(Drag City / Day After)

Už jsem to stoprocentně psal v souvislosti s nějakou jinou deskou, ale na Om se to hodí jako na málokoho: mám rád kapely, který dokážou s minimem prostředků docílit maximálního dojmu. „Advaitic Songs“ je deska, která je jako kniha: má zápletku a příběh, kterej někam směřuje, mění rytmus vyprávění, můžete jí otevřít na libovolným místě a pořád to dává smysl (třeba jako „Bílá velryba“ od Melvilla), nicméně na každý stránce vám nabízí svojí charakteristickou a originální vůni.

12“LP (Pope's Ass Productions)

 „Tribute To Pallasit“ je vinylová kompilace věnovaná místu punk/hardcore zaslíbenému – vodácké hospodě Pallasit, ve Zruči nad Sázavou. Deska se prvně prodávala na Pallasit festu 8-9.6.2012 a vyšla k dvacetiletému výročí fungování tohoto prostoru.

(Rapidas Grabaciones)

Někdo jednou na konec recenze napsal "kéž by každý vinylový debut dopadl takhle". Přesně tahle věta mě napadla potom, co jsem doposlouchal singl "Misatke in the Rules" od Just for Being. A pak taky, že jsem byl pěknej vůl, když jsem nedávno klasicky hořekoval nad tím, že u nás nehrajou skoro žádný melodický kapely, který by nebyly blbost. Někdy fakt stačí dívat se víc okolo sebe a ne jen na špičky bot.

12“LP (Papagájův Hlasatel Records)

Debutní deska jihlavsko-brněnských RAPSÖD je ještě horká. Vyšla před několika dny na labelu Papágájův Hlasatel Records. Kapela celou desku umístila k volnému stažení na svůj bandcamp profil, přesto musím říct, že vinylový formát jí sluší nejvíc.

(A389 Recordings)

Tak jo piče, jdeme na to, protože Hamilton hardcore survives! Tohle zjištění mi udělalo fakt radost, neb jsem měl trochu pocit, že dění na téhle legendární scéně je navždy pohřbeno pod nánosem starých zinů, rozdrbaných třiček, pikantních historek a ohraných desek Left for Dead. A najednou bum, je tady nová kapela Jeffa Beckmana, chlápka, kterého si velmi dobře pamatuju z fotky, jež byla otištěna cca před deseti lety v Hluboké Orbě u scene reportu z Toronta a k tomu byl zhruba tenhle text: "Haymaker sice nejsou přímo z Toronta, ale rozhodně tady při posledním koncertu srovnali místní publikum do latě. Napočítal jsem tři bitky ještě před tím, než kapela vůbec začala hrát."

(Jagjaguwar / Day After)

Jak se babí léto přelilo do podzimu, tak i v mým přehrávači vystřídalo „I Bet On Sky“ na pozici nejhranějšího alba „We Are All Fire“ od Cars And Trains. Dinosaur Jr. jsou asi jedinou kapelou, u který si člověk může užívat jemnou melancholii a zároveň u toho mlátit palicí jako při poslechu Motörhead. Fakt si teď nedovedu honem vybavit druhou partu, co dokáže tak přirozeně a originálně spojit tyhle dva aspekty. U skladeb Dinosaur Jr. se prostě dá teskně vzpomínat na starý tyvole dobrý časy a do toho roztočit z vlasů (pokud vám nějaký zbyly) pořádnej vrtulník.

(Destructure) EP

Za zvuku pozvolného vybrnkávání akustických kytar vstupujeme do říše Ottawské čtverky, kapely Crusades. Ne-elektrický úvod, který nás doprovázel již na loňské desce „The Sun is Down and The Night is Riding In“ je opět tím správným průvodcem, jenž otvírá brány za kterými se vyvalí příval neskutečné energie.

10“LP (Denovali Records)

Iroha je označení pro japonskou báseň. Já se budu snažit napsat pár slov o IROHA, kapele/projektu hudebníků, kteří nejsou žádnými nováčky. Pokud si prověříte jména v bookletu, tak zjistíte, že členy najdete v dalších zajímavých a známějších skupinách - Andy Swan (FINAL), Dermot Dalton (GODFLESH, JESU) a Dominic Crane.

10“LP (Denovali Records)

V ruce držím krásnou desku a její drážky ukrývají krásnou hudbu. Křehkou, nervní a velice osobitou. Architekti netradičních zvuků se jmenují HER NAME IS CALLA. Hudba citlivá i nervní, mlhavá i konkrétní.

(Exile On Manistream / Loss Translation)

Ke Stinking Lizaveta cejtím velkej respekt. Ty lidi vypadají jako nějaký přeživší komando z Mansonovy tlupy, ale je v nich zároveň takovej zvláštní mír a pokora. Yanni Papadopoulos (kytara), jeho brácha Alex (basa – ale bacha, taková ta „skutečná“) a bubenice Cheshire Agusta jsou otřískaný životem i rokama na turné, a je evidentní, že muzika je jejich hlavní spojení se světem.

(Vendetta Records)

Předchozí deska The Austrasian Goat pro mě byla jedním z největších překvapení na ambient/black metal scéně a tak jsem další nahrávku očekával s opravdu velkou netrpělivostí. Byl jsem opět připraven na zlý, minimalistický black metal říznutý chladnou ocelí ambientních ploch a ani na chvilku mě nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Nicméně po prvním poslechu "Paved Intentions" jsem zůstal sedět v křesle totálně zmatenej a dezoirentovaj a jediný, co jsem ze sebe dokázal vypustit bylo tiché "ty vole". Bylo to, jako by svět umřel.

LP (Denovali Records)

Birds Of Passage je o experimentování s tóny a zvuky, které mají v kombinaci s krásným hlasem Alicie Merz sílu magie. Neskutečná krása.

(Neurot Recordings)

Když jsem se dneska brzy ráno nadechl, bylo to už úplně jasný. Nikdy nevím jestli jsem za první podzimní dny rád, protože začíná moje nejoblíbenější část roku nebo mě štve, že už končí léto. Asi něco mezi tím a dneska se přesně v téhle náladě utápím teda dost solidně. Jakoby se všechno trochu zpomalilo, abyste měli čas přemýšlet a podzimní rovnodennost přinesla šanci najít ztracenou rovnováhu nebo se ještě víc ztratit v husté mlze, jež znenadání vydá první padající listí.

(De Graanrepubliek)

Holandští emoviolence fotříci z Grinding Halt jsou poslední dobou nějak aktivní. Po letošním splitku se Suffering Quota právě vydali další split sedmipalec. Druhou stranu tentokrát obstarávají Daighila z Malajsie, kapela v našich končinách neznámá, avšak o to více může překvapit. Deska navíc vychází těsně před evropským turné Daighila.  

12“MLP (Sabotage Records)

WARSONG povstali z kapel Insomnio / No Escape a nechají zavzpomínat na zlaté časy DAG NASTY, ALL, THE WIPERS, ADOLESCENTS, The Freeze. “The Caravan” je pětiskladbový maxi singl, na kterém jsou čtyři písničky WARSONG a jedna předělávka (WIPERS). 12”MLP vyšel za spolupráce Doomtown Records / Erste Theke Tonträger a Sabotage Records.

(Deranged records)

White Lung se v mym životě zjevili úplně přirozeně: v době největší posedlosti kanadskou scénou jsem na internetu sháněla snad všechno, co kdy prošlo labelem Deranged Records. Tam v tý samý době vyšlo týhle kapele z Vancouveru první album It's The Evil (2010). Pár klipů mě zaujalo natolik, že album hodně rychle skončilo v mý sbírce desek a kapela se stala jednou z mých největších inspirací v současnym punku.

(DIY kooperace)

Jo jo, jestli se vám zdá, že je to lehce s křížkem po funuse, tak se vám to nezdá. Je to jeden z mých pěkně odleželých kostlivců ve skříni a teď, ve čtvrtek ráno, nadešel čas ho vytáhnout ven. Na druhou stranu, to, že se k tomuhle splitu vracím po nějaké době a ještě ke všemu v trochu nestandartní denní dobu, dodává celému tomu noise punk ataku docela nové a dříve netušené rozměry.

(Pirates Press)

Off With Their Heads hrají od roku 2002 a před dvěma lety se „upsali“ Epitaph Records, kde jim vyšlo album “In Desolation”. Na picture EP „I Will Follow You” (Pirates Press) jsou čtyři písničky, které pocházejí z období před “In Desolation” a kapela je nahrála v sestavě 3/5 Off With Their Heads + chlapík jménem Zack Kaplan.

(Shitpiece Records / Ulterior Records / IZE)

Dneska to venku vypadá, že skončilo léto. Konečně. Doufám, že brzo začne sněžit. Nezbývá tedy nic jiného, než oslavit snad už definitivní konec hnusného vedra a přivítat příchod podzimu recenzí na pěkně zlou, pomalou a temnou desku, který vyjde za dva týdny.

(20 Buck of Spin)

Jo jo, jak se dostanete do určitýho věku, přestává to bejt evidentně sranda. Ne, že by to u těhle houní byla někdy kdovíjaká psina, ale jak postupujou na své životní cestě dál a dál bez toho aby jakkoliv slevili ze své vize, víc a víc mi to připomíná cestu po řece do nitra džungle, která končí čistou, zlou psychadelií. Kdo jste nedávno viděli Apokalypsu, tak trochu tušíte o čem mluvím. Jen v případě těhle kapel je tou džunglí město a zbraněmi muzika.