Po debutovém 12“ vyrukovali loni Aussitot Mort se svojí první velkou deskou nazvanou Montuenga. Francouzské město Caen je místem, kde se nachází rytmická část Amandy Woodward, která společně s lidmi okolo Apollo Program rozjela partu novou. Hned svým prvním počinem přesvědčili všechny milovníky francouzské emo školy o svých kvalitách. Ba co víc, nešlo tuto partu označit jinak, než za pokračovatele Amanda Woodward. S úsměvem na tváři bylo vždy příjemné poslouchat od ostatních Amanďáků rýpavé dloubance na úkor Morťáků, o tom jaký to jsou másla. Současná situace je však taková, že šance na to, aby se soukolí Amandy Woodward dalo opět do pohybu je hodně mizívá. Velké vzdálenosti, které dělí jednotlivé členy od sebe, ruku v ruce s nedostatkem volného času a hlavně rozrůstající se rodinná základna jednotlivých členů, se zdají jako neprůstřelné alibi. Zatím poslední velká deska Montuenga jasně ukazuje, kterým směrem tato parta spěje. Odchod hlavního řvouna donutila zbytek party, aby se o vokál postarali sami a ti se toho chopili hned šalamounsky až se dá říci bravůrně. Vokál si rozdělili mezi sebou bubeník a kytarista a hlavně, protože došlo k natáhnutí jednotlivých skladeb, rapidně na celkovém objemu ubylo zpěvu. A tím se vydáváme objevovat nepoznané kraje, které ze své podstaty navozují na předešlé již pěkně vyšláplé cesty, ale zároveň nás čekají nové stezky, které jsou dramatičtější, epičtější. Jednotlivým hráčům jakoby zdřevnatěli nohy, skladby získávají na hutnějších riffech, ke kterým nás dovedou dlouhé ve své podstatě až psychadelické pasáže, vystavěné z kytarových deleyů, proplítaček apod. Samozřejmě zaručena je energická práce bicích, které jsou načrtnutou sítí pro nekompromisní basu, která kašle na nějaké sprinty, ale raději si s každým svým zabrumláním pěkně pohraje. K umocnění nálady se tu a tam postarají nástroje jako xylofón nebo viola, jenž má na svědomí Marco z Karysun/Sugertown Cabaret a který zároveň převzal dočasně žezlo basy po novopečeném otci Pierrovi. Nová podoba Aussitot Mort to je jasná volba pro všechny fracouzology, kteří nejen rádi osvědčené, ale jsou připraveni nechat se ovládat touto uhrančivě hypnotizující hudbou.
Na živo budeme mít možnost vychutnat sílu tohoto ansáblu hned dvakrát, po fluffové premiéře konečně také v klubu: 22.10. brněnský Yacht (+Ema Camelia) a 23.10. hradecká La Putika. Obě zastávky budou v rámci společného turné s americkými virtuózy Kidcrash.
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
Klasika, vždy je jednoduší mluvit o organizaci, než udělat něco sám za sebe. Čemu pomůžou vaše klipy?! Abyste jste se zviditelnily, nebo čemu? Máte plné řeči lidských práv, tak běžte mezi komunitu zubožených, lidí, pomozte jim napřímo, už jen tím, že budete mezi nimi, hlavní aspektem je přeci si s nimi pov&.... (text zkrácen)
