(vlastním nákladem)

Bicí se rozduní pokojem, do vzduchu vylítne pěst a začíná se zvěřit! Bez keců, přímo k věci, nevypadni z role, vole, a vzpomeň si na krycí jméno. Lucifer Efekt je nová kapela starých tváří z Rožnova.

(Benefiční EP pro ABC za účasti: ANNE M. CHRISTIANSEN, KOVADLINA, EMPTY HALL OF FAME, ARALKUM)

Schválně, když řeknu ‚kompilace‘, co první přiběhne na mysl? Roztáčený kazety a xeroxovaný obaly dělaný na koleni, XX korun z každýho kusu jde na nějakou dobrou věc, občas poměrně bizarní hudební záběr, ne zrovna vychytaná kvalita zvuku a někdy dost kostimrazící rozdíly v hlasitosti? Nějak takhle? Anebo regulérní, zpravidla vinylové releasy s jasným konceptem, pečlivě vybíranými interprety a formou dotaženou k dokonalosti? Ono je to ve výsledku celkem jedno, obojí dokáže zasáhnout stejně, obojí může být dělaný s láskou a péčí.

(Adagio 830)

Když se někdo rozhodne opustit svoje zavedené koncepty a mantinely, nemusí to vždy dopadnout úplně nejlépe. I proto jsem si ze začátku přeci jen udržel jistou dávku lehounké nedůvěry, možná více podvědomou, ale přeci jen se hlásící o slovo. Původní informace ohledně The Rememberables totiž zněla, že se sice jedná o novou kapelu lidí z Coke Bust, ale tentokráte je to spíše indie rock. To mohlo znamenat cokoliv a dopadnout to mohlo taky jakkoliv. Pak ale byla informace upřesněna o fakt, že tam hraje Chris Moore. A tak to (tentokráte už nepřekvapivě) dopadlo nejlépe jak mohlo.

(Dog Lovers Records) 7"

Na Dog Lovers Records vyšel finální pie(A)ce tohoto labelu psí smečky. Neuvěřitelný čtyři roky od vydání sedmipalce Ctiba. Připadá mi, jako bych to poprvé poslouchal včera... Jeden ze tří dogbossů odešel a tak se činnost labelu po osmi letech uzavírá. Tahle recenze je jako hold tomuto vydavatelství. Když mi bylo 22 let, releasy Dog Lovers na mě udělaly silnej dojem svym zpracováním, malosériovostí (pocit, že co kus, to originál - téměř), grafikou a upřímnym D.I.Y přístupem. A díky DL jsem poznal lidi, který mám rád.

(PageFive) kniha

Zapálení, chuť něco dělat, být vlastním médiem, láska ke svému klanu, dělat chytráka, odkrýt vlastní identitu nebo prostě nastavit štít zaběhnutým praktikám ať už politickým nebo těm marketingovým. To vše se ve vlastním poměru nachází ve fanzinech. Publikace Křičím: "To jsem já." za kterou stojí především Miloš Hroch se na více jak 230 stranách snaží nahlédnout do tuzemských fanzinářských vod od 80.let po současnost.

7" EP (La Bestia)

Za oknem zuří mrazivě slunný krásný sobotní ráno a mně se zrovna nechce umírat. Umírat se nechce nikomu, ale každej nemá takový štěstí jako já, aby si mohl jen tak poslechnout benefiční cover EP splitko a ťukat bezcenný kraviny do klávesnice.

(vlastním nákladem)

Na úvod přichází radostná zpráva: ještě pořád se píšou jenom písničky! Na tenhle singl jsem se upřímně fakt moc těšil. Nevybavuju si místní kapelu, která by v posledních patnácti letech vylezla ze zkušebny s takhle ortodoxní dřevní muzikou v garage rock stylu. Další 100% udělej-si-sám kousek malýho vinylu. V pravdě základního média, který by nikoho nemělo nudit.

12“LP (P.Trash Records)

Pokud zadáte do Vašeho internetového prohlížeče heslo VOIGHT-KAMPFF, nejspíš Vám vyskočí odkazy na film Blade Runner. Pokud svůj požadavek doplníte na „VOIGHT-KAMPFF post punk“, získáte kromě jiného odkaz na rádio pořad z roku 2017 s TOP 25 gothic rock, new punk, darkwave kapelami. VOIGHT-KAMPFF jsou post punková kapela, lokalizovaná v St. Louis / Missouri a impulzem pro Vaše post punkové bloumání se může stát jejich nové album The Din of Dying Youth.

(vydáno svépomoci)

Když jsme v prosinci byli na turné s Kovadlinou, hráli jsme s INNOXIA CORPORA dva koncerty. S velkou chutí jsem si dal oba jejich sety z první řady od začátku do konce a jen jsem čuměl s otevřenou pusou. Nějakou dobu jsem je neviděl a tak jsem zaregistroval spoustu pro mě neznámých songů, které makaly jak hovado. Takže když mi pak Radis říkal, že by po novém roce měl konečně spatřit světlo světa nový desetipalec, nemohl jsem se dočkat chvíle, až ho položím na gramofon. A ta chvíle přišla právě teď.

12”MLP (P.Trash Records)

NIGHTWATCHERS jsou poměrně mladá kapela z Francie. Jejich debut Good Kids Obey vyšel v roce 2016. Aktuálně přicházejí novinkou Who's to blame?, která zatím vychází jen na kazetě / elektronicky. V březnu NIGHTWATCHERS vyráží na evropské turné …

(Ultima Ratio, Sayuran Events, Dis-Šrot, GRF, Tongue Sol Distribution)

Mám rád sedmipalce a ještě radši mám sedmipalcová splitka. Je to už trochu mizející formát, který má však stále své jednoznačné opodstatnění. Třeba, aby vás znovu přesvědčil, že vám i dvě ne úplně známe kapely můžou na ploše několika minut dost solidně nakopak prdel. V moři vydávaných titulů většině lidí tato deska unikne, já ale teď hodlám udělat vše proto, aby se tato chyba netýkala právě vás.

(Phobia Records) 10"

Léto 2017 bylo pro Brněnský pochod smrti, v překladu Brünner Todesmarsch, významé tím, že jim na Phobia Records vyšla desetipalcová vinylová nahrávka s názvem Legální lágry, ilegální lidé. Název desky trefně reflektuje dnešní dobu, loňský rok. Brünner Todesmarsch hrají rychlý a hlasitý raw punk.

(Ultima Ratio)

Rád bych se vyhnul ohranému vtipkování na „O“ na konci názvu kapely i vyjmenovávání rodokmenu, tak jen ve zkratce - opět další kapela z Brna se starými i novějšími ksichty a další hluk na vinylu, jak ostatně napovídá (spíše nadbytečná) popiska „noise demo e.p.“. První narhávka po cca 5(?) letech existence a vydaná až teď - 3,5 roku po nahrání, nicméně čas na této desce hraje více rolí, než jen metaforu pro přeskupování životních priorit při vydávání sedmipalcové desky. Ladislav Klíma se kdesi vyjádřil ve smyslu, že „kdo žije ve věčnosti, nebývá nedočkavý“ a též Mira (zpěv KULLERVO, label Ultima Ratio) se v jednom dávném H.O. sloupku v otázce jím (zatím?) nevydaných desek nebál kvalitního vydavatelského PR: „co není, nikdy být nemusí“. A proto vítám na věčnosti, hážu čas za hlavu a desku na gramec, sedám do křesla a jdu na to.

12“LP (Pirates Press Records)

Kicker jsou ostřílená parta složená z různých „punx-as-hell“ veteránů. Stručně řečeno, věčně mladých - přesto stárnoucích chlápků, kteří ve své tvorbě vycházejí z „uk punku vzor 82“. Rendered Obsolete je jejich poslední album z roku 2016 a vyšlo za spolupráce Pirates Press Records & Tank Crimes Records.

(Epitaph Records)

S mírnými rozpaky jsem zaznamenal skutečnost, že Quicksand po 22 letech od desky Manic Compression vydají novou nahrávku. Se stejnými rozpaky jsem přijal i informaci o reunion shows Jawbreaker.

(La Agonia De Vivir / Phobiact / Effervescence Records) 

Ne úplně aktuální deska oblíbené "feel good" kapely, spojená s ještě jakž takž aktuálními dozvuky letního turné. V současným pokročile-podzimním marastu je, myslím, dost žádoucí si obojí připomenout.

(Damage Done Records)

V minulým tejdnu se mi dostala do rukou nahrávka, která by mi za nehtem uvízla tak jako tak. Dříve nebo později. Podvědomě dávala od začátku tušit, že se každej den protočí několikrát za sebou. A stalo se.

(ZINE)

Utekl další rok? Ano. Po roční pauze (+/-) vychází páté pokračování fanzinu The Humbling Experience. Zine je lokalizovaný v Olomouci a odráží část DIY aktivit propojujících skejtování s hardcore punkem, a dalšími volně navazujícími činnostmi. Již od prvního pohledu je viditelné, že roční práce přinesla své ovoce, a číslo je od prvního pohledu „tučnější“, rozuměj – má více stran. Osobně bych zine označil za téměř malé DIY REVUE pro „nadšené lidi“. Nadšené do toho co dělají, a přenášejí to tím na své okolí.

10" (Phobia Records)

Brünner Todesmarsch jsou manifestem doby. Je to doba plná nechutných proklamací, nenávisti, mocenského soupeření, sbírání politických hlasů (a to i tam, kde ještě nedávno politika nehrála roli), frustrace, strachu a nenaplněných nadějí. Celá tahle změť křivých emocí a chtíče krvelačného publika je na „Legální lágry, ilegální lidé“ podrobena nekompromisní sociální kritice, na kterou jsme u Brünner Todesmarsch už zvyklí. Nejde ale jen o Miruusovy texty, které se pro mě staly už ikonické, a které každým slovem tisíckrát vystihují fázi rozvratu (české) společnosti roku 2017. Zdrcující slovní palbu žene dopředu ze řetězu utrženej stroj, kterej ani na vteřinu nepoleví.

(DIY)

Venku je další super deska dvou domácích kapel, což už je samo o sobě důvod zbystřit. No a když je navíc po všech stránkách tak povedená jako právě tato, máme tu hned několik důvodů navíc. Pojďme se na ně tedy podívat z trochu bližší perspektivy.