(Constellation / Day After)

Mám rád Torra z Wollongong a Unkilled Worker. Sdílíme podobnej názor na spoustu věcí (Morrissey, New Model Army, punk rock, Rollins je zoufalec, Mötley Crüe jsou super) a neshodneme se na spoustě dalších (hokej, pohled na média, reálný nebezpečí klíšťat, Constellation kapely). Oba ale naštěstí respektujeme jednu klíčovou pravdu: Neil Young je největší muzikant všech dob (všechno nejlepší k dnešním 66. narozeninám!). Takže když jsme dostali nabídku dělat koncert Siskiyou (který miluju), očekával jsem uvnitř ÚV SRR mírný pnutí. A taky že jo. Siskiyou totiž na svý letošní skvělý album „Keep Away The Dead“ nahráli cover „Revolution Blues,“ což je nádherná písnička Neila Younga z alba „On The Beach.“ A co na to Torr? „Mel by to byt zakon proti delat cover jakykoliv pisnicka z On The Beach, to je jako kresby Mohameda pro Islamisty.“

12“LP (W.I.F.A.G.E.N.A. Records)

ENTH jsou temným pozdravem z polského Lublinu. Jejich hudba je obalena chmurným hávem a nese se velice pomalu. Tempem monotóním, ubíjejícím. Zařezává se pod kůži! Mučivě pomalu, jistě a v rytmu seversky chladných tónů, které jsou plné bezvýchodných emocí a křehkých melodií. V ENTH sestavě najdeš členy polských grinderů Suffering Mind.

12“LP (W.I.F.A.G.E.N.A. Records)

Negative Reaction jsou „monstrum“ pohybující se vlastní specifickou rychlostí a žijící svým životem. Trojlístek ve složení Sir Ken-E Bon, Old MacDonald, Damon Limpy do svých posluchačů tlačí intenzivní sludge doom. Jejich album „Frequencies From Montauk“ voní novotou a o evropské vydání vinylové verze se postaral label W.I.F.A.G.E.N.A. Records, který provozuje Ronny (SS20, Idiot Savant).

7“EP (Dead Heroes + více)

The Shining jsou thrasheři z Holandska, konkrétně Amsterdamu, kteří hrají od roku 2001. Singl „The Flood“ je jednou z posledních samostatných novinek, kterou o sobě dávají vědět. Za spolupráce několika mezinárodních DIY labelů vyšel začátkem letošního roku. České luhy a háje vydavatelsky zastupují Dead Heroes Records. „The Flood“ EP, to je thrash hardcore a láska ke kapelám jako Corrosion of Conformity, Accüsed nebo Attitude Adjustment. Thrash The Thrash.

Cry Havoc je čtyřlístek složený ze čtyř kámošů, kteří hrají crust punk. Pokud vezmu v potaz informaci, že někteří členové Cry Havoc hráli v Bicles Cab, naprosto mi to  postačí k tomu, abych měl velice kladná očekávání. Vím to já, víte to vy, anglické punk/hc kapely jsou skvělý a buďte si jistí, že Cry Havoc nejsou vyjímkou.

(Crew For Life Records, 2010)

Jestli chcete tuhle recenzi brát jako upoutávku na koncert, pak klidně - na koncert obou těchdle kapel, který se uskuteční v sobotu 29. října v Lipsku v místním legendárním autonomním centru Zoro (japonští CRUCIAL SECTION se během svého putování Evropou potkají s britskými GERIATRIC UNIT právě jen tam a ještě o den dřív v Berlíně, na koncertech u nás už bohužel ne).

(Deadverse)

Takže tady jsem: brzo 37 let, dvě děti, několik kapel, dva labely, koncerty a práce, kterou si chci udržet, abych se mohl postarat o rodinu. Nestěžuju si, jen to je někdy trochu na palici. Snažím se tomu vyhejbat, jak jen to jde, ale je nevyhnutelný, že to někdy sklouzne k rutině. Uplyne půlka dne a člověk s hrůzou zjistí, že si ani nevybaví, co měl k snídani (pokud ji stihnul), jak se dostal do práce, a která vlastně bije. Ale naštěstí je tu ještě muzika. Muzika, která mě nabije neskutečnou silou během pěti vteřin, která mě rozsvítí jako žárovku, která mě naplní absolutním štěstím. iconAclass – „For The Ones“. Na tohle jsem čekal, tohle POTŘEBUJU.

(Adagio 830 / Take it Back records)

Jedno z nejlepších alb tohoto roku je pro mě určitě debutové Caution to the wind švýcarských Deadverse, které přišlo po dvou sedmipalcích a splitku s Unveil . Vydání se ujali kluci z Adagio 830 a Take it Back records.

(Dischord)

Po třech letech se vrací Justin Moyer se svojí další deskou. Dischord records v posledních letech svoji hlavní vydavatelskou snahu směřuje ke chvályhodné archeologicko restaurátorské činnosti, kdy perly HC/punku z počátku 80tých let dostávají zaslouženého formátu a tak každý nový titul je samo o sobě velkou událostí. A tou také samozřejmě je tato nahrávka, která bude zřejmě jednou ze dvou „zcela“ nových titulů pro letošní rok na tomto labelu. Justin Moyer, které ho můžeme znát z předchozích kapel Supersystem/El Guapo, Antelope použil krásku Adyho Warhola – Edie Sedgwickovou coby prostřednici se kterou se dostává do šaten celebrit.

Říká se, že dobří holubi se vracejí. Co je na to pravdy si neodvažujeme soudit, ale fanzin Papagájův hlasatel se vrací po jedenácti letech. S novou vizáží, čerstvou krví a pořádně ztloustlý. A taky s upgradovaným názvem HLASATEL a podtitulem „Otevřený punkzine pro neupjaté lidi“. Není kvůli tomu, že bychom chtěli udělat tlustou čáru za minulostí, ale taky jsme chtěli upozornit na to, že věci jsou v pohybu a čas jednoduše nezastavíš… A co tedy v té 184 stránkové fanzinové bichli vlastně najdeš?

KNIHA (Za tratí)

„Aran Satan má dva metry a jmenuje se Nenadál. Někdy vousatej, jindy voholenej. Vždycky tetovanej. Brejle si při recitaci odkládá. V ruce mp3, ze který na pódiu pouští podmazy a předěly. Není to raper ani chlápek od slam poetry. Nerecituje jako Lukavský. Je to rozpohybovaný Slovo hromotluka. Velice osobní. Po projektu Aran Epochal další zaříkávající one - man - pičus show. V týhle papírový podobě mp3 zvuky nahrazujou parádní ilustrace Štěpána Adámka. Jdou si na ruku Adam a Adámek. Slova Mluvícího člověka natištěný na kartóny Carton Clanem. Epochal Verbal Vizual.“ (http://zatrati.cz)

(Fake Four)

Tahle deska je malej zázrak. Skromná, nenápadná, moc toho nenamluví, ale vyzařuje zvláštní klid a velkou sílu. Cars and Trains je chlapík z Portlandu, kterej vydává na stejným labelu jako Astronautalis, Sole and the Skyrider Band nebo Ceschi, a kterýmu se na „The Roots, The Leaves“ povedlo vytvořit docela unikátní zvuk. Jsou tu evidentní lo-fi základy, ale taky podivný beaty a celková atmosféra jak z Constellation nahrávek. Fakt si nevybavím jinou desku s takhle zvláštním zvukem.