|
12"LP (DIY)
Innoxia Corpora. Rožnov pod Radhoštěm, Zubří. V hardcore punkové scéně nebude nejspíš nikdo, kdo by je neznal. Když jsem psal o jejich splitu s Aranem Epochalem, použil jsem v úvodu větu - "Léty osvědčená značka, která netrpí stařeckou únavou nebo sešlostí" a k mé radosti mohu psaní o nové desce začít stejně - stále je ve hře ostrý jazyk, ostrý zvuk. Hardcore punk / punk hardcore. Začátkem března si pánové vydali vlastním nákladem nové album a věnovali ho Králi zmaru. "Mašina se valí vpřed, bez příplatku za expres. Včera vítěz, dneska vřed, pozítří nohama napřed".
Možná je to drobnost, kterou dnes posluchači zcela nedocení, přesto ji musím zmínit, osobně ji hodnotím velmi kladně a s hardcore punkem to mám spojené - vlastní náklad, vydání. Dělat věci jinak, pokud to jde, sám a nezávisle. Vyšlo to skvěle! Už od prvního pohledu je provedení vinylu moc pěkné a celé dílo je doladěné do detailů. Kladně hodnotím i délku desky, vždycky je lepší si album opakovaně pustit, než mít dojem, že je nějak moc dlouhé. Innoxia Corpora zamíří, jde přímo k věci a sdělení je jednoznačné. Je cítit lásku k věci!
Na novince můžeš slyšet devět nových pecek, v pozměněné sestavě kapely. Svižný hardcore punk, osobitý a rozhodně nezapře místo, lokalitu, ze které pochází. Líbí se mi to, přesto desku nemám jako album na první poslech. Musím se snažit, být otevřený, hledat a poslouchat. Strohá fakta zní: "Nahrávka vznikla 6. dubna a 28. září 2024 ve studiu umělecké školy B-Art Valašské Meziříčí, postaral se mistr zvuku Petr Borovička a to včetně mixu a masteringu. Obal vytvořila Veronika Mičolová, graficky vše zpracovala Lucie Oharková. Tři barevné verze byly vylisovány s velkou péčí v trenčínském VinalLabu."
"Co bylo včera, není dnes, Co včera pravda, zítra lež, Vítejte v tomto století ...A král, co nenarukoval". Texty a hudba jsou i na nové desce dvě stránky jedné mince. Makají spolu a jedna strana doplňuje druhou. Hudební stránka mě opět oslovila přímočarým zvukem a tahem na branku. Zároveň melodiemi. Zajímavé kytarové linky, basová kytara tvrdí muziku, tepající bicí a vzájemně se doplňující zpěvy. Je to Innoxia Corpora, jakou mám rád, přesto mi zaujal zvuk. Možná je to jen můj dojem, že instrumentální část je lehce nad zpěvy? Zní to ale moc dobře. Kytary a jejich práce, jsou skvělý. Hudebně je Innoxia osobitý punk hardcore, inteligentní, se zakódovaným genius loci rožnovského punku. Svěží, osobité a inspirativní!
Dobrý voják Švejk kdysi prohlásil, že jeho drahou vlast vovinuly nějaké mraky a vydal se bojovat za Rakousko Uhersko. Mraky ale mohou ovinout i myšlenky člověka a pomalu se může začít vytrácet radost, která by měla být u všeho, co lidské bytosti činí. Vytratit se může, není to zase tak neobvyklé. Známe to asi všichni. Hudba může být ale legálním dopingem, který je nutný a Innoxia Corpora mi i po čtvrtstoletí fungování vnáší do myšlenek svěží vánek a radost. Čistou radost z poslechu. Doba, ve které žijeme je v mnohém úžasně rychlá, ale i zvrácená v tom, jak dokáže z lidí vysávat životní energii a měnit pojem slova "pravda". Eso národa je píseň, v mnohém zachycující dnešní svět - "Ze svých chyb stále viní druhý, skutečnost letí, on zůstává stát, omyly množí jak na hladině kruhy, místo faktů fikce nechá hrát" a zmínit opět musím i poutavou "thrashing", pomalou kytaru.
Na dveřích mého kostela
nevidíš kříž, nevidíš kříž
Místo něj Fénix z popela
v drápech svírá klíč
Života klíč
Poslech desky uteče jako voda a protáčím ji opakovaně. Tóny jiskří, stejně jako myšlenky v textech, které bych si dokázal číst bez hudby, jen v vytištěné podobě jako básně. Povstane Dobrý voják Švejk? Blaničtí rytíři? Nebo nás spasí bájný pták Fénix? Život je třeba žít a klíč máme každý v ruce pouze jeden, maximálně dva? Zmar možná vládne dnešní době, ale tohle album věnované Králi zmaru, dokáže být dobrým přítelem ve složité době, ostatně jako předchozí nahrávky kapely! (S)
innoxiacorpora.bc.com
Desku věnovali Innoxia Corpora, díky!
|
