(DIY)

Když jsem poprvé viděl obal tohohle cd, myslel jsem, že Lakmé vydali novou verzi své kompletní diskografie, hehe. Strom, v něm srdíčko, vše ručně dělané na kartonu -  prostě všechny emo atributy, které si dokážete představit. Trochu to teď samozřejmě zlehčuju, ale fakt to bylo to první, co mě napadlo a přišlo mi to vtipný. Na druhou stranu, když jsem si pak Milošův projekt poslechl a přečetl si texty, zjistil jsem, že má k výbušnému a inteligentnímu polit emo hard coru mnohem blíže, než jsem si dokázal představit.

7“EP (Pirates Press Records)

Cirguz jsou kluci z Mělníka a hrají (mají v srdci) punk rock „českého střihu“. Novotou voní jejich nový singl „Tak se sbal!“, který je druhým vinylovým počinem. Vychází na US labelu ze San Franciska - Pirates Press Records.

(Doomentia)

Určitě si všichni pamatujete na scénu z Macha a Šebestové, kdy zazní hláška - "blíží se Žlababa", načež do třídy napochoduje sice velké, ale vlastně velmi milé stvoření, které řekne - "ahoooj". Přesně tahle replika se mi vybaví pokaždé, když se chystám na poslech BRUTALLY DECEASED, jen s tím rozdílem, že při dosednutí jehly na desku se vždy přiřítí Žlababa model totální bestie a sranda jde okamžitě stranou. A nástup, jaký předvádí Brutally na splitu se švédskou legendou INTERMENT se opravdu jen tak neslyší. Naprosto bez slitování, bez jediné setiny vteřiny zaváhání. Prostě jenom čistej knock out.

(Damnably)

Tahle deska přišla jako blesk z čistýho nebe (jestli se to teda vůbec dá napsat o nahrávce, kde mají hlavní slovo akustická kytara, mandolína a basa): musím se přiznat, že jsem od Geoffa Fariny už nečekal žádný „zásadní“ album. Jeho muzikantským vrcholem pro mě doteď byla první deska Karate z roku 1996 a pak „The Bed Is In The Ocean“ (1998). Tím v žádným případě nechci naznačit, že by Farinovy ostatní / pozdější / vedlejší projekty a desky (The Secret Stars, společný věci s Chrisem Brokawem, Glorytellers atd.) byly slabý. NAOPAK. Ale za ty roky jsem si prostě zvyknul na tuhle hierarchii.

12“LP (Black Basset Records 2013)

Recenze na skvělou desku od sympatického labelu z pera Johny Meteora.

(Insane Society)

Maje na paměti geniální Lilkův komiks z posledního čísla Revenge of the Nerds, říkal jsem si, že by to chtělo na začátek roku nějaký pořádný dým. A jak jsem se tak hrabal tou hromádkou desek z posledních týdnů, přilákal mě k sobě jako vábení Sirén slušně psychadelickej obal, kterým balkánští bezvěrci HAZARDER opatřili svou debutovou desku. Bylo rozhodnuto. Absenci thc v krvi jsem se rozhodl suplovat maximální hlasitostí a rozostřeným zíráním na barevnou mlhu na obrázku. Fungovalo to skvěle.

12“LP (Troglodyte Records)

Novinka od švédských „Umeå punx“ EPIDEMICS je venku. Kapela hraje melodický punkrock s charizmatickou zpěvačkou Emmou za mikrofonem. Jejich bezejmenná dlouhohrající deska, je v pořadí druhá, a oproti debutu „Waking Up The Dead“ je více vypilovaná (vyhraná), s větším „tahem na branku“. Myslím si, že mohu s klidným svědomím říct, že zde hit následuje hit - tohle je nadupaný punk rock (chápej PUNK i ROCK) v „rockovém hávu“.

7“EP (DIY)

Cirguz je česká punková kapela, lokalizace - Mělník City Punx. "Konec Punku" je sedmipalcové EP, které si kluci loni (2012) vydali vlastním nákladem. Ve hře je PUNK, skvělej frackovitej punk.

7“EP (Totalitarianism still continues)

„Split snů“. Není o něm potřeba psát naprosto nic.

(Neurot Recordings)

Konec roku, jedeš už jen ze setrvačnosti. Máš pocit, že sračky za celejch těch dvanáct měsíců už ti kapou z uší. Venku žádný nebe, jen šedá deka nad městem. Potřeboval bys hodně spát, ale máš tolik práce, povinností a závazků, že si to nemůžeš dovolit. Nechceš zklamat lidi kolem sebe, to jediný tě drží na nohou. Jeden den tě bolej záda, druhej den za krkem, třetí den a pak až do konce tejdne tě bolí celej svět. Hluboká tma už ve tři odpoledne, ale co taky čekat od tohohle postindustriálního Mordoru: dejcháš prach, sám jseš prach. A Corrections House je poslední útočiště, kde ti někdo rozumí. Tady odměřujou každýmu rovným dílem.

(DIY)

Hard core takový jaký byl a proč mě strhl! Přesně tahle věta, kterou kdysi napsal Bobík do jedné recenze ve fanzinu Diffrent Life, mě napadla po prvních pár vteřinách, které THE BROOD vysmažili na úvod první skladby "Closed Doors". Kdybych nevěděl jakou kapelu poslouchám, skoro bych se vsadil, že se Deathreat přeci jen nakonec dokopali k nějaké nové nahrávce - ano tak dobré to je. Neotesaný a řádně nasraný US hard core s punkovým feelingem v té nejlepší tradici tohoto stylu.

7“EP (Pirates Press)

Letos na jaře vyšla u Pirates Press nová Smalltown nahrávka pojmenovaná „XII”. Nějaký čas utekl a jak je vidět, majitel Pirates Press má Smalltown v oblibě. Jako další sousto předkládá singl "Square One“ - čtyři „šuplíkové písničky“.

(Southern Lord)

Trvanlivost domněle stabilních pilířů končí. Vše zakrývá mlha těkavejch, sezoních kýčů, který proplouvají smyslama nás všech. Zevšední na pár podzimů na talířích těch, co teprve ochutnávají radosti a strasti materiální iluze a vyvolávají nevolnost v útrobách těch, kteří tuší svojí roli ve hře, která nemá vítěze; bez ohledu na kastu. O to radostněji působí tóny plný bolesti a hněvu k krevním oběhu, kterej už poznal všechny chutě železa.

(Epitonic / Day After)

Tyvole měl jsem obavy, proč to nepřiznat. Pokaždý, když se vrací nějaká vaše oblíbená kapela (a od posledního alba Girls Against Boys uplynulo dlouhejch 11 let, je to vůbec možný?), tak se človek aspoň trochu podvědomě bojí, že to buď

a) bude stát za hovno kompletně
b) nebo že to bude až příliš ve starejch kolejích
No a musím upřímně říct, že když jsem poprvý slyšel „It´s A Diamond Life“ z pětiskladbovýho EP „The Ghost List,“ tak jsem se zhrozil, že nastala možnost b). Tenhle track je totiž čistou definicí zvuku GvsB: mocnej basovej riff, typickej nástup bicích, dokonale „sexy“ refrén – prostě „Venus Luxury No. 1 Baby Revisited". Naštěstí to ale celý dostalo mnohem větší smysl v kontextu všech pěti skladeb na novým EP.

CD/DVD (C.J. Ramone Self-released) / Picture 12“/LP (Pirates Press)

V roce 1974 vznikla jedna velice výrazná americká punk rocková skupina. Zrodili se v New Yorku a působili do roku 1996. Chlapík jménem Christopher Joseph Ward s nimi hrál v závěrečných letech 1989–96. Album „Reconquista“ je jeho debutní album …

12”LP (Sabotage Records)

Rank/Xerox je poměrně neznámé jméno k prozkoumání. Pocházejí ze San Franciska a evropský press jejich debutního „s/t“ alba vyšel nedávno na Sabotage Records. Kráčejí v rytmu krkolomných, i poklidnějších oscilací a temných nálad. Během poslechu se mi vybavila spousta různých skupin. Co se mi nepovedlo? Nudit se …

(vydáno kapelou)

V příboji žabomyších válek a zákopové taktiky, kdy je nejsilnější municí vlastní ego smíchané s pseudosarkasmem a kde jde hlavně o to, neposlouchat, co se snaží sdělit ostatní, přichází na řadu terapie hlučným destruktivním hard core/punkem. Ano, i on má síru na jazyku a ští plameny, nesnaží se však touto cestou jen křečovitě bránit vlastní pozice, ale naopak burcuje k aktivitě na obranu těch, kteří jinak nemají téměř žádné zastání. Tohle je nesilnější odkaz, který jsem si z poslechu "Alergie" odnesl. Odkaz, který se z hc/punku pomalu vytrácí a FESTA DESPERATO ho vrací do hry, byť je to v jejich případě bohužel post mortem. Na síle to tomuhle vražednému singlu ale nijak neubírá, spíš možná naopak.

(Circle Into Square)

Je to paradoxní: když si v hlavě pomalu rovnám žebříčky za rok 2013, tahle deska Rickoluse v nich zatím nefiguruje. Zároveň ale musím přiznat, že spolu s „Between Dog And Wolf“ od New Model Army je „Troubadour“ mým bezkonkurenčně nejposlouchanějším albem druhý poloviny roku. Tak jak je to možný? Jako by se člověk někdy styděl přiznat, že poslouchá úplně obyčejný věci a ne furt jen nějakou třeskutou alternativu. Rickolusova muzika je totiž krásně „obyčejná“ po všech stránkách. A hezká tyvole... TAK hezká!

(Aback)

Kdybych měl vybrat největší letošní překvapení české punkové scény, rozhodl bych se asi nakonec pro THE BREED. A to hlavně proto, že až do září jsem o téhle kapele nikdy neslyšel a na jejich desku jsem tak klasicky pohlížel s lehkou nedůvěrou. Tu upřímě řečeno trochu prohluboval i obal, který má sice sympatický nápad, ale to je tak všechno. Jedním dechem je ale nutné dodat, že tím v podstatě veškeré výtky z mé strany končí, protože "Zeď" je dalším pádným důkazem, že to s domácím punkem rozhodně není tak špatné, jak to občas vypadá.

12“LP (Sabotage Records)

Černí jezdci, kteří povstali ze šedých dní, plných prázdnoty. Tíseň a chlad je jejich hymnou, denním chlebem. The Bellicose Minds nás podobně jako The Estranged vracejí do dob Joy Division, Warsaw, Wipers, a samozřejmě The Cure. Temný post punk? Evropský press “The Spine”, jejich debutní dlouhohrající desky, vyšel nedávno na Sabotage Records …