispostě udržet si vaši pozornost, volí zdravý kompromis mezi jednotvárnou valivostí a přílišnou komplikovaností, aniž by to nějak ubírali na zajímavosti a energičnosti celé desky. Celý koncept téhle desky má jen málo skulin a dala by se nazvat s určitým nadhledem neprůstřelnou. Stylová grafika, uhrančivé vokály, kousavé myšlenky, hudební náboj, vše sečteno a podtrženo vytváří desku, která tady a teď má své pevné místo a s jistotou si ho dost dlouho udrží.
|
