(Solar Flare Records)

Francouzští Sofy Major cca před 10 lety naskočili do rozjetého vlaku s názvem New York HC. Zapomeňte ale na rychlost nebo macho pózu, tady převažuje sludge marast nasáklej hlukovým hardcorem ala Unsane.

(Solar Flare Recs)

Je to sice trapný, ale prostě se tomu nelze vyhnout. Takže….PIGS jsou nová kapela veterána Davea Currana. Lze tedy tušit, že tady půjde regulérně o kejhák. Protože co můžeš čekat od basáka Unsane, který si na krk pověsí hned šest strun a začne zpívat?!

(Attack Attack)

„Po delší době zase nějaká fakt konzistentně zarputilá a přitom odvážná deska – necejtim tam žádnou tzv. sázku na jistotu a to je úplně super.“ Přesně takhle popsal „Between Dog And Wolf“ Ondřej Ježek, kterej na rozdíl ode mě nikdy nepatřil k fanatickejm příznivcům New Model Army. Já na rozdíl od něj poslouchám tuhle kapelu už od roku 1990 a ještě mě nikdy nezklamala. A nová deska? I po třiatřiceti letech mají Justin Sullivan a spol. pořád co říct.

(vydáno kapelou)

Parta lidí okolo What We Feel a Moscow Death Brigade měla vždycky můj obrovský respekt a zdaleka se to netýká jen jejich fungování v těhle kapelách i když jak už to tak bývá, všechno souvisí se vším. Nastoupit v Rusku na cestu otevřeného antifašismu je v určitém ohledu sebevražedná mise a jít se svou kůží na trh tím, že budete roky hrát v kapelách, které se snaží vytvořit fungující, jasně vyhraněnou a aktivní hc/punk (potažmo celkově hudební) scénu, chce opravdu notnou dávku odvahy, osobní integrity a skutečného odhodlání, které se nerozplyne při prvním náznaku nebezpečí. Navíc potřebujete kapely, které budou i hudebně natolik silné, že bude jejich poselství uveřitelné a v neposlední řadě, potřebujete oslovit všechny, kdo jsou ochotni poslouchat. A proto je tady Sibiřský Mlýnek na Maso. Příhodnější jméno nemohl dostat.

12“LP (Papagájův Hlasatel Records)

„… jednotlivé stromy tvoří les, do kterého se volá, aby se z něj něco mohlo ozývat …“ Pomyslný hudební „rožnovský“ les vypustil další novinku, nespoutanou, dravou a svéráznou desku Uštkni ‎– Oči Šelem / Protijed.

(Phobia records a další)

Dlouhodobě opakuji, že moje období „aktivního“ muzikanta je pryč jako letošní festivalová sezona (tak co lidi, kde jste kdo byli? Playfast? Obscene? Fluff? Brutal? MightySounds? Odpovědi sypte do diskuze, hehe!!), ale pokud bych měl ještě někdy kapelu, tak bych chtěl, aby zněla a fungovala jako Fear of Extinction.

(Napravi Zaedno, Stonehenge)

Singl, jehož tématika je věnována právům zvířat. To už jsem teda hodně dlouho neviděl, ale jsem opravdu rád, že má někdo pořád potřebu podobnou desku vydat. Moje radost je o to větší, že jednou z participujících kapel je Bernays Propaganda, moje velká láska posledních let. No a jelikož Modern Love jsem neznal, dostala celá záležitost i kouzlo poznávání dosud nepoznaného, což je vždycky super bonus.

7“EP (Chunksaah Records)

Dave Hause byl v 90 letech kytarista a zpěvák více hardcore punkových kapel, jako nejvýraznější beru nejspíš Paint It Black. Aktuální skupina, kde hraje na kytaru, a zpívá, se jmenuje The Loved Ones (Fat Wreck). Pod jménem Dave Hause zahájil svou sólovou dráhu …

(Silver Rocket)

Pi-čo. Kráčel jsem prvním nepochybně podzimním večerem trochu kvapně, abych stihl ještě alespoň kousek koncertu, ale pak mi došlo, že hlavním důvodem byla tahle deska. Ona měla na svědomí ty zrychlený kroky a zrychlenej dech, lehkou těkavost a dosud nepoznaný druh zvláštní nervozity. Mířil jsem na místo, které jsem znal, které mám rád a které bylo plné kamarádů. Přesto jsem nakonec skončil v černé díře, na místě, které není z tohoto světa. Zpropadená prokletá deska, pustíte si ji a jste kompletně v prdeli. Přesto si ji dáte znova. A znova. A znova. Protože nepřestáváte hledat a věřit.

(Deathwish Inc.)

Modern Life Is War z malýho kukuřičnýho zapadákova ve státě Iowa, nadělali paseku v hlavách tisíců kids (dnes už odrostlých šedáků) v polovině první dekády tohoto století.

(Institut Für Mentale Hygiene) 2012

Po rozhovoru se Šemrincem na těchto stránkách, jsem začal čuchat po nějakých nových bez-nadějích násilného hardcore, dlouho jsem nic takového neposlouchal a navíc Ondra psal o nových power/violence hordách s velkým nadšením!!! Díky tomu jsem narazil na tento ansábl z kanadského Montrealu.

(SIXTYNINE Rec.; 2012)

NOVIOT POCHETOK z Makedonie vydali vloni svý třetí LP Melancholic Machine. Hrajou rychlej melodickej skatepunk, kterej odkáže předevšim na skandinávskou odnož těchhle kapel, co kdysi vycházeli třeba na Burning heart records

(kooperace labelů)

Poprvé jsem si tuhle desku pustil jedno letní odpoledne v Rekomandu. Tak okolo čtvrté, kdy do krámu dopadá trocha slunečního světla, které tentokráte geniálně zafungovalo hned dvakrát. Zaprvé, spolu s intrem vytvořilo až tísnivou atmosféru místa, na které dopadá světlo nejen obrazně opravdu málokdy a za druhé - když zaduněly první tóny úvodní skladby Tummo, zcela jasně jsem proti těm paprskům viděl, jak se zvedl prach, který se usadil na krytu gramofonu, knížkách a deskách. Vše kolem bylo nabito statickou elektřinou a zvláštním chvěním, přestože jediným pohybem byla v tu chvíli rotace fialového vinylu na talíři.

12”LP (kooperace labelů)

GRINDCORE z Písku vs. GRINDCORE z Brazílie na jednom 12”LP vinylu.

(Dog Lovers records)

Již po sedmé to zaštěkalo v boudě milovníků psů a my tak máme možnost držet v rukou dá se říci první samostatný regulérní singl žilinských Boiling Point. Mé osobní koncertní setkání s touto partou potvrdilo to, co se tak nějak kolem pořád šuškalo. Že půjde o mladej elán, nasazení, radost a sk8tová rozdováděnost.

(vlastním nákladem)

Ty vole, recenze na kazetu. Skoro bych se vsadil, že je tohle poprvé, co píšu na czechcore recenzi na kazetu. V době, kdy jely kazety, totiž nejel czechcore a pak se to obrátilo. Teď se ale zdá, že nastala ta správná konstelace, což je možná trochu bizarní, ale vlastně docela super. Mám tenhle formát fakt rád, své sbírky kazet jsem se nikdy nezbavil a těší mě, že ji můžu naopak rozšiřovat. No a v neposlední řadě, pro takovejhle primitvní jedovatej pal jako produkujou Midnight Crisis je to prostě pořád nejlepší nosič.

V Praze bývaly časy, kdy pokud chtěl člověk slyšet kvalitní crust, tak musel (krom pár světlých výjimek) vychytat kapelu na tour nebo vyrazit na Moravu (Mass Genocide narozeniny – epic party!!) či do Blavy (AdActa, Feton, Agregat, Lidsky chliv…) na výlet.

(Insane Society)

No, ať je to s tím crustem jak chce, Barvák má evidentně pořád jasno a Contrast Attitude taky. Včetně toho, jakýma barvama je nutný se pomalovat, když vyrážíte na d-beatovou válečnou výpravu, byť je to tentokrát spíš takovej rychlej přepad ze zálohy. Čtyři seknutí katanou v rychlém sledu, ale zase za hodně hlasitého doprovodu a s typicky samurajskou zběsilostí v srdci.

(Geweih Ritual Documents)

Ne, tohle fakt není muzika pro příjemně začínající babí léto. Tohle je špinavej konec února, kdy už se vám zima zdá strašně dlouhá a kdy je člověk vděčnej za slunce v jakýkoliv podobě. Ze zvuku Insect Ark jde pára od huby, je to temná, klaustrofobická a do sebe ponořená hudba. Tahle hypnotická směs drone vrčení, ambientních zvuků a industriálních rytmů s pevným basovým základem je ale vysoce návyková.

12 LP (625 Thrashcore / Psychocontrol Records)

Po desce „Earth.Water.Sun“ (2008) přichází australské grindcore trio Agents Of Abhorrence s novou deskou „Relief“. Vychází v kooperaci kultovního US fast labelu z Bay Area 625 Thrashcore a českého Psychocontrol Records.