Youtube
4 Stück, Hiroshima, May Sixteen, 4. 10. 2002 - Hradec Králové, El Diablo (by LordAlex)
06.10.2002 14:36
Potkal jsem takhle jedné noci na chatu m11 a ptám se ho, co že je to za kapelu, která má za pár týdnů hrát v Hradci. May 16, ten název jsem slyšel poprvé. On že prý je to nějaký emo metal z Německa. Emo metal, to zní vcelku pofiderně a mně se v tu chvíli vybavili v souvislosti zrovna s touhle mutací hard coru a Německem akorát Daylight. Jóó, to že prý je úplně ono! Cosi ve mně cuklo, poněvadž Daylight, to je fakt mňamka. Poté, co jsem si stáhnul i veškerou muziku, kterou mají na stránkách, už jsem se při jejich poslechu cukal od hlavy až k patě... zamiloval jsem se.
Pátek byl pro mě velký den. Těšil jsem se už od samýho rána a ani jsem si nepřipouštěl, že by se mohlo stát něco, co by mi mou radost z toho dne mohlo překazit. Akorát škola, no...
Odjezd z Dobrušky jsme si dohodli už na sedmou, což bylo ale jedno z nejblbějších rozhodnutí, jaký tu mezi náma v poslední době padlo. V Hradci jsme byli před osmou a když jsme přišli do Diabla, chlupy úplně (fakt úplně) po celým těle se nám při pohledu na přítomnou audienci přeměnily v prasečí štětiny. Diablo se po selhání původního plánu udělat z něho diskotéku a návratu k projektu obyčejnýho klubu hodně změnilo. Nemyslím jen co do úprav prostor, ale i co se lidí, který tam teď chodí, týče. Je mi opravdu milejší koncert, kam přijde třicet lidí, který maj o muziku zájem, než dvojnásobný počet mániček, co just nevědí co by a na diskotéku se jim nechce, tak jdou prostě někam, třeba do Diabla, kde má ten večer zrovna něco hrát. Divný... Jinak ale návštěvnost nebyla myslím úplně nejhorší - prostě Hradec - a že by se nepařilo, to taky ne. Aspoň že tak.
První kapela byla děsná. Ta druhá byla ještě horší, takže nevím, jestli má smysl je tu nějak dopodrobna rozpitvávat, ale že už tam teda hrály, tak aspoň to slůvko dvě... První hráli 4 Stück. 4 Stück hrajou něco, co bych popsal jako mix Sepultury, Napalm death a Olympicu, jen v trochu horším provedení. Na kapele se mi líbil jen ten bubeník, respektive to, jak uměl hrát, což teda jako vážně uměl. Vlastně myslím, že hrát by snad uměli všichni členové kapely, jen kdyby svým umem nemrhali na tomhle. Zpěvák byl jeden z těch lidí, kteří v noci v tmavých zákoutích měst budí respekt už jen siluetou postavy, nedej bože aby mu někdo v takový situaci viděl do ksichtu. Myslím, že tahle kapela se snaží budit dojem tvrďáků, co to myslí zatraceně vážně. Nevím, jak moc upřímně se snaží, ale mně přišli poměrně legrační. A neposlouchatelní...
Jestli chcete charakteristiku Hiroshimy, přečtěte si znovu předchozí odstavec. Jen byli o něco "tvrdší" (hudebně) a zpěvákův hlas nebyl tolik "přirozený" jako hlas lídra 4 Stück, ale zněl asi jako uuuuuuuuuuuurgh aaaaaaaaaaargh ugh ugh bu bu bu... no, tak přesně takhle zněl. Čím na mě - a nemyslím, že jsem byl jediný - Hiroshima hluboce zapůsobila, bylo zpěvákovo prohlášení, že toho moc nemají, takže budou hrát asi jenom dvacet minut. I tak jsem ale těch dvacet minut, které se jen tak mimochodem poněkud protáhly, strávil radši venku, že.
No a konečně!!! Před pódiem jsem stál ještě než May 16 začali hrát. Přípravy jim naštěstí moc dlouho netrvaly (oproti 4 Stück a Hiroshimě), takže spustili poměrně brzo. Nejdřív bylo na parketu docela málo lidí (a tak to vlastně zůstalo i po zbytek vystoupení), ale tak nějak časem se alespoň těch něco málo zájemců víc přiblížilo dopředu, takže ten trapný pocit, kdy kapela hraje a před nima nikde nikdo, se snad nekonal. Začali... nevím, jakou písničkou, poněvadž já je znal vážně jen z těch pár mptrojek (jak už je to u mě normální), ale hned na začátku nasadili tempo, se kterým se probojovávali až do samého konce. Vybalili na nás hodně chytlavou muziku, která metal připomínala snad jen trochu, a to uřvaným zpěvem kytaristy, ale jinak myslím, že ta nálepka "emo metal" by se mohla trochu poupravit. V podstatě bych spíš řekl, že ta jejich hudba je hodně melodická a dá se na ni parádně tancovat, jen čas od času přidají něco málo tvrdších tónů, za jejichž prvotní záměr by mohlo být považováno to, aby se lidi při jejich vystoupení samým blahem nerozplynuly, jako tomu bylo málem u mě. Na vystoupení hodně oceňuju i pozitivní přístup kapely. Už jen tím na mě hodně zapůsobili, že nenechávali publikum, a? si dělá, co je mu libo, ale s lidma komunikovali, před každou písničkou pronesli nějakou tu hlášku, no a co bylo taky hodně nóbl, to když zpěvák vypadnul z pódia a šel někam dozadu k lidem a zpíval tam odsud, nebo když pódium pro změnu opustil kytarista a šel se válet mezi lidi na zem. Postupem času tak myslím vyrajcovávali lidi víc a víc, no a když přišel na řadu první cover... mně se chtělo umřít, poněvadž když jsem si představil písničku v originálu a porovnal ji s tímhle, musel jsem se strašně smát a vážně se mi moc líbilo, jak si ji dokázali upravit přesně tak, aby k nim hudebně pasovala. Škoda jen, že teďkom nevím, od koho to vlastně bylo. Ke konci zahráli ještě jeden cover, tentokrát od Roxette. Zpěvák zašpásoval s lidma, když se optal, jestli známe Iron Maiden, načež se zvedla vlna vískotu, řevu a tleskání, a já už se těšil, že bude zas nějaká prdel, ale pak nás zmrazil tím, že Iron Maiden nebudou, jenže on pokračoval dál, jestli prý známe Abbu, načež následovala reakce skoro podobná. Nakonec z toho byl ploužák Spending my time od Roxette, stejně skvěle zpracovaný jako onen první cover. Jenže tohle už se odehrávalo na skoro úplným konci koncertu. Jednou se kapele odejít nepodařilo, poněvadž reakce publika byla přeci jen stěží přeslechnutelná, takže se pár písní přidalo, no a když šlo do tuhýho, tak se hrálo dál za pivo pro bubeníka. Celkem se přidávalo dost, ale když May 16 odcházeli, přeci jen jsem měl pocit, že tohle bych mohl poslouchat třeba do rána. A nejen já. Při pohledu na lidi okolo mě během jejich vystoupení mi bylo myslím vcelku jasný, že si kapela může na svůj seznámek připsat pár fanoušků v Hradci a přilehlým okolí.
A byl opravdu konec. Z reproduktorů začal hrát ten samej rachot, co předtím, kapela fakt naostro skládala aparát, publikum se odebralo zpátky k pivům a nic nenasvědčovalo tomu, že by se ten večer měl odehrát ještě nějakej rajc. Achjo! Vtírnul jsem se tedy tak trochu ke kapele, vyplakal jsem se jim na ramena, jak moc se mi líbili a jak moc je miluju, a když už jsem byl u toho, koupil jsem si taky za dvě kilka jejich CD. To teď doma poslouchám asi tak padesátkrát denně a vzpomínám na to, jak krásně mi ten večer bylo.
LordAlex

Více na old.czechcore.cz
Recenze Koncerty Reakce (0) | Zobrazit všechny články ...

   



Web-Stranky.cz afa svoboda zvirat kids and heroes diycore 007 strahov nightmare malarie dayafter evidence nzdm thor steinar ism marast CSAF Cult Burger Shitrecords Periferia gasmask sxhc

© 2022 Czechcore.cz | Scripted by Sonic (www.neziskovky.com) | Design concept by Max

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.