První zprávy o tom, že nové album Lousvillského tria vyjde na indie značce Temporary Residence (domov kapel Black Heart Procession, 3MP, Explosions In The Sky, …) musela přinejmenším zaskočit všechny ty, kteří si nechali dobrovolně od Coliseum vyrazit přední zuby jejich předchozí deskou No Salvation (Relapse), jenž byla ve znamení motörheaďáckých riffů, D-beatu a splašeného rytmu.
Počet obrázků: 2
Yersinia je mladá švédská krev, která po dvou singlech přichází se svojí první velkou deskou o kterou se postaral známý spojenec. Odpálením prvního zářezu z celkového 11 skladbového alba, dostávám slušnou ránu do nastražených sluchovodů s nulovou absencí na zotavení.
Počet obrázků: 2
Bezejmenný čtyř písničkový debutní singl kapely Bee Control je na světě. Kapela je trojlístek složený ze členů - Dave Laney (Milemarker, Auxes, Challenger), Trevor de Brauw (Pelican, Tusk, Chord) a Theo Katsaounis (Joan of Arc, Locks, Hey Tonal). Bee Control jsou skuteční a jejich debutní singl je na světě. Nahrál ho Dave Laney ve zkušebně! Na vydání se podílel i český label Revolution Summer.
Výborně!!! Přesně toto jsem si řekl, když jsem se dozvěděl, že Lahar mají vydávat novou desku. Tuhle jihočeskou sebranku snad představovat nemusím. Od podzimu, kdy už bylo jasné, že nový matroš je nahraný, jsem se nemohl dočkat, až to uslyším. Na živo jsem je znal dobře, ale z desky jsem Lahar znal jen se Samuelem a na Bánana jsem se přímo těšil. A koncem února jsem se také dočkal, deska byla venku (k dostání je samozřejmě jako LP obyč, limitka a CD verze). Jmenuje se Umění strachu, obsahuje 8 věcí, vyšla koncem února 2011 a s chutí se do ní můžeme pustit.
Tohle je vůně Seattle, Vancouveru, Tacomy a vůbec pomezí Britské Kolumbie a státu Washington. Zdejší scéna patří k mým nejoblíbenějším a aby ne, když disponují jmény jako Undertow, Strain, Trial, By A Thread, Go It Alone, Botch, Get the Most, Harkonen, Burden, Champion a Grave Maker. Právě poslední dvě jména spojují tuhle recenzi.
Počet obrázků: 1
Už jsem skoro přestával doufat, ale nakonec to klaplo. Legie prokletých přeci jen udeřila v plné síle a vyslala jasný signál, že punk umře na tomhle posranym světě až jako poslední. A já jsem to věděl a i proto jsem se nemohl dočkat až tahle deska vyjde a měl jsem podobný mrazení v zátylku, jako když mi bylo 16 a pošťačka mi přinesla balík z novejma deskama a já se ten den ulil ze školy, abych si ho mohl převzít a nemusel jsem až druhý den na poštu do vedlejší vesnice.
Tuhle kapelu jsem loni objevil úplnou náhodou a okamžitě mi ukradla srdce. V hlavě jsem si je už dávno zabookoval na svůj vysněnej psychedelickej festival v lese, kde budou hrát na hlavní stejdži v exkluzivním čase. Existujou totiž dny, kdy neposlouchám nic jinýho, než All In The Golden Afternoon. Furt dokola, horem dolem, zleva zprava. Jejich muzika je jako rozvícená lampa v temným pokoji a já jsem můra, která se slepě vrhá za světlem a nic ji nezastaví. A během týhle zimy jsem svojí dávku světla potřeboval fakt hodně často.
Sonic Avenues, Montreal power pop punk parta vs Steve Adamy Band, kteří jsou rovněž z Kanady. Na německém labelu P.Trash Records vychází pro společné EURO turné Sonic Avenues / Steve Adamy Band společný „tour“ singl. Obě kapely jsou pop i punk v jednom a buďte si jistí, že pražská zastávka obou kapel, v rámci jejich evropského turné bude stát za pozornost.
Bangers jsou melodičtí hardcore/punks z anglického Cornwallu. Mají split Ep s amíky Dirty Tactics, se kterými jeli v loňském roce i evropské turné. „Dudes Trip“ je kompilační CD se všemi doposud vydanými Bangers nahrávkami a vyšlo na sympatickém „one man“ DIY labelu Flix Records.
Nějakou dobu jsem konzumoval a nějakou dobu trávil. Ono samo dospívání Mad Pigs nemělo žádného krátkého trvání, tak snad mi bude i odpuštěno, že jsem dva měsíce nenapsal ani řádku kritiky ohledně tohoto vinylového nosiče, který mi pan vydavatel a zpěvák Mad Pigs v jedný osobě, věnoval už na Killed by Brno v prosinci 2010. K Mad Pigs jsem vždy přistupoval poněkud opatrněji, jednak nejsem velkým obdivovatelem stylu, který tahle kapela „zastupovala“ a ani na živo jsem se nedokázal zbavit dojmu téměř nulového náboje. Zjednodušeně mi Mad Pigs hudebně neměli co nabídnout.
Grails. Kapela, která vychrlí snad každej rok aspoň jednu fantastickou nahrávku. Jak říká @Sadamek_ „K tomuhle neumím bejt kritickej.“ Ani já ne. Grails jsou z mýho pohledu naprostej zvukovej unikát. Zatímco většina ostatních kapel svůj sound postupně buduje a rozvíjí (v ideálním případě), Grails jako by pokaždý začínali s úplně čistým stolem. Vždycky jim z toho vyjde něco trochu jinýho, ale taky je vždycky poznáte po několika úvodních vteřinách. Fakt teď nedovedu jmenovat žádnou druhou kapelu, která se na svejch deskách pokaždý posune o tolik světelnejch let dopředu.
Feastem jsou pro mě naprosto neznámá kapela. Pocházejí z Finska a ve spojení s Obscene jsem si je zařadil do sekce GRIND. Nepletl jsem se! Před lety Obscene, v našich končinách, zviditelnil Splitter a podobný „majstrštyk“ se mu nyní povedl s Feastem. Jsou pekelná grindová rubanice a mají ambice oslovit široké spektrum fanoušků extrémní hudby - od grinderů, přes metalisty, hardcoristy, až po punx.
Obscene Production pojal začátek letošního roku ve velkém stylu a servíruje posluchačům extrémní muziky jednu lepší věc za druhou. Právě u Obscene nedávno vyšlo v pořadí druhé album pardubických Needful Things „Tentacles Of Influence“. Čerstvá novinka, která kapelu řadí do TOP10 světového grindcore. Aktuálně album vychází jako CD, ale i vinyl maniaci by se měli dočkat svého oblíbeného analogového formátu. Anonce na novinku může znít věcně a stroze - GRIND GRIND GRIND!!!
Tak i Tee Pee už mají svýho chlapa s kytarou. Sakra! Kde je na tomhle světě nějaká jistota? Folk na Tee Pee? Imaad Wasif je aspoň trochu jako Led Zeppelin, ale tohle už je čistej one-man pičus se vším všudy. Ale předsudky stranou: je to skvělý album!
Po velice zdařilém debutním desetipalci, přicházejí Esa z lesa s novým singlem. Kapelu musel zaregistrovat snad každý, kdo sleduje dění na hardcore/punk scéně nebo se minimálně zajímá o české vinyly. Nový singl se jmenuje „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“ a přináší dvě písničky, „Papírový pouta“ a „Němý chlapec“. Nahrané byly ve studiu Ondřeje Ježka (Jámor).
Singl vyšel u příležitosti společného evropského turné Austina Lucase, Cory Branana, Drag The River a vydal ho Hometown Caravan, jako svůj 30cátý titul. Vyšel ve stejný čas jako Austinovo kompilační LP „Collection“ a oboje spatřilo světlo světa se singlem „EP“ na Dog Lovers. Představovat Austina Lucase je nejspíš zbytečné. Kdo by neznal sympatického chlapíka s velkým srdcem a skvělým hlasem, že? Cory Branan je americký písničkář, který v současné době žije Texasu, Austinu.
Další procházka do minulosti. B Core už nejednou šáhl po starých deskách španělského punku. Tentokrát si vzal na mušku kapelu Eskorbuto a je jich nejvíc ceněnou deskou Anti Todo (anti-všechno), která patří dle znalců k tomu nejlepšímu co stačila tato trojka úřadující v letech 1980 až 98 natočit.
Jak jste na tom s kombinováním hudebních stylů? Já s tím nemám problém. Před lety se ke mně dostalo kompilační CD „Rotten Fake“ s Agathocles, Scrawl a 7 Minutes Of Nausea. Zaujali mě tam Scrawl. Nechápal jsem, že by nějaká grindová parta mohla hrát předělávky od De La Sould, The Exploited, Lalo Schifrina, Terrorizer a Chic. Navíc s přehledem a tak chytlavým způsobem jakým to zvládli Scrawl. Právě oni propojují zdánlivě neslučitelné hudební styly, jako je grind s jazzem, ska a deathmetalem. Zahrané chytlavě, precizní technikou a s nadhledem. Místy melodičtí, přesto se ani náhodou nedají označit jako „stravitelná“ kapela. Časem se Scrawl přejmenovali na Le Scrawl a jejich dá se říct první „velká“ (má 21 minut) deska „Snowblind“ vychází po letech hraní na českém grindcore labelu Obscene.
Tak starý páky za to po letech zase vzaly. A zase všem ukázaly, že punk rock nemusí být jen bezpohlavní podbízivá blbost snažící se procpat do lifestylových "punkových" magazínů. V záplavě podobných hoven by člověk skoro zapoměl, že punk by měl umět i kousat a nutit vás přemýšlet (což opravdu nutně neznamená vychovávat) a v neposlední řadě by vám měl jít trochu po krku svou samotnou podstatou.
Nevím jak to máte hozený vy, ale mě se při poslechu oblíbených desek vybaví příběhy, který ať už blíž či naprosto nesmyslně se pojí s určitou nahrávkou. Naprosté překopání osobní sbírky nahrávek, mě naštěstí donutil poslouchat věci na která jsem již léta nešáhl, samozřejmě pro neustálý příval nové hudby.
